Přepis: Jak to vidí Lukáš Kovanda – 9. listopadu 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bylo půl deváté, dobrý den přeje Zita Senková. Jsem ráda, že jste si naladili rozhovor v souvislostech. Mým hostem je Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. Buďte vítán, dobrý den.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Dobrý den, děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Probereme například daň z mimořádných zisků firem, polsky inflační štít, levné nákupy u sousedů i drahé svatomartinské menu. Přeji nerušený poslech. Pane Kovando, jak podle vás hospodaří český stát? Odpovídá ten měnově politický mix aktuální situaci?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Situace je náročná, nicméně stát by měl postupovat ambiciózně, jak se říká, tak zaobaleně. Jinými slovy měl by více dbát na to co koaliční strany slibovaly zejména v loňském roce před volbami. To znamená ozdravení veřejných financí. Měl by dbát na to, aby se uzdravovaly, zatím tam přílišné pokroky nespatřujeme. Sice na začátku se seškrtaly některé výdaje, snížil se deficit, který plánovala ještě Babišova vláda na tento rok, ale to už v podstatě je pasé a nyní jsme tam, kde jsme byli. To znamená, že ten deficit na letošní rok je plánovaný zhruba tam, kde ho plánovala Babišova vláda. A ani pro ty příští roky, a to je to nejhorší je nelze očekávat přílišné zlepšení, protože až do roku 2025 rámcově vláda počítá se schodky v pásmu od 250 do 300 miliard korun, což rozhodně nelze vyložit jako ozdravování veřejných financí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak jsi pomůžeme takzvanou mimořádnou daní z mimořádných zisků? Jak budou ty energetické firmy a bankovní sektor vůbec zdaněny? Má to platit od příštího roku 2023. Daň má dopadnout nejenom na energetické, ale i petrolejářské, těžební společnosti a některé banky.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Ta daň příliš nepomůže, protože ta daň je koncipována jako přechodná. Je to spíše daň, která má vykrýt potřeby toho mimořádného financování, než souvisí s válkou na Ukrajině, s dopady souvisejících sankcí a také samozřejmě s energetickou drahotou. Ale tato daň z definice, jak jsem řekl, je přechodná a ten problém veřejných financí našich je dlouhodobý, trvalý. Vzniká tam takzvaný strukturální schodek ve výši nyní 220 miliard korun a tento schodek je strukturální, což znamená, že je jaksi trvalý. A nemůžeme dost dobře řešit trvalý problém opatření, které je přechodné. Tudíž bude třeba dalších zásahů do veřejných financí, ať už na straně příjmové nebo výdajové tak, aby k tomu snížení strukturálního schodku došlo. Byť si nemyslím, že je to úplně urgentní z hlediska této vlády tato vláda vlastně se může spolehnout na to, co ji tak trochu spadlo do klína, to je inflace. Možná se to může zdát takto zvláštní, ale vládě nesmírně inflace pomáhá, protože místo právě toho, aby zvyšovala daně, teď mám na mysli jiné než ty mimořádné mimořádných zisků. Tak nás všechny zdaňuje inflace, ne nadarmo ekonomové hovoří o inflaci, jako o inflační dani. A tato inflace vlastně nafukuje ukazatel nominálního hrubého domácího produktu a když se s ním pak porovná deficit, schodek, tak i když bude schodek v roce 2025 třeba 260 miliard korun, tak už budeme splňovat kritérium maastrichtské příslušné pro přijetí eura, protože je to poměrové ukazatel, který vlastně měří výši deficitu právě k tomu nominálnímu hrubému domácímu produktu. A když ten jmenovatel narůstá v tomto poměru, tak samozřejmě ten celkový ukazatel je nižší a nižší. Takže nakonec to spadne pod ta 3 %. Takže tato vláda vlastně za účelem střednědobá stabilizace veřejných financí nemusí zas až tolik dělat. Stačí vlastně udržet ty schodky v pásmu 250-300 miliard korun a ta inflace udělá tu práci za ní, protože ta udělá tu špinavou práci, zdaní nás všechny. Už to ostatně pozorujeme ne snad, že by se nám zvyšovaly daně, ale prostě za ten náš příjem si koupíme méně té inflace a vládě to pomáhá v tomto smyslu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle ministra financí Stanjury vláda peníze své daně z mimořádných zisků použije na pomoc domácnostem, firmám s vysokými cenami energií. Říká, že pro občany to vlastně znamená, že ty kompenzace nebudou jaksi udělány na dluh aby, který by daňoví poplatníci museli splácet v těch následujících letech. Co říkáte na tuto argumentaci šéfa kasy?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Pochopitelně je určitě z hlediska vlády dobře, když tady jsou nějaké další příjmy, takže ty zajistí mimořádná daň, byť samozřejmě otázka, zda se podaří vybrat, co si vláda slibuje 85 miliard korun ročně. To myslím, že utopie, že nyní ty dotčené firmy, které jste jmenovala, to znamená některé velké banky, petrolejářské společnosti, energetické firmy budou takzvaně daňově optimalizovat. Už jsme viděli v minulém týdnu, že jedna firma dokonce opouští Českou republiku kvůli této dani, což je také svým způsobem reakce daňová optimalizace a optimalizovat lze na tisíc a jeden způsob. Nemusí to být vždy nutně odchod za hranice, ale protože právě ty firmy budou jaksi hledat skulinky, jak si snížit svoji daňovou povinnost. Tak já si myslím, že nelze počítat s tím, že se vybere to, co se vláda předsevzala. Ta částka 85 miliard korun, a dokonce si myslím, že to vláda sama ví. Takže možná je to jenom určitá politická hra, aby pak mohla snáze pro tu daň argumentovat, že je to skutečně významný příjem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A to říkáte, pane Kovando, tomu že evropské nařízení počítá s nejméně 33 procentním zdanění mimořádných zisků, zatímco Česko to nastavilo na 60 %?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Jsme v tomto papežštější než papež. Zase to vychází z nějakých politických asi úvah, debat. Ale myslím si, že na té úrovni evropské je celé to opatření jaksi ustanoveno rozumněji s ohledem na tu tíživou situaci, v níž se v ní ekonomiky nacházejí. Také vlastně to nedopadá na banky na té evropské úrovni. Tam je to primárně zacíleno na skutečně ty firmy, které mají nadměrné zisky, což jsou petrolejářské společnosti, což jsou společnosti energetické, které těží z toho, že jsou vysoké ceny plynu, mají vysoké marže nebo naopak petrolejáři těží z toho, že zpracovávají extrémně zlevněnou ruskou ropu. Ale v oblasti těch bank tam my nepozorujeme v České republice žádné nadměrné zisky. Tam ziskovost bank i v letošním roce je nižší, než byl průměr let 2008-2019. A to, co pozorujeme ten nárůst ziskovosti bank v tom posledním roce, to je důsledek toho, že jaksi jsme v době pandemie spadli do hluboké jámy. Ziskovost bank bych byl přesnější, spadla do hluboké jámy. Ostatně ekonomika jako taková také, ale nyní vlastně se ty banky, ta jejich ziskovost té jámy šplhají poměrně tedy příkrým svahem. Proto se zdá, že ten nárůst také příkrý, ale jaksi politici přehlížejí, že je to pouze šplhání z té rokle, že to není nějaké šplhání do nebes nových výšin, ale vlastně jenom návrat na tu úroveň, kde to bylo před pandemií. Akorát se to zdá právě kvůli těm mimořádným okolnostem pandemie jako strmé šplhání, ale je to v podstatě jenom dostávání se rychlým tempem na tu úroveň, kde to bylo před pandemií, ale stále ještě jsme níže. A proto nelze hovořit o mimořádné ziskovosti. Takže není na místě zdaňovat banky. Myslím si, že ta jejich argumentace, že ta daň je vlastně zdůvodněná velmi vachrlatě, je správná. Ale samozřejmě banky se mohou podílet nějakým způsobem v té současné situaci mimořádné na tom, aby pomáhaly, řekněme, české ekonomice. Takže třeba nějaký dlouhodobý fond, kam by banky dávaly své finance, je asi rozumnější řešení než takto daň.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zůstanu ještě, pane Kovando, u vašeho příkladu s tou jámou, kdo nebo co nám může do ní, ať už spustit nějaký žebřík nebo záchrannou, záchranné lano?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
No, v tuto chvíli je to to, co se skloňuje v médiích často. Musíme to být my sami. Nikdo nám nepomůže. To záchranné lano spočívá v tom, že budeme schopni se odstřihnout od ruských energií, že budeme schopni jaksi, teď mám na mysli střednědobý až dlouhodobý horizont obstát sami. Co se týče právě energetiky, takže tím řešením, které už nyní vídáme, je realizace budování terminálů na kapalný plyn, což se děje v Německu velmi rychlým tempem. Až překvapivě rychlým tempem Němci budují snad sedm terminálů na zkapalněný plyn. První by měli spustit již v prosinci tohoto roku a v průběhu dalších měsíců v tom příštím roce pak další terminály. To výrazně usnadní zásobování Evropy, Evropské unie plynem. Byť samozřejmě ten plyn bude o něco dražší, než byl ten plyn ruský. Půjde o plyn z Kataru, ze Spojených států, z Austrálie, z afrických zemí. Ty africké země teď mimochodem napadají Německo, že vlastně podnikání, ten nový kolonialismus, že si chce z nich udělat nějakou kolonii ve smyslu tedy zajištění dodávek plynu. Takže takto někteří aktivisté napadají Německo na té současné probíhající egyptské klimatické konferenci OSN. Nicméně tu nutnost je třeba, abychom se přesměrovali od těch ruských energií vstříc těmto přece jenom politicky bezpečnějším, vyzpytatelnějším. Ale má to i svá úskalí, proto si myslím, že nelze setrvat navždy u toho kapalného plynu a že je třeba se zasadit o určitou renesanci jaderné energetiky, což ale zvláště v Německu ale i v zemích jako Rakousko nebo Lucembursko mám-li zůstat v Evropské unii, naráží na odpor. Nicméně vidíme fázi, vidíme ve Skandinávii, že se jaderná energetika vrací na pořad dne a to si myslím, že může být klíčový odkaz celé té současné energetické šlamastyky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem, když jste se, pane Kovando, zmínil o Německu, tak u sousedů je také předmětem velkých debat, nejenom návštěva Olafa Scholze v Číně, ale vůbec Německo a čínské vztahy, co se týče byznysu obchodování.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Pro mě poměrně překvapivé poté, co Němci ne úplně šťastně zvládli tu situaci s ruským plynem, kdy podcenili to, až kam vlastně může Putinův režim zajít. To zjevně nečekali, sami to přiznávají jako svojí chybu, no a nyní ještě, když je toto všechno horké, tak jedou do Číny a tam chtějí dělat nový byznys a dokonce si nechali od Číňanů koupit čtvrtinu svého přístavu Hamburk. To si myslím, že jsou poměrně riskantní kroky, které se mohou podobně vymstít, jako právě to uvázání se k Putinovu plynu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Co žene inflaci nahoru, pane Kovando? Ta míra v České republice je s 18 procenty pátá nejvyšší v Evropské unii. Hůře jsou na tom jen pobaltské země a Maďarsko. Unijní průměr inflace se blíží hranici 11 %. Jak to, jak tomu rozumíte?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Je to souhra několika okolností. Za prvé ještě doznívání pandemie, za druhé válka, za třetí a ze čtvrté už jsou to faktory dosti české provenience, které nejsou přítomny v celé Evropské unii, a to je přehřátý trh práce. Česká republika má dlouhodobě nejnižší míru nezaměstnanosti v celé Evropské unii dokonce nižší než třeba v Japonsku, což učebnicový příklad země s dlouhodobě nízkou mírou nezaměstnanosti. A takto nízká míra nezaměstnanosti vlastně vede k zesilování inflačních tlaků, protože i tlak na růst mezd, je vlastně svého druhu inflační tlak. Když nejsou lidé, zkrátka je nízká nezaměstnanost, tak se přihazuje na těch mzdách více, než kdyby byla nezaměstnanost vyšší, to je logické. No a ten čtvrtý faktor je nejen tedy přehřátý trh práce, ale také přehřátý trh nemovitostí, což je dáno v Česku hlavně tím, že se málo staví, protože jsou tady zkostnatělé ty povolovací procesy a ta stavební řízení. Všichni to dobře víme, na všechno je třeba tisíce, tisíce razítek, když to přeženu. A to ten proces zpomaluje a omezuje vlastně možnost, aby nabídka nemovitostí reagovala pružně na poptávku, která v těch uplynulých letech prosperity. Mám na mysli ta léta před pandemií, tak tato prosperita vlastně vedla k citelnému nárůstu poptávky po nemovitostech a po vlastním bydlení. To prostě pak bylo tak uspokojovat jen za cenu nárůstu cenového. Takže v České republice rostly ceny nemovitostí v těch uplynulých 10, 12 letech jedním z nejrychlejších temp v Evropské unii opět. Takže zase je na místě hovořit o přehřátém nemovitostním trhu a právě klíčový zdroj té současné inflace je vedle té energetické drahoty, vedle růstu cen potravin také růst cen bydlení, což souvisí právě s touto neutěšenou situací na tuzemském nemovitostní trhu. Ale nutno říci, že Česká republika sice je vepředu v tom unijním srovnání, ale ten západ Evropské unie nás postupně dohání, protože Česká republika je průmyslová ekonomika, kde ten energetický úder byl patrný dříve než v těch západních zemích Evropské unie, které jsou spíše více orientovány na služby, kde se ta drahota energetická projevuje ne přímo ale zprostředkovaně. Takže my nyní pozorujeme, že třeba takové Nizozemsko nás dohání, co se inflace týče. Takže může dost dobře nastat situace ta, že v příštích měsících v Česku bude nižší míra inflace nebo srovnatelná míra inflace jako v celé řadě západních zemí Evropské unie, které nás tedy tímto tak nějak doženou, že ta jejich inflace bude srovnatelná s tou naší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče těch bank hypoték, tak jak píší i dnešní Hospodářské noviny, měsíční splátka běžného úvěru přesahuje 23 tisíc korun. Pane Kovando, jak v tomto kontextu hodnotíte politiku České národní banky, ponechá úroky beze změny?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Ano, velmi pravděpodobně ano, protože je to instituce nejen, řekněme, měnově politická, ale také politická a vnímá to, co se děje kolem v politice ve společnosti a zkrátka ti bankovní radní, kteří nyní mají většinu v tomto tělesu, tak zastávají ten názor, že inflace už je dostatečně vysoko a že další, pardon, že úrokové sazby jsou dostatečně vysoko. Inflace určitě také je, ale hlavně teď jsem měl na mysli úrokové sazby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Všechno narostlo.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Všechno je vysoko a že proto není třeba, když už jsou tedy úrokové sazby takto vysoko je dále zvyšovat, protože by to ekonomiku spíše už jen dusilo. Takže nyní ta intervence, ten boj s inflací probíhá nikoliv skrze měnovou politiku v podobě právě zvyšování úrokových sazeb, ale skrze intervenci. To znamená, že Česká národní banka od poloviny května se zbavila, když to řeknu takto, nebo vydala zhruba v přepočtu 800 miliard korun svých devizových rezerv. A vlastně za tyto rezervy nakupuje korunu, stahuje jí z oběhu, tím pádem koruna je vzácnější, kurz tedy je pevnější, neboť to je její cena. A máme levnější pohonné hmoty třeba, protože jestliže je koruna pevnější, nyní posiluje vlastně nad nejvýraznější, nejsilnější úroveň od začátku invaze, tak to je významný faktor v tom, že nám pak tolik nezdraží pohonné hmoty. Takže, jestliže řidiči mají pocit, že jsou pohonné hmoty drahé, jakkoliv jsou samozřejmě levnější, než byly třeba v březnu nebo v dubnu nyní zejména u nafty. Tak je to pořád tak, že jsou sice drahé, ale nebýt této politiky centrální banky, tak byly ještě dražší, protože by koruna nebyla tak silná. Takže já si myslím, že to není úplně chybná politika, že to, že vlastně rozprodáváme devizové rezervy, není zas až taková chyba, protože v těch letech po intervenci, zásobování koruny z let 2013 až 2017 to, že jsme měli v sejfu, když to řeknu takto tak obrovské devizové rezervy, jedny z nejvyšších na světě, vlastně v přepočtu na velikost ekonomiky na počet obyvatel, tak to vytvářelo tlak na oslabování koruny. Takže my, když ty rezervy rozprodáme, teď mám na mysli my jako Česká národní banka, tak lze očekávat až všechny tyto horory pominou, válka pandemie, takže koruna pak bude daleko silnější, než byla právě v těch letech před pandemií.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče potravin, například to, proč ty zdražily, pane Kovando? Mnoho Čechů jezdí na nákupy do sousedního Polska. Vláda ve Varšavě zvažuje dokonce podle všeho zrušení takzvaných inflačních štítu, což by asi přibrzdilo ty levnější, výhodnější nákupy u sousedů?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Jednoznačně a nyní v Polsku je o tom značná debata, protože Poláci snížili daň z přidané u některých základních potravin na začátku letošního roku na nulu, což ale naráží na odpor Evropské komise. Nevím, zda v případě potravin, ale oni snižovali DPH také třeba u elektřiny, u plynu, u pohonných hmot, u hnojiv. No a to už na ten odpor naráží zcela jistě, a proto nyní vlastně premiér polský Morawiecki říká, že bude muset pod nátlakem Bruselu asi přehodnotit tu politiku inflační štítů a že bude muset zkrátka někde vrátit tu daň z přidané hodnoty na svojí původní úroveň. Což samozřejmě může být spíše jako určitá záminka, protože za ty inflační štíty Polsko vydává ročně zhruba 200 miliard korun, to není nic levného. A zkrátka už si ve Varšavě mohli říci, to je příliš drahé. Navíc, když tu inflaci pouze odsouváme v čase, protože jestliže Poláci opustí od těch inflačních štítů, tak bude v Polsku na začátku příštího roku inflace kolem 25 % a to je skutečně závratné. Takže vidíme, že tato opatření a je to poučení pro Českou republiku. Tato opatření jsou vlastně krátkozraká do značné míry v tom smyslu, že když takto ulevíme přechodně od té drahoty, třeba od těch drahých potravin tím, že snížíme daň z přidané hodnoty, jestliže nejsme schopni to pak udržet delší dobu, protože to je pochopitelně velmi drahé, protože to s sebou přináší výpadky v příjmů státní kasy. V Polsku tedy to jde do stovek miliard korun v přepočtu do naší měny, tak takové opatření nelze udržet příliš dlouho. Takže v Polsku je čeká nyní velké dilema, zda tedy mají pokračovat v inflační štítech nebo ne a zřejmě budou nyní hledat nějaký kompromis a v případě, že vrátí tu daň, kde byla předtím, než tyto kroky učinili, tak se budou snažit z toho vinit, nikoliv sebe sama ale třeba Brusel. Takže v tomto pohledu ten Brusel přijde vhod jako určitý hromosvod, aby ta politická špína z toho neulpěla na těch aktuálních politických vládních. Protože, protože to lidé to ponesou nelibě. Se jim zdraží potraviny, ještě se roztočí další kolo inflace, což nebude nikoho těšit a ty potraviny, jak jste se ptala, tak jsou drahé samozřejmě nejen v Polsku ne jen České republice, ale je to důsledek války na Ukrajině toho, že jak Rusko, tak Ukrajina patří ke klíčovým obilnicí světa. Ale samozřejmě v každé potravině, ať už v její sklizni či pak v její výrobě zpracování máte, máme energie. A jestliže zdržují energie, tak zdražují také právě potraviny a nejen potraviny ale hnojiva. A jestliže jsou drahá hnojiva, tak je pak i drahé všechno, co vlastně stojí od začátku v tom řetězci výroby potravin. To znamená už samotné zasetí a samotná sklizeň základních zemědělských plodin se prodražuje. Což je problém dneška. Je to problém i pro příští zemědělskou sezónu, protože ta hnojiva, pro něž je nutný plyn při jejich výrobě, tak pochopitelně z důvodu zdržujícího plynu také dramaticky zdražují a v některých zemích, zejména tedy toho takzvaného třetího světa rozvíjejících se rozvojových zemích je v řadě případů už nyní hnojivo v podstatě nedostupné. Což prohlubuje obavy z jakési celosvětové potravinové krize, takže to rozhodně není pouze záležitost Polska nebo České republiky ta potravinová drahota.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Česko nicméně má přece elektřiny dost.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Ano, to je otázka těchto dnů a těchto měsíců, jak je to vlastně možné, že Česká republika, která je jedním z největších vývozců elektřiny na světě dokonce, tak čelí tomu, že tedy ty ceny elektřiny jsou jedny z nejvyšších v Evropské unii a dokonce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jakou to má logiku?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
My jsme z hlediska energetického Německo. To je třeba si říci a my v tomto ohledu, protože ty energetické trhy jsou natolik propojené, že tady se opravdu nedá hledat hranice tak jako ji vidíme, když se díváme na politickou mapu světa, tak vidíme barvičku jinou u České republiky, barvičku jinou u Německa. Vidíme tam jasně hranice, ale z hlediska energetického trhu tato hranice se rozplývá a v podstatě neexistuje. A proto my jsme do značné míry ovlivněni tou německou energetickou politikou, ale zároveň jsme chudší zemí. Takže pak to na nás hůře dopadá, jestliže v Německu je nedostatek elektřiny, je nedostatek energií, což tam nyní je kvůli tomu, že se odstřihávají od ruského plynu, že podcenili to, kam až ruský režim může zajít, že si povypínali jaderné elektrárny, i když neměli jinou náhradu než ten Putinův plyn. To byla prostě chyba a pykají za ní Němci, ale pykají za ně i Češi, protože jsme zkrátka z energetického hlediska Německo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Už jenom poprosím, pane Kovando, krátce, kdo může za letošní docela drahé svatomartinské menu?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Navazujeme přesně na to, co jsme řekli. Takže zase válka na Ukrajině, sankce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Opravdu?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Drahé energie, zdražují husy, tak tu si vezměte, proč zdražují husy, protože jsou drahé energie a protože jsou drahá krmiva pro ty husy a proč jsou drahá krmiva, protože drahá sklizeň, proč je drahá sklizeň, protože je drahý plyn, protože jsou drahá hnojiva.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank a jeho názory. Já vám za ně děkuji a přeji vše dobré, na slyšenou.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Na slyšenou, hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zita Senková se připojuje, užijte si další vysílání Českého rozhlasu.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.