Přepis: Jak to vidí Jiří Hošek – 19. února 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den, naladili jste si rozhovor na aktuální témata v souvislostech. Vítá vás u něj Zita Senková. Pozvání přijal Jiří Hošek, zástupce šéfredaktora serveru Seznam Zprávy, se kterým jsme ve spojení prostřednictvím telefonu. Jiří, vítejte v našem vysílání, dobrý den.

Jiří HOŠEK, komentátor, Seznam Zprávy
Hezké ráno, já děkuju za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zeptám se vás například na to, v čem byla a je pro Českou republiku důležitá existence Visegrádské skupiny. Jak Evropská unie obstála v krizi, zda-li se z vakcín stává politikum a jak Českou republiku vnímají okolní země, dobrý poslech. Před třemi dekádami se tehdejší Československo spolu s Maďarskem a Polskem stalo součástí takzvané Visegrádské skupiny. Prezidenti těchto zemí v Budapešti podepsali dohodu o společném postupu k evropské integraci. Pro některé to bylo a pořád je klíčové spojenectví, pro jiné zbytečný projekt. Jaký je váš pohled, Jiřího Hošku, co nám to dalo?

Jiří HOŠEK, komentátor, Seznam Zprávy
No, já bych Zito, asi začal na tu pozitivní notu, když si vzpomeneme na to, jak vypadaly ty vztahy tehdejšího mladého Československa po roce 1918 vůči Polsku, vůči Maďarsku. No, tak to byly vztahy vyloženě, vyloženě nepřátelské a víme, že to trvalo dlouhou dobu, samozřejmě do vypuknutí druhé světové války. Sehrálo to velmi, velmi neblahou roli vůbec v celém tom regionu. Takže tady pořád si musíme pamatovat tenhle negativní extrém, jaké to je, když s těmi svými nejbližšími sousedy směrem, směrem na sever, směrem na východ a směrem na jihovýchod, byť tedy s Maďarskem striktně za to nesou sedíme. Jaké to je, si s nimi nerozumět a být s nimi vyložena na válečné stezce. A asi budeme za jedno v tom, že tohle prostě nikdo nechce. A potom je ten druhý extrém, kdy máme tady Visegrádskou skupinu a máme tu určitě lidi, kteří říkají, že bychom v podstatě za každou cenu na té mezinárodní scéně měli mluvit nějakým, nějakým jedním hlasem. A tam zase říkám taky pr, protože stejně v těch klíčových bodech zahraniční politiky, vztahy s Ruskem, vztahy s Evropskou unii, s Německem, energetická politika, vojenské základny na vlastní území. Stejně si ty jednotlivé státy Visegrádské čtyřky jedou striktně podle sebe. Tam, tam ta vazba zas tak silná, tak silná není. Takže mějme nějaké nadstandardní vztahy, určitě ano, potkávejme se, ale podle mě bychom si měli říkat i jako ne, ne nepříjemnou pravdu do očí. A neříkat jenom, podívejte se tady jako to, co se děje s maďarskými médii. To, co se děje s polskou justicí, to je vnitřní věc toho daného státu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co nás dnes státy Visegrádské čtyřky spojuje, jaká témata? Určitě si vzpomenete před pěti lety, za chvíli 6, nás hodně spojila otázka migrace nebo ten odmítavý postoj vůči kvótám. Tak co máme společného? Navíc, když se podíváme na to seskupení tak Slovensko je už pár let členem eurozóny ostatní nikoliv.

Jiří HOŠEK, komentátor, Seznam Zprávy
No, já myslím, že jste to vyhmátla, já bych teď použil slovy našeho bývalého kolegy kamaráda Ondřeje housky Hospodářských novin, který říká, že tím společným jmenovatelem nejsilnějším, takovým tím fundamentem, je opravdu otázka uprchlíků, uprchlíků. Přijímání, respektive nepřijímání, odmítání uprchlických kvót a tím to asi tak končí. Mě strašně zaujalo, co říkal ve středu na té zatím poslední schůzce Visegrádské čtyřky v Krakově český ministerský předseda Andrej Babiš, který říkal, nezapomínejme, že Visegrád, že to je ekonomické seskupení a já jsem tak jako nevěřícně koukal na rozhlasový přijímač a říkal jsem si aha, tak co tím, co tím jakoby bylo, bylo na mysli? No myslím si, že se musí, musí opravdu dbát na to, že ta spolupráce jde nad rámec toho, jaké jsou současné vlády v Praze, v Budapešti, v Bratislavě, ve Varšavě, co dělají. Pokud to ale nejsou samozřejmě nějaké jakoby velké excesy. A bráno, bráno z Bruselu, já si myslím, že z pohledu České republiky bychom měli dbát na to, abychom zase moc jako optikou té Visegrádské čtyřky neměli být viděni. Protože to, co se děje v Polsku, v Maďarsku v současné době, co celá řada států Evropské unie bere velmi nelibě. Tak k tomu bychom se neměli chtít podle mě přimykat a tvářit se, že to jsou ty naše hodnoty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pojďme na začátku, Jiří, nevím, jestli budete sdílet tento pohled, to byla ekonomika a postupně jsme se posunuli právě až k té politice. Umí mimochodem podle vašeho názoru prosadit V4 své zájmy?

Jiří HOŠEK, komentátor, Seznam Zprávy
Ne, podle mě neumí, protože umí, umí prosadit podle mě své partikulární zájmy Polsko, které někdy jsou i zájmem Visegrádské čtyřky. Ale, ale podle mě primárně prosadí Polsko a tímto asi tak, tím to asi tak hasne. Myslím si, že tam ani neexistuje teď, když si vezmeme tu pandemickou rovinu, nějaká úplně super velká jako solidarita ve stylu, že by, že by Polsko, Maďarsko, Slovensko, nějak třeskutě protestovaly v Berlíně proti tomu režimu, který teď panuje na hranicích mezi Německem a a Českem. Teď vůbec žijeme v takové době, kdy se víc obnažila jako sobeckost politiky jednotlivých států. A není divu, musím dodat, takže na vaši otázku říkám, že, že si nemyslím, že by Visegrádská čtyřka byla na té mezinárodní scéně schopná jakoby prosazovat nějakou svoji politiku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když už jste nakousl tedy ty uzavřené, teda uzavřené spíš teda obnovené kontroly na hranicích, tak jak to vnímáte? Může to mít třeba i nějaký dopad pak na další vztahy? Podle německého ministra vnitra Horsta Seehofera jsou ty obnovené hraniční kontroly i v zájmu Čechů, České republiky a našeho boje s pandemií podle něj opatření uplatňuje Německo i vůči všem zemím světa, které považuje za oblasti s výskytem nebezpečných mutací koronaviru. U nás je to britská mutace, ale když se podíváme, tak stejná opatření jako proti Česku zavedlo Německo i proti rakouské spolkové zemi Tyrolsko. To je navíc teda uzavřeno hned 2× i v rámci Rakouska, no a my jsme zase zavedli hraniční kontroly se Slovenskem. Rakušané kontrolují Italy. To je realita února.

Jiří HOŠEK, komentátor, Seznam Zprávy
Takový dominový, dominový efekt ano. No ne, já, já musím říct, že se vůbec, vůbec jakoby necítím špatně a absolutně ve smyslu toho, že bych něco jako měl vyčítat bavorskému premiéru Söderovi a saskému premiérovi Krečmerovi nebo už zmiňovanému Horstu Seehoferovi za to, že dělají to, co dělají a já kdybych byl v jejich roli, tak dělám úplně to samé a možná ten můj slovník by vůči Čechům a a jejich chování by byl ještě nelichotivější. Takže mě ta jejich reakce a ten režim na hranicích připadá jako jediná logická věc. Podívejte se prostě na jednoduchá čísla v desetimilionovém Česku a kolik v 43 osmdesátimilionové Spolkové republice Německo. Co se týče počtu nově nakažených jenom tenhle týden, nebo co se týče, co se týče počtu osob v nemocnicích a taková ta týdenní incidence. Takže mně to připadá jako, jako logický krok a, myslím si a, a to si myslím, že bylo asi skryté taky ve vaší otázce, že nám to může hrozně uškodit jako střednědobě. Nevím, jestli dlouhodobě, že tohle, tenhle jako šlendrián v podání České republiky a nezodpovědné chování našich občanů, že tohle je něco, co si v Německu budou, budou pamatovat. A určitě to u nás je velké, velké černé mínus a je to škraloup.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak se u nás Jirko píše, v zahraničním tisku, zejména asi teda v těch nejbližších spolkových zemích, teda ono jsou to shodou okolností oba svobodné státy Sasko a Bavorsko.

Jiří HOŠEK, komentátor, Seznam Zprávy
No.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaký je obraz České republiky v zahraničí v souvislosti právě s tím bojem s novým typem koronaviru?

Jiří HOŠEK, komentátor, Seznam Zprávy
Je to takový úžas, protože si zároveň řada novinářů a oni mi různě bývalí kolegové z berlínských mých a londýnských času píší ve stylu jako, co se to u vás děje. Vy jste byli na jaře 2020 premianti a co, co, co to tam teď máte za, za šílená, za šílená čísla, která se prostě vymykají tomu středoevropskému průměru. A myslím, že by nás mohli jako v uvozovkách natírat ještě, ještě mnohem víc. Samozřejmě píší hodně zasvěcené články novináři, kteří tady přímo v České republice žijí typu Hanse-Jörga Schmidta, který píše třeba pro Sächsische Zeitung a ten nenechává na, na vládě Andreje Babiše nitku suchou a celkem, celkem oprávněně, ale v podstatě nás částečně zachraňuje to, že ty jednotlivé země, kde se o nás píše, tak jsou současně mají taky svých, svých starostí nad hlavu, ještě než aby, aby nějak jakoby dlouhodobě řešily dění v České republice. Takže je to, je to jakoby úžas, je to, je to nepochopení a opravdu se ty státy diví, jak je možné, že se ta situace u nás, nejenom že tak zhoršila, ale že se hlavně prostě nelepší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Čím vy si třeba osobně, mohu-li se zeptat, vysvětlujete, proč se ta čísla, ta čísla, jsou to lidé, kteří jsou dnes a denně nově testovaní nebo bohužel končí hospitalizováni v nemocnicích. Jaký je váš osobní názor na to, proč se to nedaří, proč máme denně čísla vyšší, než je osmdesátimilionové Německo, šedesátimilionová Itálie a tak dále?

Jiří HOŠEK, komentátor, Seznam Zprávy
Já se domnívám, že to je kombinace faktorů. Rozhodně bych nechtěl všechno házet na, na úřady, na vládu, na krajské hygienické stanice, na hlavní hygieničku. Je v tom určitě i jako neochota lidí a jejich nezodpovědné chování v tom smyslu, že a těch, těch příběhů je celá spousta, že i s příznaky covid-19 nejdou na testy, jdou do práce. Nedostatečně se chrání, potkávají se napříč rodinami nebo se svými, se svými přáteli. Ale je to i ta věc opravdu, že máme tady v současné době už zase 70 000 dávek vakcíny AstraZeneca, která už několik dnů prostě dlí nečinně v lednicích různě po České republice a není aplikována. Já bych byl radši, aby to nebyly třeba i rizikové skupiny, ať jsou naočkovaní prostě lidé ve věkové skupině klidně 30, 40 let, prodavači, řidiči autobusů, prostě kdokoliv, jenom ať vakcína přece proboha není v lednici. Ale zase to souvisí s tím, že nemáme tady dobrou prostě očkovací strategii a nemáme ani tady ani pořádnou komunikační strategii, která by lidem jako víc ještě vtloukla do hlavy, že jenom to proočkování obyvatelstva je skutečně cestou ven z téhle krize a nemáme tady ani prostě fungující pořádně trasování. Takže my ani nemůžeme pořádně říct, kde se nám tady breberka a jakým způsobem vlastně šíří.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jiří Hošek, zástupce šéfredaktora serveru Seznam Zprávy s námi sdílí svůj pohled na svět. Spojila, stmelila pandemie členské země Evropské unie nebo naopak, jak to vidíte?

Jiří HOŠEK, komentátor, Seznam Zprávy
No, myslím si, že je stmelila v tom společném jaksi utrpení, že, že nikdo není ochráněný před novým koronavirem a jeho mutacemi. Na druhé straně, jak už jsem to naznačil v jedné z těch svých předchozích odpovědí, myslím si, že se probudil takový jednak vakcínový nacionalismus a jednak se probudila taková sobeckost v tom smyslu, že ty národní vlády jsou opravdu odpovědné hlavně svým občanům a snaží se pro ně zajistit co možná nejlepší péči, nejlepší, nejlepší ochranu, takže tam bych to na úplně velké stmelení neviděl a já si myslím, že vy směřujete samozřejmě k té otázce, jak uspěla Evropská unie jako celek, co se týče pořizování, pořizování vakcín. No a tam je to zase viděno, viděno optikou toho, jestli se jedná o bohatou a lidnatou členskou zemí Evropské unie. Ta si myslím, že tu vakcinační strategii může právem kritizovat a anebo jestli se jedná o nějaké chudší státy Evropské unie, které naopak nebýt té společné vakcinační politiky, toho společného unijního nákupu, tak by možná vakcíny ve svých zemích neměly do dnes.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Předsedkyně Evropské komise Ursula von Der Leyen v reakci na kritiku pomalého postupu očkování v členských zemích uznala před pár dny, že Komise nebyla dost rychlá při schvalování vakcín, že až příliš věřila rychlosti jejich velkovýroby, že udělala chybu také při snaze omezit export očkovacích látek do Británie. Myslíte, že se poučila, už tedy Komise říká, že chce pracovat na nových pravidlech, která by umožnila co nejvíce urychlit ten schvalovací proces, kde se tedy stala chyba?

Jiří HOŠEK, komentátor, Seznam Zprávy
No, asi je to zase Zito, kombinace, kombinace faktorů, které jste, které jste nastínila. Já si myslím, že tam v podstatě my nemůžeme si stěžovat na to, že by ty jednotlivé technologické instituty a univerzity a farmaceutické firmy se flákaly, protože ty vakcíny byly vyvinuty opravdu v rekordně rychlé, rychle, rychlé době. A myslím si, že Evropská unie, která poměrně štědře financovala vývoj některých těch vakcín, tak jakoby podcenila tu, ten faktor té vděčnosti, že jenom tohle úplně nestačí a že nestačí nějaké smlouvy o smlouvě budoucí. A že v té druhé polovině roku 2020 netlačila dostatečně na pilu a nepodepisovala teď už opravdu závazné smlouvy s jednotlivými výrobci dostatečně rychle. Takže tohle je asi jedna odpověď na vaši otázku. Ale zdůraznil bych tu věc, že ono opravdu je důležité mluvit o tom ponaučení se, protože i když teď se ty zásoby budou dostávat do těch členských zemí rychleji, hladkým způsobem, tak ono to musí pokračovat, protože víme, že ta účinnost vakcíny nebude nekonečná a bude třeba očkovat ty lidi třeba za rok, rok a půl znovu. To znamená, to není něco, co ohledně vakcín skončí teď koncem kalendářního roku 2021. Tenhle režim podle mě bude muset, bude muset běžet dál a Evropská unie určitě jako světový hráč, který musí myslet třeba i na své, na své povinnosti, co se týče podpory chudších zemí, Afriky, támhle střední Asie a podobně. Takže jedna se tam i nákup vakcín pro, pro tyhle země a tohle půjde určitě daleko nad rámec roku 2021.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co podle vás ukázala krize o Evropské unii, dokáže reagovat pružně, jaký je tedy její krizový management? To skloňujeme neustále i v České republice.

Jiří HOŠEK, komentátor, Seznam Zprávy
No, tam musíme našim posluchačům připomenout to, co už pochopitelně tady na vlnách Dvojky zaznělo, že jako zdravotnictví je jedna z oblastí, kterou si regulují jednotlivé členské státy. Zpětně vzato si myslím, že se jednoznačně v těch měsících únor, březen, možná ještě duben 2020 prostě měla přijmout nějaká jednotná unijní opatření, co se týče třeba pohybu osob, režimu na hranicích a tak dále. Tam bych si myslel, že tam opravdu došlo k nějakému, k nějakému podcenění. Ale, víte, podívejme a vrátíme se k té otázce České republiky, jak, jak chcete v podstatě vymyslet nějaký jednotný mustr na země, kde ta situace je tak diametrálně odlišná, kde ty úřady, vlády fungují tak diametrálně odlišným způsobem. Někde máme opravdu velkou flexibilitu, kreativitu, máme obrovskou ochotu obyvatel podstupovat oběti a jinde máme zase to obyvatelstvo veskrze, veskrze nezodpovědné. Podle mě se taky prostě podcenila a už jsme to taky naťukli ta otázka komunikace směrem k obyvatelstvu a tam se zase ukazuje, jak je obrovský problém ta mediální negramotnost strašné spousty obyvatel, jak se věří všelijakým spekulacím hoaxům. Jak se zpochybňuje účinnost jednotlivých druhů vakcíny. To se teď nám vrací jako bumerang a je to obrovský problém, takže tady se podle mě taky zaspalo, jak na úrovni Evropské unie tak na úrovni členských států, že se to těm lidem mělo opravdu nabušit do hlavy, co jsou důležité věci, co jsou priority a ne teď ten požár hasit nějak zpětně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ale fotbal se hraje.

Jiří HOŠEK, komentátor, Seznam Zprávy
No, fotbal se hraje a jako já si myslím, že kdyby se fotbal nehrál, tak, tak ta, ta psychika lidí, která je už tak jako velmi křehká a narušená, tak by byla ještě horší, že ten fotbal fakt představuje takový, takový ventil, ještě nemít možnost aspoň v té televizi, když už člověk nemůže jako na stadion, tak jako podívat se na zápas svého milovaného týmu. Tak, tak to už by bylo opravdu smutné ale.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ale někdy je to i s diváky Jiří.

Jiří HOŠEK, komentátor, Seznam Zprávy
No jasně, jasně někdy je to i s diváky, někdy je to i s prominentními diváky, ale je to vlastně i tam, kde ten rozměr, že fotbalisté jsou jedni z těch privilegovaných, kteří vlastně můžou udělat svoje povolání. Mně je strašně, strašně líto lidí, kteří prostě nemůžou dělat svoji milovanou profesi, vyvolenou profesi, hlavně profesi, která je živí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jiří Hošek, zástupce šéfredaktora serveru Seznam Zprávy, je hostem Českého rozhlasu Dvojky. O ruskou vakcínu proti covidu 19 má zájem čím dál více zemí. Sputnikem V očkuje už nejméně 15, Argentina, Brazílie, Tunisko, Spojené arabské emiráty. Její objednání zvažuje nově Chorvatsko, a to ještě předtím, než její použití v Evropské unii schválí Evropská léková agentura. Slovenský premiér Igor Matovič napsal na Facebooku, cituji, povýšit politiku nad zdraví a životy lidí, je hluboko pod úroveň mého vkusu. Sputnik V je vakcína s vynikající účinností a v situaci, ve které se nacházíme, by s ní šlo naočkovat dobrovolně miliony lidí na Slovensku. Tolik slova Igora Matoviče. Také Spalancana měl institut pro infekční nemoci. V Římě vydal kladné stanovisko k účinnosti a bezpečnosti ruské vakcíny Sputnik V a víme, že Budapešť už využila možnost toho nouzového povolení i bez evropských úřadů a aplikuje ruskou vakcínu. Vidíte tuto cestu i pro další členské státy?

Jiří HOŠEK, komentátor, Seznam Zprávy
Ano i ne Zito. Já vzhledem k tomu, že taky čtu ty odborné studie, tak mám pocit, že Sputnik V je opravdu dobrá vakcína. Na druhou stranu to chování Ruska se nedá hodnotit jinak než, že používá vakcínu Sputnik V, jako jakéhosi trojského koně a jako jakéhosi rozeštvávače zemí Evropské unie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A z čeho vycházíte, těch vakcín je celá řada, nově dostal nebo teda zažádal o, zažádal o registraci Johnson&Johnson.

Jiří HOŠEK, komentátor, Seznam Zprávy
Vychází to z toho, že výrobce té vakcíny Sputnik V, potažmo ruský stát tvrdí, že zažádal o schválení Sputniku V u Evropské lékové agentury a Evropská léková agentura a opakovaně toho včetně tohoto týdne řekla i Ursula von Der Leyenová, řekli ne, ne, ne. My jsme žádnou oficiální žádost nedostali. My jsme dostali takovou jakoby část dokumentace, což není vůbec jakoby plnohodnotná žádost a my čekáme na další, další papíry, abychom vůbec ten proces mohli začít, a to mě vede k přesvědčení, opravdu to není jenom domněnka, že Rusko stojí o to, zavírat mimo rámec Evropské unie dvoustranné dohody s Maďarskem, s Chorvatskem, výhledově třeba se Slovenskem. A těm potom dodávat takto jednostranně tu vakcínu. Další věc je, že Rusko není schopné vyrábět tu vakcínu ani pro svoje vlastní obyvatelstvo. Takže tolik k vaší otázce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem rakouský kancléř Sebastian Kurz chce vyrábět čínské i teda ruské vakcíny přímo právě ve své zemi, pokud by je neschválila Evropská agentura pro, pro léčiva. A přední český virolog Libor Grubhoffer ten řekl pro Český rozhlas, že princip toho Sputniku V je dobrý, nicméně on osobně nedůvěřuje výrobě, opět jsme u toho a ruským úřadům. Jakou cestou by mělo jít Česko?

Jiří HOŠEK, komentátor, Seznam Zprávy
Já si myslím, že Česko může říkat, že se Sputniku V nebrání, ale, že by to mělo podléhat opravdu schválení Evropské lékové agentury. A vy jste naťukla důležitou věc, tam by jak u ruské tak u těch čínských vakcín mělo být opravdu pravidlo nebo je tam podmínka, že by se ta vakcína, že by měl být nějaký jeden závod na výrobu té vakcíny na území členského státu Evropské unie. Víme, že tam proběhla nějaká sondáž v Rakousku. Víme, že tam bylo nějaké takové otlapkávání v Německu s firmou Bayer. To znamená v okamžiku, kdy Sputnik V bude mít schválení od Evropské lékové agentury a bude domluveno, že se bude vyrábět Sputnik V i ve Německu v továrně Bayer, tak, tak bych dal jednoznačně zelenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Spíš než uvolňování Německo, které je do 7. března v lockdownu, plánuje rozšířit možnosti testování proti novému typu koronaviru. Od 1. března si všichni obyvatelé budou moci nechat zdarma udělat koronavirový rychlotest. Tamní ministr zdravotnictví Jens Spahn počítá vlastně i se schválením samotestování pro školy, pro školky. Obdobné to bude, co se týče toho rozsáhlého testování, na to sází rakouská vláda. Tam by měly být od 1. března k dispozici bezplatné testy k domácímu použití, také v lékárnách. Už nyní je jenom pro zajímavost negativní test podmínkou pro návštěvu třeba kadeřníka, kosmetického nebo masážního salonu. To už ani nevíme, jak vypadá, Jiří.

Jiří HOŠEK, komentátor, Seznam Zprávy
Opravdu ano a naše, naše těla už to taky zapomněla, ty dotyky jak vypadají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak je to, prosím, ve Velké Británii, jakou cestou se ubírají tam, co preferují?

Jiří HOŠEK, komentátor, Seznam Zprávy
Já jsem zrovna nadechoval k tomu říct, že vidím opravdu dva pilíře cesty z temnoty. Proočkovanost populace a možnost velmi intenzivního testování, a aniž by se člověk musel nějak složitě přes internet, mobilní telefon někde, někde registrovat a prostě trefit se do nějakého desetiminutového časového slotu. Velká Británie, která jak víme, je takový frontman, co se týče očkování a tam to očkování těch, těch rizikových skupin obyvatelstva je už velmi, velmi pokročilé. Sázejí a neustále se už jako snižuje ta věková hranice lidí, kteří jsou očkování. Teď tenhle týden už dostal vakcínu i můj kamarád, kterému bylo čerstvě 60 let. A je vlastně člověk, který je jinak celkově zdravý. Ale tam chce britská vláda spustit monumentální akci, že chce každý den, jestli jsem to dobře pochopil, což mi připadá úplně fascinující, rozeslat poštou do domácností, do společností, firem 400 000 právě těch domácích testovacích setů, které jste zmiňovala v případě, v případě teď nevím, jestli jste mluvila o Rakousku anebo, nebo o Německu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Obojí.

Jiří HOŠEK, komentátor, Seznam Zprávy
Obojí přesně tak a tohle je podle mě strašně důležitá věc, aby ti lidé sami pro sebe i vzhledem k svému bezpečí vůči okolí věděli, nejsem pozitivní, můžu, můžu jít tam, můžu jí tam. Může jít moje dítě do školy, já můžu jít si nechat udělat účes nebo se nechat namasírovat a tohle je strašně důležitá věc. Aby ty testy byly prostě dostupné, dostupné pro všechny. Ať, ať žijete jakkoliv, aby to bylo jednoduché, abyste opravdu zašli do své poštovní schránky, vytáhli tam nějakou obálku, přečetli si návod a udělali si doma testy, abyste opravdu mohli testovat třeba 2× týdně, aby to mělo smysl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jiří Hošek, zástupce šéfredaktora serveru Seznam Zprávy a jeho pohled na svět. Děkuji vám za to, Jirko, mějte se krásně, na slyšenou.

Jiří HOŠEK, komentátor, Seznam Zprávy
Mějte se krásně, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalšího vysílání Českého rozhlasu dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.