Přepis: Jak to vidí Josef Baxa - 10. února

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech Jak to vidí přeje Zita Senková. Dnešním hostem je doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Dobrý den.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Česku panuje praxe, podle které není možné použít u soudu svědectví policisty z místa činu o tom, co se dověděl od přítomných svědků, či možných pachatelů. Je taková úprava, pane doktore, v pořádku?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak pokud by ta úprava, která existuje, byla takhle vykládána, tak určitě v pořádku není. Protože policisté jsou přece těmi, na, kterým zákon svěřil zásadní pravomoc, chránit bezpečnost, životy, majetek a tak dále, zdraví nás všech okolo a nebo třeba v oblasti silničního provozu, protože sledovat a jaksi kontrolovat bezpečnost a plynulost silničního provozu. Jestliže je tady zřízen policejní sbor, ozbrojený bezpečnostní sbor, který má tyto úkoly, má tyto pravomoci, tak jistě musíme předpokládat, že je bude vykonávat a to znamená, že se bude dostávat do situací, kdy bude zjišťovat, co se stalo, prostě určité věci uvidí, uslyší, bude, bude jaksi konfrontován s různými osobami a tak dále. To znamená říci na jedné straně toto ano, to dělejte, to je vaše práce, to je vaše povinnost, ale zároveň jedním dechem dodat, ale to, co jste vlastně zjistili, to, co jste viděli, slyšeli, vnímali a tak dále, to vlastně nesmíte říct, nebo pokud to řeknete, tak je jako důkaz před soudem nepoužitelné, to je si myslím, že opravdu je v rozporu se zdravým rozumem a pokud se takto ta praxe vyvinula, tak by se měla buď změnit, anebo není-li to možné, tak asi přemýšlet a diskutovat i o tom, jestli zákonné, zákonné normy jsou v tomto směru v pořádku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže by se měl upravit trestní řád ve prospěch uznání výpovědi policistů jako důkazu?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ono jde o to, ono jde o to, že tady my jakoby na jedné straně vidíme ten svět fakticity, ale na druhé straně ten svět procesní. A přece ten, kdo pak posuzuje, řekněme, definitivně ty otázky, ať už to je soud v případě trestního řízení, nebo nějaký správní orgán v případě třeba přestupku, kde také policisté vykonávají svoji práci a přinášejí o tom různé, různá fakta to, co zjistili, tak aby ten, kdo rozhoduje, aby mohl jistě zcela nezávisle posuzovat věrohodnost těch údajů, které, které policie nashromáždila a předala. Ale nemyslím si, že by tady měl být nějaký, nějaký zákaz, protože jsem policista, není moje svědectví přípustné, zatímco, když budu běžný občan a totéž budu vnímat, tak to možné bude. To si myslím, že není, není v pořádku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, pane doktore, že to lze přeložit i jako nedostatečnou důvěru v práci policie?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Jistě. Ta policie přes všechna možná selhání, přes všechny excesy a tak dále, tak přece je tu od toho, aby chránila, aby pomáhala, to znamená, jestliže opravdu chceme, aby policisté přijeli na místo činu, viděli, co se tam stalo, zeptali, co se tady vlastně stalo, a někdo jim to řekl, třeba poškozený, to jistě nemusí být pachatel, ten tam zpravidla není, anebo je někde na útěku, ale poškozený řekne, ano, tohle to se stalo a těm policistům to řekne a policisté tam zjistí i jiné věci, oni přece ohledávají místo činu, oni dělají různé fotodokumentace, snímají stopy, tohle to všechno je profesionální činnost, to znamená jaksi bránit se tomuto v tom procesním světě, a to zdůrazňuji, mám velmi rád procesní právo a jaksi dodržování procesních pravidel, protože to je jinak velká záruka samozřejmě spravedlivého procesu a proti nezákonnostem, nicméně znovu říkám, nechť je to potom hodnoceno v rámci věrohodnosti těch údajů, jsou-li zpochybněny to, to jistě ano, ale nezavírat před tím dveře jenom proto, že je to práce policie, tak je to apriori nějaká podezřelá činnost, protože ta policie přece každého chce usvědčit a každého k výpovědi donucuje a používá nějaké nezákonné prostředky. Takhle, tenhle předpoklad prostě nesmí platit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan posluchač Ivo se ptá, zda to není porušení například listiny základních práv? Nemožnost, nepřípustnost té výpovědi, svědecké výpovědi policisty?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ne, to ne. Podívejte, tady, abychom si rozuměli, jistěže, jistěže třeba z hlediska práva na obhajobu nikdo není povinen sám sebe usvědčovat, vypovídat sám proti sobě a nesmí k tomu být ani nijak nucen. To znamená, kdyby třeba taková příklad, taková situace nastala, kde je policisté třeba i mluví s pachatelem trestného činu, on jim něco řekne, ale pak, když je obviněn z trestného činu a ten odmítne vypovídat, pak jistě nemůžeme asi vycházet z toho, že budou policisté vyslýcháni jako svědci, co jim ten pachatel řekl ještě před tím než byl obviněn a že toto bude tím důkazem proti, proti pachateli, proti obviněnému. To je samozřejmě přípustné. O tom, o tom nemluvím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
On je tady je tady i jeden konkrétní rozsudek z října 2012. Podle usnesení Nejvyššího soudu není použitelný jako důkaz ani úřední záznam, který sepsal policista, co se, o tom, co se dozvěděl, ani případný výslech samotného policisty a Nejvyšší soud hájí svůj postoj a mimo jiné říká, že vlastně jenom respektuje předchozí usnesení Ústavního soudu a že obžaloba nikdy nemůže stát na tom, co slyšel policista. Vždy by měla mít dostatečné jiné důkazy. Co když je ale policista korunní svědek?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No právě, to jsou takové situace, leda, to je důkaz, důkaz, který, jehož nositelem je policista. Jde o to, že vždycky tam kde je jenom důkaz, třeba jen jediný důkaz, ta situace může být ošemetná a je dobré, aby ten důkaz byl potvrzen, prověřen ještě důkazy, důkazy jinými, ale já znám to rozhodnutí Nejvyššího soudu a znám i celou řadu jiných rozhodnutí i rozhodnutí Ústavního soudu. Ono, já vím, že těžko budeme říkat, tady jsou nějaké ty nebo ony kategorie policistů, ale zase nemůžeme vidět v každém policistovi okamžitě orgán činný v trestným řízení, který hnedka, sotva se někam dostaví na místo, hnedka postupuje podle trestního řádu, ta podstata policejní práce přece je trochu, trochu jiná, aby policista nemohl přijít někam a zeptat, co se tady stalo, zeptat se těch přítomných a pak co ten úřední záznam, co to je vlastně, to je vlastně pojistka proti ztrátě paměti. Já jsem si vždycky říkal, to měl být takový ten zápisník, který vytáhne ten detektiv a řekne: Paní, co se tady stalo, co jste viděla. A zapíše si pár poznámek, aby ho to třeba nasměrovalo, aby i věci prověřoval. Ale znovu říkám, ten policista profesionál, profesionál, který na místo činu dojde, zjistí tam určité věci, tak abychom mu zakázali o nich mluvit, to se mně zdá opravdu proti zdravému rozumu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak tedy řešení této situace?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Je to asi na diskusi mezi skutečnými odborníky na trestní právo, mezi které se už nepovažu ..., nezařazuji a jestli to současné znění zákona lze nějakým výkladem překonat, nebo, nebo prostě nějaký výklad usměrnit, anebo, jestli je to na výslednou změnu zákona, samozřejmě s těmi limity, které, o kterých jsme mluvili, že to nesmí, nesmí ani výpovědi policistů, nebo tyto úřední záznamy pochopitelně nesmí sloužit k obcházejí jiných, jiných třeba pravidel, které zakazují, zakazují určité, určité důkazy provádět a brát v úvahu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní posluchačku Zdenu zajímá, proč v naší republice neexistuje takzvaná precedence, podle které by se měli řídit všichni soudci, jak je to v západních, některých západních zemích. Říká se, že v každém kraji v České republice je rozhodnutí soudce stejného případu rozlišné. Asi by bylo na místě tedy vysvětlit onen termín precedence.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Precedens je, precedency je precedenšní význam práva. Různé právní kultury zjednodušeně řečeno mají své různé základy. Typické je to pro anglosaské systémy, kde je málo psaného práva, ale o to víc soudních rozhodnutí, takových těch tazujistických, řešících konkrétní případy, o kterých se hovoří o takzvaných pecedensech. No a ty se pak odvolávají právníci při řešení případu novějších. Pro kontinentální Evropu je spíš typické psané právo, které pak dotváří soudní rozhodnutí. Je pravda, že soudní rozhodnutí u nás nemají obecně závazný charakter, nechám stranou tedy rozhodnutí Ústavního soudu, jsou, jsou zavazující jenom v tom, v té konkrétní věci, nicméně tak, jak to je i jinak oba ty, obě ty právní kultury se navzájem ovlivňují. To znamená v anglosaském světě přibývá trochu psaného práva a u nás zase ten vliv, ten faktický vliv judikatury, tedy soudních rozhodnutí se zvyšuje. I když nemají formální závaznost jako pramen práva, jako zákon, tak přece jen významně ovlivňují právní praxi a zejména ta rozhodnutí, která, která vydávají oba nejvyšší soudy. Ono je to tak, že na začátku může bát třeba rozličnost, může být rozdílné posouzení případu, zejména třeba je-li právní úprava nějaká nová, nebo ty případy jsou různé, takže, takže ty případy mohou být posuzovány odlišně, ale právě od toho jsou ty vyšší instance opravné prostředky, ať už odvolací soudy, nebo pak nejvyšší soudy, které, které pak sjednocují vlastně sjednocují tu rozdílnou soudní praxi a vytvářejí ty tak trošku a dá se říci i precedensy i v tom našem právním pojmu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou výhodu by měla právě tato precedence třeba, nebo jaké výhody i možná nevýhody, má tato praxe? Lze to takhle nějak formulovat?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
To se nedá, ono se to nedá přenést. Obě ty kultury se vyvíjely po staletí, takže to není teď možné jako, aby zazvonil zvoneček a řeklo se, od 1. ledna tady budou platit precedensy, k tomu se dá dojít, ano, precedensy jako soudní, soudní rozhodnutí mají, mají velký vliv, mají, jsou inspirací pro řešení případů, jsou řekněme jiných případů jsou ukazatelem toho správného chování, co je po právu, co je proti právu, to znamená ovlivňují chování všech i dalších aktérů, mají třeba někdy vliv i na tvorbu práva, když zákonodárci vidí, takhle soud interpretuje platné právo, takže změna je potřeba, nebo změna není, není potřeba, ale ta slabina těch, slabina precedensů je taky a v tom, že jsou opravdu řešením konkrétního případu a ne každý konkrétní případ unese zobecnění.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
K dalšímu tématu nás inspirovalo několik posluchačů. Například pan Johan. Otázka zní: Jak se díváte na některé pasáže znovelizované občanského zákona, konkrétně zákona o exekucích a zodpovědnosti manžela povinného za dluhy svého partnera? Pan posluchač jinak popisuje velmi dramatický příběh své známé.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, já jsem zaznamenal v médiích teď zprávy o tom, že je tady určitý rozpor mezi zněním nového občanského zákoníku a těch procesních předpisů, jakými jsou občanský soudní řád a exekuční řád, zejména. No, já nechci pořád dokola říkat, já jsem to říkal, ale nový občanský zákoník byl přijat na jaře 2012, tyhle zákony, o kterých je teď řeč, byly přijaty nakvap na podzim, těsně na podzim, těsně na podzim loňského roku, těsně před tím, než zákoník vstoupil v účinnost, takových rozporů se najde ještě celá řada určitě a je to dáno tím, že bylo příliš málo času na to, aby se, aby se to právní prostředí, to právní okolí toho nového občanského zákoníku prostě zharmonizovalo. To je tak, je to, je to opravdu už je to otřepané a znovu to řeknu, je to transplantace srdce ten nový občanský zákoník je tím novým srdcem toho organismu a my vůbec jsme neměli dobré informace o tom, v jaké té kondici ten organismus je. To znamená domyslet včas všechny ty dopady, všechny souvislosti a třeba i ty protichůdnosti ještě před tím, než ten zákoník nabyde účinnosti, aby se to nějakým způsobem sjednotilo, já nechci, nejsme tady asi právní poradna, tak já teď nechci říkat, co se má ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale klidně můžete poradit, pane doktore?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
... co se, ne, nebudu to říkat, nerozumím tomu natolik, abych a nechci to říkat. Je to, je to opravdu na začátku a jistě k tomu budou soudní rozhodnutí civilních soudů, protože ty, ale tyhle problémy možná asi nemusely nastat, kdyby se, kdyby se ty věci udělaly v určitém času, s rozmyslem a bylo dost času už nad tím schváleným zněním třeba přemýšlet ještě než nabyde účinnosti o těch všech dopadech. A to bohužel nenastalo a to ten nový zákoník prostě bude nějaký čas ještě provázet a možná zase vznikne to, co jsme si asi nikdo nepřáli, aby vzápětí přicházely požadavky na změny, změny, změny, změny toho nového kodexu, to znamená další a další ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bohužel některé věci jsou již realitou. Jenom velmi krátce zpět k tomu problému exekucí a otázka pana posluchače: nedostáváme se na samou hranu právního státu, kdy starší soudní rozhodnutí budou retroaktivně rušena a účelově nahrazována novými zákony podle přání exekutorů a jejich spřátelených advokátů a soudců? Jak ven, pane doktore, z té to situace, když už platí nový občanský zákoník a v praxi má i tyto dopady?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, to je těžká otázka. To samozřejmě některé dopady prostě dopadnou a už je nikdo, nikdo nespraví. To je odpovědnost, to je odpovědnost zákonodárce vždycky tohle, tohle všechno o tom přemýšlet, když přichází do toho prostředí, ve kterém panuje, můžeme říkat jaká, jestli velká nebo malá, ale nějaká právní jistota a jestli tedy z té právní jistoty teď vznikne právní nejistota. To těžko teď domyslet, co všechno se může stát, nebo nemůže stát. Provází to každou změnu a právě proto tu změnu musíme jaksi dobře promyslet a čas na vstřebání, na přijetí i na odhalení případných chyb ještě před tím, než třeba skutečně na 100 % spustí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou vám možná známy i nějaké další konkrétní dopady nějakých těch nesrovnalostí, nebo ... ?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ne, tak znovu opakuji, já to tak nesleduji detailně každodenně, ale jenom to, co, to co tak je vidět, tak je patrné, že se teprv, teprv bude objevovat někdy, někdy ten nový občanský zákoník. Ale znovu říkám, já ho nechci teď nějak lacině kritizovat, jenom říkám, že bylo příliš málo času na dopracování všech souvislostí, domyšlení všech dopadů a to, to prostě tak je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Reakce pana posluchače Jaroslava: Dokud budou zákony předkládat neodborníci, poslanci a ne je jen schvalovat, nemůžeme čekat, že budou zákony rozumné. Tolik reakce v e-mailu a další otázka pro vás: Proč nedošlo k potrestání vlastizrádců z roku 1968 a proč justice nedotáhla případ před soud, třeba i v nepřítomnosti? Určitě e-mail v narážce na nedávné úmrtí Vasila Biĺaka a dalších vysokých funkcionářů od komunistické strany.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
U těchhle věcí si myslím, že asi nejdůležitějším faktorem je faktor času, přece jenom uplynulo hodně doby od těch událostí a zejména pak ještě otázka důkazní. Pokud vím, tak Rusko nevydalo ty, ze svých archivů ty dokumenty, o které, ten zvací dopis například, které by byly asi klíčovými důkazy a pak je těžké, těžké myslím úspěšně tyhle věci soudit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nevnímáte to teda jako selhání ať už slovenské či české justice?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ale nevím, jestli je to selhání justice, ale prostě ano, tyhle věci měly být pojmenovány, měly být jasně jako označeny. V tomto směru zůstala, zůstala justice možná dost dlužná. Ale jestli to měla opravdu v rukou, trochu o tom pochybuji, no, protože ty rozhodující informace, říkám, jsou mimo tu justiční sféru a zůstaly mimo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního vydání je doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Poslanec Stanislav Polčák z TOP 09 rezignoval na post místopředsedy mandátového a imunitního výboru, sněmovna podle něj neměla vydávat exprimátora Prahy Bohuslava Svobodu k trestnímu stíhání, imunita tak podle pana Polčáka zcela ztratila smysl. Jak vy to vidíte?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, má pravdu pan poslanec Polčák, že imunita v dnešní společnosti skutečně ztratila smysl, ale ne tím rozhodnutím o vydání nebo nevydání jakéhokoliv poslance, ale je to něco, co já skutečně považuji za historický přežitek a ani to omezení nedávné, si myslím, že není tím dostatečným krokem. Pořád pamatujme, že je tady ústavní zásada rovnosti všech před zákonem a tohle je, tohle je výjimka. A jestli ta výjimka má být, tak opravdu na tu, na tu čistě řekněme parlamentní práci, skutečně na ty projevy, hlasování, ale ne v tom neuvěřitelně širokém slova smyslu, že kamkoliv se poslanec nebo senátor pohne, tak, tak je chráněn, chráněn imunitou. To prostě si myslím, že není vůbec správné a že by to mělo vést myslím k další diskusi, k tomu, jak to ještě, ještě nějak z toho našeho právního řádu snad úplně odstranit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Budou tu třeba společně i když jsme hovořili o tom prvním tématu, jako je použití svědectví policisty z místa činu, patřit mezi ty nové úkoly nové ministryně spravedlnosti?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Obávám se, že tohle je otázka, která je ještě výš, to je otázka toho, té samotné podstaty politiky, do jaké míry politici chtějí a musejí, anebo nemusejí, být chráněni před zákonem, před dopady zákona za svoji činnost. Oni říkají, že mají politickou odpovědnost. Jak víme ta není skoro žádná, ale ty, ta skutečná, ty skutečné následky jejich činů, ty jsou, ty jsou skutečné, ano, ty něco stojí, někdo to musí napravit, někdo to musí zaplatit, někdo to musí odstranit a tak dále. Takže možná, že by ta ztráta imunity přinesla i větší odpovědnost v chování a v rozhodování politiků.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V adopci dětí homosexuálními páry si jak jednu ze svých priorit vytyčil nový ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier. Má podporu gay i lesbické komunity. Ne však všech poslanců ze své strany, nebo koalice, zásadně proti jsou lidovci. Jak vy se na to díváte? Je společnost vůbec připravena na adopci dětí z dětských domovů páry stejného pohlaví?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Já si myslím, že diskusi na tohle téma bychom se vůbec neměli bránit, protože podívejte, on je to takový paradox. Na jedné straně tady máme ty zákonné biologické rodiče, kteří nesou odpovědnost za své děti a často jí neunášejí, často se jí brání, často se jí vyhýbají a dokonce musí být souzeni, stíháni, trestáni za to, že nevychovávají své děti nebo je vychovávají vadným způsobem a vedle toho tady máme děti, které nemají vlastně své rodiče, nebo nějakým způsobem nemohou je vychovávat jejich biologičtí rodiče a někdo se o ně chce starat a já si myslím, že vždycky bude lepší individuální výchova, individuální péče před kolektivní. To znamená, jestli, uvědomme si, že tady jsou, je tady možná někde jsem četl 20 tisíc dětí v různých ústavech, z toho asi 2 tisíce jsou to děti do tří let v kojeneckých ústavech a ta sebeprofesionálnější odborná péče, kolektivní, si myslím, že nenahradí, nemůže nahradit individuální péči, individuální výchovu. Tak a nakonec ta, ať už ten zákon bude nebude prosazen nebo přijat, ta fakticita přece je tady už je, tady jsou biologičtí rodiče, jejichž partnery jsou osoby stejného pohlaví a vychovávají ty své, ty děti, vychovávají, nesou za ně odpovědnost. Tak jestli tomu dát právní rámec? Spíš ano. Protože oni přece neříkají, oni nežádají o nějakou výsadu, oni přece chtějí na sebe vzít odpovědnost a někdy jako dlouholetou nebo celoživotní odpovědnost za někoho jiného, právní odpovědnost. Tak já bych v tomhle tom směru určité se té diskusi, diskusi nebránil, při tom všem, že vím, že společnosti většinou je, většinově založená na tradiční model rodiny tvořené osobami různého pohlaví a jak se plodí děti, to všechno ano, ale mysleme také právě na ty, kteří nemají to štěstí, že vyrůstají v takové rodině a třeba někdo jim chce poskytnout péči a lásku a prostě tohle by mělo být určitě stejně vážné, stejně vážný argument pro to nebránit se té diskusi a říkat, že společnost není připravena. No, společnost není připravena na leccos a někdy zkrátka se s tím začít už musí, aby ta společnost se pak třeba na to /nesrozumitelné/ se s tím dodatečně nějak srovnala a ta diskuse o tom by měla být jasně, jasně vedena.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co myslíte, jaké jsou šance na prosazení takového zákona nebo tohoto práva na adopci dětí?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Nevím. Podívejte, před časem takhle by prosazován zákon o registrovaném partnerství. Taky byli různý bubáci, kteří říkali, co to všechno přinese, no nestalo se nic. V nedávné době byl zákon upravující profesionální pěstounskou péči, také myslím dokonce prezident Klaus ho vetoval, také se říkalo, no to bude hrozné, tady se z toho stane kšeft, vůbec to není pravda, vůbec nic takového nenastalo. Takže trošku s chladnou hlavou přemýšlejme a nebraňme se apriori nějakým řešením, která snad se zdají být netradiční.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě jeden e-mail od paní Hany. Jak postihovat odpovědnost politiků? Asi na základě čeho nebo jak. Podle zákonů platných?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Podle zákonů platných stejně jak každého jiného občana.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Děkuji za rozhovor a přeji vám vše dobré. Na slyšenou.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra bude hostem Jak to vidí po půl deváté novinář a vydavatel Erik Best. Příjemný den všem přeje Zita Senková. Na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.