Přepis: Jak to vidí Pavel Kosatík – 15. 6. 2021

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes spisovatel Pavel Kosatík, dobrý den.

Pavel KOSATÍK, spisovatel
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
Jak se společnost staví k tabuizovaným tématům, umíme se vypořádat s predátory různého druhu a může být vysoké IQ v nějakém ohledu handicapem? Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Začněme ale aktualitou summit NATO řešil také ekonomické závazky členských zemí. Splnění je pro Česko nutnost, to zní tedy hlavně z opozice. Jak to vidí Pavel Kosatík?

Pavel KOSATÍK, spisovatel
Jako ostudu naší no, tak samozřejmě, že bych si přál, abychom ta 2 %, abych se dožil toho, že v nějaké dohledné době už nebudeme na pranýři. Jsme tuším osmí od konce, že jo, jestli se nepletu nebo takhle jsem to včera aspoň slyšel ve zprávách. Platíme to 1,42 %, že jo. My si rádi na ty mezinárodní instituce stěžujeme, že nám nedopřávají to, o čem jsme přesvědčeni, že si bezpodmínečně zasluhujeme, ale ten náš příspěvek ten s tím jde ruku v ruce. Takže, takže bych byl rád, kdyby budoucí racionálnější vlády tyhle ty závazky držely.

Vladimír KROC, moderátor
Tak asi bychom měli zdůraznit, že to byl už dlouhodobý dobrovolný závazek, že nám to nikdo nediktuje.

Pavel KOSATÍK, spisovatel
Tak ano v tom společenství se nediktuje, ale tak slíbili jsme to no, jak to říct no.

Vladimír KROC, moderátor
Sliby se mají plnit.

Pavel KOSATÍK, spisovatel
Přesně.

Vladimír KROC, moderátor
Od vypuknutí kauzy Feri uplynul skoro měsíc. Utichá ta diskuze kolem ní anebo se mi to jenom zdá?

Pavel KOSATÍK, spisovatel
Tak asi ta první vlna utichla v tom smyslu, že se možná otupily ty hroty, nebo že to malinko přestalo bavit ty lidi, kteří v tom brali jenom nebo kteří v tom spatřovali jako jenom nějakou dočasnou příčinu, vybouřit se, ať už na jedné nebo na druhé straně. Podívejte, pro mě na tom vlastně ten Feri je relativně málo podstatný nebo to je spouštěč všeho. Nechci, aby se to zametlo pod koberec a jsem přesvědčen, že nezamete. Ale ani vlastně pro mě nejsou, není nejdůležitější, kolik eventuálních dalších predátorů se odhalí. Ale záleží mně na atmosféře ve společnosti. Na tý mně záleží vždycky a u tohohle tématu zvlášť hodně. Pro mě je na tom klíčové to, aby šlo opravdu o ty oběti, a abych to z toho cítil, protože pak budu mít naději, že i ty eventuální oběti nebo lidi, který mají trápení a zažívají nebo zažili ošklivý věci, tak se nebudou bát vlastně vyjít ven, a to je ta podstata věci. Čili já jsem na začátku pozoroval i některé jako taková agresivní vystoupení. Zjistil jsem, že ve Feriho generaci je spousta chlapíků, který on tak jako by štval, což bývá, že jo. Tak, takže ti si na něm zgustli. I to k tomu patří, to je všecko v pořádku, ale není to ta podstata. Podstata je, aby ten komu se něco podobnýho ošklivýho, je dneska, tak ale aby, aby se nebál zatelefonovat a hlavně teda, aby potom nastoupili mnohem citlivější procesy, než zřejmě stále nastupují, nebo do nedávná nastupovali. To se nedá prostě řešit takovým způsobem, jako že policie a soud to vyšetří, že od toho oni tam jsou. My musíme se zajímat o to, jak oni to dělají a nemyslím, abychom všichni chaoticky si kecali do všeho, ale aby bylo jasný, že ta společnost sama na tom má zájem. Nejenom ti, kdo mají dcery, ale všichni lidi dohromady. My tady z té společnosti můžeme udělat, a to platí pro každou chvíli, pro každou situaci, mnohem příjemnější svět, než jakým je. Ale musíme chtít a musíme na tom dělat, no. To znamená, to znamená znovu, to, to vyšetřování těch případů by asi nemělo probíhat takovým tím standardním způsobem, jak já vím, protože jsem jako původní profesí právník a vím trochu, jak se to vyšetřoval. To znamená oni to často zametali pod koberec tím stylem, že stojí svědectví proti svědectví. To znamená pachatel něco povídá, poškozený nebo poškozená něco vypravuje a ten soud si nad tím tak jakoby často umyl ruce nebo ten vyšetřovatel a řekl, že neví, komu věřit a bylo. No a tady tohle musí skončit a musí se prostě s těmi výpověďmi pracovat jiným, mnohem citlivější způsobem. A já pevně doufám nebo moc si přeju, aby se to stalo. Jako určitě to odbrzdilo spoustu lidí, kteří se o třeba nezajímali, začali se o to zajímat. A já bych si přál, aby už to byl trvalý trend tady.

Vladimír KROC, moderátor
Jak se dá ovlivnit společenské klima v tom smyslu, že silácké chlapáctví je přežitek, že ne znamená ne, že se každému každá může oblékat a upravovat, jak chce a nikoho to k ničemu nevyzývá, natož opravňuje?

Pavel KOSATÍK, spisovatel
No, v tomhle je, já zase to slovo nemám rád, někoho to dráždí, ale v tomhle je fakt role těch elit. To znamená lidí, kteří mají nějaký vzdělání, mají přístup, možnost něco ovlivňovat větší než někdo jinej, koho třeba poslouchají lidi jenom v jeho bezprostředním okolí. A takový člověk by měl dávat najevo, že opravdu ten, ten, ten, to se týká i slovníku, jakej tady vlastně část lidí pořád ještě používá, kterej je velice agresivní a který prostě nesmíme tolerovat v žádným případě jako. Nesmíme se vracet zpátky do těch sedmdesátých, osmdesátých nebo nevím /nesrozumitelné/ let.

Vladimír KROC, moderátor
Proč to nemůžeme považovat za samozřejmost?

Pavel KOSATÍK, spisovatel
No, tak protože evidentně vidíme, že, že spousta lidí v tom pravěku s chutí by pokračovala, kdyby to šlo.

Vladimír KROC, moderátor
Před čtyřmi nebo pěti dny přinesl alarm další svědectví dalších dívek, které měly být zneužity. Pokud skutečně šlo o veřejné tajemství Dominika Feriho, jak se o tom teď píše, co to vypovídá o jeho okolí?

Pavel KOSATÍK, spisovatel
Neodvažuju se tady jako říkat moc silný soudy. Jako docela se mi líbí, jak k tomu nakonec ta právnická fakulta nebo pan děkan Kuklík přestupujou. Zdá se mi, že nebo nepozoruju tam náznaky nějakýho zametání pod koberec, jak jim taky ze začátku někdo potřeboval naopak. Ta škola je si vědoma, že tam teda zřejmě k něčemu docházelo, ale, víte ono jako čistě na základě pravděpodobnosti a asi bychom se neměli tvářit, jako že si myslíme, že je to omezeno na jednu školu nebo na jedno prostředí. Tady se to prostě odhalilo, ale toto je záležitost celogenerační, celospolečenská.

Vladimír KROC, moderátor
Dá se tady mají třeba nějaká paralela s experimentálním filmem režiséra Víta Klusáka V síti. Ten rozpoutal celospolečenskou diskuzi a možná mnohým otevřel oči nebo já nevím, možná jsem naivní.

Pavel KOSATÍK, spisovatel
Otevřel, ale víte, to je právě ta otázka, co s tím otevřením očí se děje dál, nebo to, to jsem se tady snažil říct v úvodu. Ten film byl senzační a já ho prostě obdivuju ty tvůrce a oni to téma otevřeli, ale, ale nejsem úplně spokojen s reakcí na ten film, jako společnost zareagovala dobře jako. Tak jak společnost reagovat může. To znamená rozhořčením a těmi opatřeními, která občanská společnost může přijmout, ale těch opatření na druhé straně není mnoho. Tam musí zareagovat stát, stát jako instituce, jako struktura, která nás drží pohromadě a která by právě o to, aby ten život měl bejt snesitelnej. To by měla mít v popisu práce. A nejsem si jistý, jestli se to stalo, poněvadž z toho filmu, jestli si ho vybavíte z něho nevyplynulo, že, že po těch mladých dívkách startujou, já nevím pedofilové nebo nějací lidé s diagnózou, ale tam z toho filmu vyplynulo, že se proměňuje velmi podstatně sexuální chování v podstatné části mužské populace. A tím pádem podstatná část dívek ale i chlapců, mám pocit, že se promění v takového toho, toho širšího sexuálního násilí, mluvilo až o pětině postižený jako vůbec, jako v té populaci. Tak jako, pokud to zasahuje tolik lidí, tak už to není, tak už to není řešitelno jenom tím, že se rodiče naštvou a uspořádají nějakou sebeobranu akci někdo ve škole nebo, nebo na městském obvodě nebo, nebo v rámci města nebo nějaký komunity. Ale musí prostě společnost reflektovat, co se s tím sexuálním chování tady děje. Poněvadž pokud by to byla pravda a měli bychom tady jako, pokud by každý pátý z nás byl nějak v mládí tímhle tím způsobem poznamenán, no tak pak a já už jsem to někdo říkal. Pak se nemůžeme divit, pokud jde o dospělé, politické já nevím chování, to je vůbec k ničemu.

Vladimír KROC, moderátor
Dříme vedle nás některé další tabuizované téma, co myslíte?

Pavel KOSATÍK, spisovatel
Tak naznačujete něco?

Vladimír KROC, moderátor
Ne jen.

Pavel KOSATÍK, spisovatel
Možná je tabuizované, takže o něm nevíme. Nevím, já nejsem posedlej odhalováním tabu. Já ani to slovo nějak zvlášť nemám. Ono jako.

Vladimír KROC, moderátor
Ale svým způsobem třeba to, co teď jsme tady vyjmenovali nebo o čem jsme mluvili, tak to donedávna tabu byla.

Pavel KOSATÍK, spisovatel
No, tak jistě, tak jako sexualita ačkoliv se svět od šedesátých let tváří kdo ví jak je otevřený, tak, tak se vlastně i, vlastně ty sexuální modely se jakýmsi způsobem v každé generaci obnovují, recyklují. Zdá se, že rodiče předávají svým dětem plus mínus to co sami získaly o generaci dřív s nevelkými obměnami. A že ta společnost na to sice působí nějakými modernizační trendy, že se, že se teda snažíme, to je to, o čem se tady bavíme, jako naslouchat i těm slabým, což donedávna téměř neexistovalo, že jo, já když jsem byl malej, tak se mi říkalo musíš a já jsem v tom takhle vychovanej a asi už takhle budu vždycky, protože já, mě už ne, nepřevychovají. Ale raduj se z každýho, kdo to nemá jenom toto, když je jim třeba 20 a zase je otázka ty proporce. Víte, ale, ale to je, to je to, že se o tom musí přemýšlet a říkám nejenom z hlediska společnosti. Ale toho státu, abychom zase nebyli jenom slabí, citliví, ale aby taky teda ta společnost generovala ty lidi, kteří budou schopni dospět no. Jedno nesmí potírat druhé jako to, že se to, že někdo jo, aby se to nepochopilo jenom tak, že si budeme stěžovat na své bolesti. Tím by to, to by taky neměl být ten definitivní pointa. Tím, že budou bolesti odblokovány a lidem s bolestí se dostane satisfakce, tak by mělo být dosaženo jakéhosi prozření nebo dospělosti všech kolektivních. Mluvím o ideálním případě, ale o jakej jinej by společnost měla usilovat.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes spisovatel Pavel Kosatík. Mozek funguje jako sval, je potřeba ho neustále namáhat. Když ho nebudeme trénovat, krmit informacemi, nápady a myšlenkami zakrní. To říká Čech se zřejmě nejvyšším IQ Karel Kostka. Vím, že jste rozhovor s ním na iDNES také četl. Chtěl byste mít IQ 206 jako on?

Pavel KOSATÍK, spisovatel
To si neumím představit, takže nedokážu odpovědět. Ale zdálo se mi, že jemu se v tom jeho bytečku, v tom IQ, jaké má, jako žije docela dobře. Ten, ten rozhovor každému bych doporučil. On teda není neznámou bytostí. To je člověk, který pod pseudonymem Kubika docela vydatně publikuje už léta. Já se přiznám.

Vladimír KROC, moderátor
Také maluje obrazy.

Pavel KOSATÍK, spisovatel
Maluje obrazy a já, že straně, no a ale, ale co je podstatné, tak netrpí nějakými, nějakým pocitem, že když už teda takhle vyniká, tak že by měla být bůhví kde ve světě a tak dále. Pokud vím, tak je učitel nebo ředitelem školy ve Vsetíně a strašně pěkně o tom Vsetíně tam mluvil, takže zase.

Vladimír KROC, moderátor
On si rychle změřil IQ pro to, aby věděl, jestli stačí těm čerstvým maturantům.

Pavel KOSATÍK, spisovatel
Jestli stačí těm dětem a s radostí zjistil, že ano.

Vladimír KROC, moderátor
Protože pro srovnání třeba Einstein, ale ono se to nedá takto srovnávat, tam se mluvilo o tom, že má asi 170, měl bodů. Každopádně chci se vrátit k té myšlence, jestli jsme, jaksi byli zavřeni doma, mluví se o tom, že jsme zakrněli na těle kvůli nedostatku pohybu. Jestli jsme nezlevní i co se týče tohoto svalu, tedy mozku.

Pavel KOSATÍK, spisovatel
No, tak protože ono jedno od druhého je těžko oddělit nebo já si aspoň myslím, že to je propojené, tak bych neměl o tom iluze. No, musíme teďka zase začít teda v míře, kterou nám pandemie dovoluje, tak co nejvíce komunikovat a vířit, abychom, protože v komunikace se to pozná, že to jsou vlastně dva termíny různé. Jedno je intelekt, to je ta, to je ta potence, to je to číslo. A pak je ta inteligence, to je ten výkon, o který by z toho v tom aktuálním případě měl plynout, no a ten bez té sociální interakce nevím, jestli se dostaví. Jestli /nesrozumitelné/ člověk na majáku, jestli by mu to jeho IQ vlastně k něčemu bylo, kdyby si jenom psal deník.

Vladimír KROC, moderátor
Tam je zajímavý postřeh z toho rozhovoru, že si obvykle prý rozumní lidé s IQ ±20 bodů. Vysvětluje to, proč se čím dál víc uzavíráme do nějakých myšlenkových ghett.

Pavel KOSATÍK, spisovatel
Jako to, že jsme, když budu optimista čím dál chytřejší, tak to myslíte?

Vladimír KROC, moderátor
Ne, že si rozumíme jenom v rámci nějakých skupin.

Pavel KOSATÍK, spisovatel
Ale podívejte, ono, ono se říká, že je špatně, když jsou ty bubliny sociální a tak dále. Ale ono to tak vlastně bylo vždycky. Ono to.

Vladimír KROC, moderátor
Ale nebylo to tolik zřejmé nebylo to zřejmé, ale jako, koho si pozvete do bytu na návštěvu. Jako lidi, kterým chcete mluvit, a to nemusí nutně být jako vždycky lidi, kteří vás budu chválit, plácat vám po ramenou. Ale jsou to lidi, se kterýma je vám dobře proto, že je možno s nimi vést otevřený hovor. Protože když mají nějakej silnej názor, tak jsou schopný ne ho nás vás řvát, ale argumentovat. Takže takovýhle bubliny asi leckdo třeba má chuť vytvářet. A proč by si tam zval člověka, o kterém ví, že je to blbej fašoun a neschopen. Prostě hlubší myšlenky, čili ta bublina sama o sobě není prokletá věc. Nesmí se z toho stát fetiš, jako zase člověk má jakousi sebereflexi, takže když začne cítit, že je to fanklub, a že prostě paprsky zdola nahoru k někomu vyzařují, tak by ho to mělo přestat bavit jako normálního člověka.

Pavel KOSATÍK, spisovatel
Je často se odvážíme spolehnout na instinkt víc než na rozum, což v určitých případech doporučuje zmíněný Karel Kostka.

Vladimír KROC, moderátor
No míry a váhy v tomhle případě nefungují. Jakási zkušenost by nám měla napovědět. Já osobně, mně se to vyplácí hodně. Ale to záleží, jak člověk sám sebou otevřeně se snaží mluvit, nebo, nebo jak to má v sobě uspořádaný. Já jsem měl kdysi takovou zkušenost, kdy na základě vzdělání, který jsem si procházel, tak jsem si uvědomil obrovskou sílu lidského nevědomí. Já jsem měl docela, jsem mohl být spokojen s tím, jak mně to myslí v nějakých oblastech. Ale když jsem si uvědomil, že mimoto racionálním, mimo to rozumový je v nás neskutečná spousta energie. Ti říkají 99 %, kterou ten rozum v tom běžném, ale vlastně v žádným provozu téměř není schopen využít, ale která tam přesto je a která nás někdy zaskočí, pokud nečekaně probublá. Když si tohle to uvědomíte, že vlastně člověk je potenciálně jakoby nezničitelné, ale, že se musí naučit s tím pracovat, že je to těžký a tak, tak vás to může senzačním způsobem osvobodit.

Vladimír KROC, moderátor
Nepřeceňuje se někdy IQ a nepodceňuje se naopak takzvaná emoční inteligence?

Pavel KOSATÍK, spisovatel
Ta by se určitě podceňovati neměla. No, jsou, jsou to všechno, mluvíme tady o podobným o pojmech, že žonglujeme tady pojmy. Čili ony ty věci nejsou od sebe ve skutečnosti oddělené. Myslím si, že zrovna tyhle ty věci, které jste jmenoval, tak, tak se hodně, hodně prolínají nebo já bych nechtěl potkat člověka, jehož inteligence by se rozcházela s emocemi, protože to by snad člověk pak nebyl.

Vladimír KROC, moderátor
Pedagog Karel Kostka ze Vsetína rozlišuje, když už tady jsou ty pojmy, křemíkovou inteligenci, což podle něj není nic jiného, než pokročilá statistika a naše vlastní jak on říká uhlíková nebo organická inteligence je nevypočitatelná. Občas také nevyzpytatelná. Směřuju tím k otázce, jestli nás opravdu jednou ta umělá inteligence zahubí?

Pavel KOSATÍK, spisovatel
No, jestli nás zahubí, těžko říct, ale, že, že je naším osudem, to tak nějak podvědomě asi cítíme nebo už vlastně od těch prazačátků biblických, od, od toho, co se vypráví o Adamu a Evě o tom, že vlastně byli stvořeni, ať už to ten Bůh původně myslel jakkoliv, tak se to vyvinulo tak, že oni se svobodnou vůlí nakonec povstali i proti tomu Bohu de facto, že jo, protože z toho ráje je vyhnal. No a my tu svobodnou vůli nepochybně máme a asi, když tak o sobě přemýšlíme, tak cítíme, že to, to co vytváříme, že, že směřuje k něčemu takovému a může se to stát už možná v dohledné době. Generace dvou tří, vůbec bych se tomu nedivil, kdyby docela náhle to přišlo, kdy stvoříme tedy cosi, co bude s vědomím nezávislým na nás už a co si o nás pomyslí něco, co, co už nebude jenom našimi daty do té bytosti vloženými, ale na to jsem pak zvědav. Proč by nás nutně mělo zničit, to nevím. Poněvadž já jsem kreativec v zásadě optimistickej. Pro mě pokud bych to držel v řádu nebo v režimu slova tvorba, tak pro mě tvorba se téměř vlastně vylučuje s destrukcí, když ne stoprocentně, ale myslím si, že nás prostě nebo naše děti čekají v tomhle tom ohledu zajímavé zážitky a pesimistou bych nebyl.

Vladimír KROC, moderátor
Německý strojový překladač, já teď nevím, jestli to řeknu správně /nesrozumitelné/, se naučil česky. Mají se tedy překladatele bát o živnost, protože ono to souvisí s tím, co jste teď řekl. Já mám pocit, že správný překlad je umělecký výkon. Už ten automatický překlad je natolik kvalitní?

Pavel KOSATÍK, spisovatel
Říkají, že ano, respektive to co já o tom čtu, tak i v těch českých podmínkách se začíná zobrazovat tak, že vlastně nakladatelé dřív překladatel dostal originál a americký /nesrozumitelné/ a výsledkem bylo jeho autorské dílo, převod do češtiny dneska už zdá se, že to bude tak, že dostane ten převod v tomhle tom jazyce uzpůsobený a už to bude pouze redigovat, z čehož by plynulo, že vlastní překlad přestane být autorským dílem a tím pádem se mění leccos. V profesi překladatelů to může způsobit docela zemětřesení. Určitě zůstanou zachovány nebo domnívám se překlady umělecké, poněvadž vyznat se /nesrozumitelné/ poezii nebo v /nesrozumitelné/ nebo schválně teda říkám trošku extrémní příklady, ale, ale pořád si těžko představuju, že, že to lidské může býti jakkoliv přeprogramováno, i když jako tady tato ta rovina programu jako pokročila dál. Víte jako ty předchozí jazykové překladače do těch byla zadávána data, čím víc bylo zadáno dat, tak tím víc se ten překlad podobal tomu žádoucímu nebo tomu, co bychom chtěli číst v té češtině. Kdežto tenhle ten poslední program už vlastně má v sobě zadáno, aby se sám vyvíjel. To znamená tak jako se čtenář vyvíjí, tak jako jinak čtete v 15 než v 5, protože jste mezitím vyrostl, leccos pochopil, naučil jste se kontexty, tak, tak takhle ten jazyk vlastně je schopen se, je ten příklad je vlastně živej a pro v tom, jak si teda ohrožuje vlastně toho člověka, protože v tomhle tom se mu začíná podobat.

Vladimír KROC, moderátor
V pořadu Jak to vidí mluvíme se spisovatelem Pavlem Kosatíkem. V pátek 25. června v kostele svaté Anežky v Praze na Spořilově bude veřejné rozloučení s Libuší Šafránkovou. Pohřeb bude pouze v rodinném kruhu. Jak vás zpráva o jejím odchodu zasáhlo, znali jste se?

Pavel KOSATÍK, spisovatel
Neznali jsme se ne. Zasáhla mě jako diváka, zasáhla mě překvapivě hodně. Uvědomil jsem si na tom zase, a to vlastně až při takových příležitostech často člověk pochopí, poněvadž za života, jak o tom uvažovat, ale, ale kdo vlastně tu společnost drží pohromadě. A že to můžou být i herci. Nejenom tím, že všichni známe určité filmy, ve kterých vystupovali, o to nejde, ale, ale, že součástí umění některý z nich bylo opravdu oslovit cosi podstatného v naší národní duši bych to nazval nebo něčím nás propojit. Já, když jsem přemýšlel jako co pro mě jsou její základní věty, tak možná vás zaskočí, ale jestli si vybavíte film Obecná škola, tak tam ona nahraje manželku Zdeňka Svěráka takového lehce psychopatického občas učitele, kterej, když někdy přijde domů, tak řádí a neví, kdy přestat a ono tam má takový uklidňující.

Vladimír KROC, moderátor
Pardon, myslím nebyl učitel ale.

Pavel KOSATÍK, spisovatel
V té elektrárně, vidíte, jak, jak ho mám s tou pedagogikou spojené. No a ona mu tam tak jako, on vždycky přijde, tak jako ještě trošku běsní a ona kolem něj chodí a s takovým strachem mu říká, prosím tě a co se ti dneska zase povedlo a nepovídej a tak tak ho jako chlácholí a uklidňuje a já jsem tam poznal archetypální téměř roli minulých generací našich matek a žen, což je, vidíte zrovna vlastně téma, které by se až tak v téhle té poloze do těch dalších generací promítati nemuselo.

Vladimír KROC, moderátor
Máme ještě jedno téma, počet obyvatel Česka klesl pod hranici 10 700 000, kterou překonal loni v červnu. Důvodem je rekordní počet zemřelých, který je nejvyšší od roku 1992. Počet 30 000 mrtvých na covid s někým nebo zdá se příliš nepohnulo nebo, nebo ano, jak to vidíte vy?

Pavel KOSATÍK, spisovatel
No, tak já myslím, že pohnulo, tak pamatuju si tryznu na Staroměstském náměstí a jako, myslím si, že s každým člověkem jenom trochu citlivým to pohnout musí, tak je to. Nejde o to, že každý známe asi leckoho i v rodině, kdo na to zemřel, ale jako, jako jako dotklo se nás bytostně. Mě spíš zajímá ještě ty, ty další důsledky, které zatím nevidíme. Jako my nevíme, kolik lidí, kolika lidem to spustilo deprese. U kolika lidí obezita, která leckoho postihla, tak může mu působit další zdravotní potíže a tak dál. Tak tady, tady ty sekundární ne-li terciární důsledky ty, ty bych rád, kdyby se o ně ta společnost zajímala nebo, nebo kdyby bylo možné je nějak institucionálně podchytit a i preventivně ještě.

Vladimír KROC, moderátor
Já jsem ptal i proto, že jsou reakce, přicházejí třeba maily ve smyslu, posluchač psal, že si vytáhl úmrtnost v posledních letech, že rozhodně není lineární a že vlastně ta úmrtí teď byla takzvaná odložená tak dál. Čili někdy ta argumentace právě mně připadá, že zapomíná na to, že za každé, že to nejsou čísla, že každý ten zemřelý má nějaké blízké.

Pavel KOSATÍK, spisovatel
Určitě přesně tak a jako nelze to z téhle té souvislosti vytrhávat. Tohle já se snažím prosazovat vždycky, abychom za těmi suchými fakty, abychom si to vždycky propojovali s nějakým konkrétním člověkem nebo příběhem, nebo abychom to /nesrozumitelné/ se zkušeností, kterou máme sami nebo prostřednictvím nejbližších přátel, na které dosáhneme. Abychom nebyli závislí jenom na té mediální informaci, která může být fascinující, ale bez toho lidského vztahu, který by tu informaci měl v ideálním případě vždycky provázet, tak je to vždycky trošku nebezpečné.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí byl dnes spisovatel Pavel Kosatík, děkuju vám a přeji krásné léto, mějte se hezky, na shledanou

Pavel KOSATÍK, spisovatel
Já vám také, na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.