Přepis: Jak to vidí Pavel Kosatík – 24. března 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. V pravidelném čase je tady pravidelný rozhovor v souvislostech. Mým hostem je spisovatel a publicista Pavel Kosatík. Dobrý den, buďte vítán.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Dobrý den, děkuju.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zamyslíme se nad příběhem a poselstvím ženy, která prchala před dvěma totalitami, nad jednotou zemí Evropské unie vůči Rusku a také nad tématem národní identity v ukrajinské literatuře. Přeji nerušený poslech. Když někdo říká, že se Rusové nemají provokovat, odvětím, že jsou to přece Rusové, kdo provokuje. Tato slova řekla Madeleine Albrightová v rozhovoru pro německý magazín Der Spiegel v roce 2015. Bývalá ministryně zahraničí Spojených států amerických, historicky první žena v tamní administrativě, která zastávala tento post, zemřela ve věku 84 let. Svého času byla nejvýše postavenou političku v amerických dějinách. Pane Kosatíku, co se vám vybaví, když se řekne Madeleine Albrightová? Jakou stopu zanechala, ať už v té mezinárodní, americké, ostatně i v naší, v české politice?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Já myslím, že hlavně tu kurážnou. Vy jste ze všeho nejdřív řekl, že dvakrát utíkala, ale uprchlice to nebyla její dominantní vlastnost. Ona byla naopak tím, kdo těm zlejm režimům byl schopen zatopit nebo spoluzatopit v rámci tý americký administrativy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Její rodina musela prchnout.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
A i tak no. A tady bych možná připomněl jejího tatínka Josefa Korbela, což bylo fantastickej československej diplomat za první světový války, za druhé světové války se zasloužil o vysílání rozhlasové do Československa z Británie BBC. Čili byl to člověk, díky kterému také jsem mluvil Jan Masaryk, Edvard Beneš, Prokop Drtina, já nevím, jací další lidé. Já to s tou paní Albrightovou mám trošku specifické v tom, že já čirou náhodu a shodou okolností bydlím v domě, kde ona bydlela, když jí bylo těch necelých 10 let, protože když oni se z té války vrátili, a než zase tatínek odešel ambasadorovat do Jugoslávie, tak oni bydleli tam u nás na Hradčanech. Tak naše osmiletá Anička běhá po stejných pavlači, kde běhala desetiletá Madlenka Albrightová. Takže já to mám i takhle emočně docela náročný tady od toho včerejšího večera. No a jinak já jsem vám přinesl ukázat jednu věc. My jsme v rozhlase, ale já jsem si nedávno uvědomil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Máme i kamery.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Nevím, kam to ukazovat, ale mně to až nedávno vlastně došlo, že dlouhodobě jsou tady kamery. A ona kromě řady jiných zajímavých většinou biografických knih, tak vydala senzační knihu, která se jmenuje Tajná řeč broží. Ona sbírala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Naváže a ne nějak jako přes peníze, nebo že by do toho ukládala majetek, spíš tak jako příležitostně anebo pak se to trošičku rozkřiklo. Takže státníci, pokud to nebyli vyloženě nepřátelští diktátoři. Pochybuju, že Putin jí obdarovával. Tak, tak se jí snažili prostě vymyslet něco vtipnýho. A ona hlavně k těm brožím hezkejm a duchaplným sama byla schopná vymýšlet ty duchaplné příběhy. Takže to dál dotvářela, což je taková rovina. Jo někdo si může říct, že ta politika nebo diplomacie je jenom úmorná dřina. Ono z 99 procent samozřejmě je, ale mimo to, že je taky čas na hezkej život. To mě vždycky potěší, když přistihnu dříče v politice nebo v diplomacii, při nějaké hezké lidské vlastnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Znamená to tedy, pane Kosatíku.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Já vám to takhle /souzvuk zvuků/.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Začít se teda nemohu příběhy z mé šperkovnice, to je na řeč broží. Měla, pane Kosatíku, Madeleine Albrightová třeba nebo kdy jste si přečetl tuto knihu, jaké signály vysílala právě tím, jakou brož zvolila? Třeba měla něco, co si dávala, připínali na své oblečení při návštěvě?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Určitě to takhle ladila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
České republiky nebo jiných zemí.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
To vám teď, teda teďka přesně neřeknu, protože jako znovu jsem to nešprtal, ale jako před dnešním příchodem do studia. Ale rozhodně jako ladila to nejenom s barvou kostýmů, ale i s atmosférou situace, ale možná ještě něco vážnějšího, že bychom o ní řekli, ať to není jenom v rozverné rovině popkultury.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Já bych se možná ještě zastavila právě u toho rodinného příběhu.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vy už jste to vlastně i řekl nebo naznačil, po Hitlerově okupaci Československa se otci Madeleine Albrightové podařilo odvézt rodinu do Londýna. Tam zažili německé bombardování. Mimochodem jak později paní Albrightová vzpomínala, značnou část dětství prožila v protiletadlovém krytu a zpívala si. Po válce se rodina vrátila do Československa. Do Spojených států pak prchla po komunistickém puči v roce 1948. Když se podíváme na východ, co se děje od nás. Dnes je to přesně měsíc.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Měsíc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Od vpádu ruské armády na Ukrajinu. Najdeme vlastně mnoho paralel.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Až moc no, no vidíte, tolik bych jich vlastně ani už, už jsem doufal, že tyhle ty paralely ani, ani bych je k životu nepotřeboval. Je to, je to, je to smutné výročí a včera, než jsem šel spát, tak jsem ve zprávách slyšel, že ty Rusové zase použili bílej fosfor, což je jedna ze zbraní, které já mimořádně špatně snáším, protože to je strašnej oheň, jako nesmírně devastující zbraň. Já si pamatuju kdysi v úplně jiné souvislosti před 14 nebo 15 lety, když si v Izraeli nevěděli rady s povstáním v pásmu Gazy, tak ta izraelská armáda nějakým nedopatřením použila, tehdy bylo okamžitě velké mezinárodní vzedmutí energie proti tomu a Izraelci to od té doby nepoužili a já.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte, že nedopatřením?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Pardon?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Řekl jste nějakým nedopatřením /souzvuk zvuků/.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
To jsem tak trošku cynicky myslel. No, jasno no. Tak použili to proto, že někdo nějaký velitel došel k názoru, že je to na místě ale, ale od tý doby se chrání, jinak mají /nesrozumitelné/, já nevím, co všechno a tohle to ze své výbavy vyřadili a já jenom bych, já jsem to nedopověděl. Já bych velice si přál, aby stejná mezinárodní vlna odporu tady proti téhle zbrani se zvednula i teď. A očekávám to a přeju si to a chci k tomu přispět, aby to nevypadalo, že to tehdy byl nějakej propalestinskej antisemitismus.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná ještě, abychom nezamluvili vlastně i ten odkaz Madeleine Albrightové. Tak snad ještě jeden krátký citát. Když má člověk demokracii, potřebuje lidi, proto musí myslet na to, co lidi chtějí, mluvit s nimi. A já mluvím o tom, že je také důležité se bavit s lidmi, se kterými člověk nesouhlasí, abychom opravdu věděli, co lidé chtějí.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Ano, to je jedna z nejtěžších věcí. To mně připomíná tu Masarykovu větu, tak demokracii bychom měli a teď ještě nějaké ty demokraty. A to právě v té konfrontaci se utváří, zase je dobrý tomu rozumět. Myslí se to patrně tak, že se člověk nemá uzavírat jenom v těch svých bublinách. Na druhou stranu je potřeba asi chápat, že někde opravdu jsou lidi, se kterýma se prostě nedomluvíte. Ale, ale nevzdávat to předčasně nebo nezvětšovat příliš množství tady těchhle těch lidí, které někdo považuje za nedomluvitelné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nejčastější otázka a nejspíš zní, minimálně ten měsíc co nebo kdo by mohlo zastavit krveprolití na Ukrajině. Jak vy to vidíte?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Já si pořád nejsem jist, jestli ta mezinárodní solidarita sankční, která jako v tom prvním náporu nebo v těch dosavadních týdnech jako z jistého ohledu je samozřejmě senzační. A každý den slyšíme téměř o nových firmách, které jako se zapojují do toho procesu a tak. Ale já nevím no, dokud jim budeme platit ten plyn a tu ropu, tak oni pořád budou mít tu válku s čím financovat. Takže obávám se, že já bych, já bych nechtěl, aby ta válka přerostla do chronicity. To znamená do situace, kdybychom se přistihovali při tom, že už jsme na to vlastně zvyklý a že už nás tady třeba ani. Tak ono to není zábavný nikdy, jako válka jako téma, ale, ale, že už se nám o tom nechce mluvit, protože už to bylo mockrát. Tak tohle bych jako, tohle bych nechtěl. Čili jako zintenzivnit tu, tu mezinárodní solidaritu. Teď se zase schází nějaké mezinárodní společenství za účasti amerického prezidenta, tak od toho bych si docela dost sliboval, protože ti Američani jako vlastně, dá se říct, udávají tón v těch sankcích zatím z velké části.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Slyšeli jsme včera od německého kancléře Olafa Scholze. Ten znovu obhajoval dovoz energetických surovin z Ruska. Odmítl také nasazení NATO na Ukrajině. Byť teda přislíbil solidaritu, co se týče Německa vůči Ukrajině. Myslíte tedy, že Joe Biden, který bude dnes, jak jste řekl v Bruselu jednat, pomůže jaksi udržet tu jednotu?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Přeju si to a česká diplomacie, na kterou mám chuť zase věřit v těch posledních týdnech a měsících k tomu určitě přispět taky k tomu, když jste zmínila to německého kancléře. To je zvláštní věc, my jsme si o tom včera večer zrovna povídali s přáteli. Ta denacifikace Německa, která úspěšně proběhla v padesátých a šedesátých letech. Teď si vlastně uvědomujeme, co to znamená a nebo jaký byl důsledek toho. Důsledek byl vlastně ten téměř totálně pacifismus německý, kdy se zjišťuje, že Německo vlastně téměř nemá armádu a ani si možná mnoho Němců dneska neumí pomyslet, že by nějakou mohlo mít, což v situaci, která nastává nebo která nastala, není moc dobře. Takže i to Německo bude muset asi a poměrně v blízký době projít nějakou proměnnou tady toho nazírání na, na ty své ozbrojené složky no. A uvidíme, co to s ním udělá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ukrajinci nemusejí vyhrát, ale nesmí prohrát. Tak to jsem si zapamatovala z jednoho článku. V německých novinách zase jiný komentátor si kladl otázku, zda je na obzoru nový Churchill?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
V osobě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V něčí osobě.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
A v něčí osobě. Tak těžko říct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co je pro vás, pane Kosatíku, možná to nejpodstatnější v této chvíli? Vy už jste řekl, abychom teda neupadli do nějakého modu, prostě přihlížení té válce. Co je dobré třeba říct nebo si uvědomit?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Pro mě nejpodstatnější způsob, jakým se Ukrajina brání a jakým její prezident to artikululuje. Podívejte, on v podstatě vystupuje, to je jako postavu z Karla Čapka. On se nebrání patosu a unese ho a on si ho může dovolit přitom kreditu, který má a s tím, co má za zády, jaký lidi a a jaký ideje. Takže my vlastně jsme konfrontováni s jiným typem politiky, než který my i Češi a Slováci jsme sami v minulosti zažívali. Já si myslím, že i pro naše vlastní nazírání na sebe sama české, to může mít velký smysl, protože ten nešťastnej Mnichov, který si pořád všichni omíláme a od kterýho odpočítáme ty, ty, ten nárůst těch neblahých věcí v českých dějinách a tu neodvahu hlavně, která se v klíčových chvilkách projevovala. Tak teďka vidíme, že například situaci, kdy slabý proti silnému je sám, takže, že to nekončí, že, že prostě nejde od toho, ale že prostě naopak tam být začíná a že se brání. Čili, že jsme, nechci říct v roce 38 udělali chybu, ale aspoň abychom o tom víc přemýšleli, že ta kuráž a ta odvaha a tyto věci, které ke státu jako jeho základní atributy patříte, tak abychom si je lépe osvojili. No, my jsme to tak trošku pustili na dlouhý lano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Často se hledají paralely podobnosti s jinými konflikty, například s válkou v Sýrii, která trvá 11 let. Vy tady vidíte nějaké paralely? Ostatně říká se, historie se opakuje.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
No, jsou tam jako velmi nepříjemné ty technické konkrétní parametry, kdy ten Putin hlavně v těch posledních letech tady v Evropě se to zas tak moc nesledovalo, ale na všech zahraničních médií nebyl problém se k těm zprávám dostat, tak on zavedl tu taktiku, kterou teďka uplatní, začali uplatňovat proti těm ukrajinským městům. To znamená oni jakoby naznačí, že kdo chce, tak může odejít. Bůh suď, jestli ty lidi skutečně mají tu šanci, ale pak tu oblast každopádně uzavřou a rozhabrujou to tam na cucky a to, když se dělo v té Sýrii, tak tady někdo, předpojatý člověk mohl mít pocit, že nás v Evropě se to nemusí týkat, že je to takzvaně daleko. Že jsou to jiné, že jsou lidé jiné barvy pleti, takže nás to nebude týkat. No a ejhle, teďka to máme kousek od nás. A on to dělal úplně stejně a nepochybně, kdyby mohl, tak to přenese až sem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje spisovatel a publicista Pavel Kosatík. Nově příchozí Ukrajinci se už seznamují s češtinou. Oba jazyky jsou si podobné. Byť jak říkají experti, ukrajinština je asi blíže polštině, nevím jestli mi /souzvuk zvuků/.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Já nejsem Ukrajinista, ale slýchám to takhle často no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
No, odstranění jazykové bariéry samozřejmě je v jakékoliv jiné situaci, také je prostě velmi důležité. Vy jako muž slova, pane Kosatíku, jak byste třeba charakterizoval tu současnou ukrajinskou literaturu? Reflektuje právě spisovatele nebo i básníci, třeba téma národní identity?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Podívejte, já, já nejsem ukrajinista profesionál, ale jako téma na národní identity velmi vydatně, tak jako ostatně u většiny národů reflektovala teda jejich klasická literatura. To znamená Ševčenko, Ivan Frank a prostě Ukrajinka to je taková ta triády těch, těch základních autorů, začíná předtím romantismem, do toho realismu to má nakročeno. A to jsou texty, které nevím, jestli bych doporučoval dnešním 15letým, poněvadž to zas přece jenom možná předpokládá trošku větší obeznámenost s širším literárním kontextem. Ale rozhodně jsou to autoři, za které se ta Ukrajina nemusí před světem stydět. Ale z těch současnějších nevím, jestli si to vybavíte, ale velký bestseller byl před lety, ale to už je teda pár let. Autorka se jmenovala Oksana Zabužko. A ta kniha, hernajs byla to taková, taková nenápadná drobná knížečka. Jmenovalo se to tuším Polní výzkum ukrajinského sexu. Doufám, že to neplatu. Dohledáváte to, zkontrolujte mě, aby, aby ano. A to byla taková, řekl bych, postmoderní nebo postmoderně trošku rozevlátá, žánrově mezi žánry všelijak rozkročená reflexe jaksi života moderní ženy nebo, nebo prostě moderní Ukrajiny. Bylo to poměrně dost vtipný a opravdu se to hodně četlo. A myslím, že pořád čte. Je to takový prototyp mezinárodního univerzálního ukrajinského bestselleru. Takže kdyby se někdo třeba chtěl přečíst, je to pravda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Polní výzkum ukrajinského sexu.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Výborně tak, tak jsem rád, že jsem nezkomolil název.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Můžeme přidat i další tituly. Muzeum opuštěný /souzvuk zvuků/ sestro, sestro.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
No, no a to je fakt autorka, která má mezinárodní renomé a stálo by za to, kdyby někdo chtěl tu kulturu poznávat tímhle způsobem. Víte oni měli tu smůlu, že ta, že ta vazba na to Rusko, jak víme, byla dlouhodobě velmi těsná. Takže leckdo, kdo byl Ukrajincem, byl považován za Rusa a naopak, což někdy mělo výhody. Takže třeba u Leonida Iljiče Brežněva šéf okupantů z roku 68 tady u nás. To, že je Ukrajincem, možná řada lidí, nebo že byl Ukrajincem, tak možná řada lidí neví dodnes a naštěstí už je to dneska jedno. Ale třeba ze sochařů, když jste v západních galeriích hlavně teda v anglofonním světě, ale, ale v Benátkách taky jsme něco viděli. Tak je hodně známý /nesrozumitelné/ takový hodně avantgardní modernistickej sochař. Myslím, že v Guggenheimově, v Guggenheimových galeriích po světě, že mají dost pěkných kousků od něj.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jinak v České republice jak jsem vyčetla, jsou známí třeba autoři hlavně ze západní Ukrajiny, například Juriji Andruchovič, jeho myslím asi velmi známý i tady román Mozkoviáda nebo /nesrozumitelné/. Také mu u nás vyšla kniha v překladu, je to tak nebo Rafajenko Vladimíra. Tak me vlastně takovým zlomovým momentem, jak se můžeme dočíst té ukrajinské literatuře rok 1986, kdy došlo k havárii černobylské jaderné elektrárny.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Jako ta jména, jako mám v povědomí, ale nemůžu se tady kasat, jako nemám načteno, sebekriticky to znám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jinak, pane Kosatíku, mnoho divadel v Evropě i v zámoří, orchestrů, festivalu a dalších kulturních institucí, ukončuje nebo už ukončilo spolupráci s ruskými státními soubory nebo s konkrétními umělci. Apelovali na ně, aby se distancovali od režimu Vladimira Putina. Od invaze, od války na Ukrajině. Jaký máte na to pohled? Často se ti umělci říkají, že nejsou politické osoby, že v uvozovkách dělají jenom svou práci. To znamená, zpívají, hrají, tančí a podobně.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Jasně, musí se to asi brát případ od případu. Na tohle to nějaký jednotný metr asi nenajdeme a ani by to nebylo dobré. Také je důležitý, jak ten člověk sám se prezentuje, jestli je pyšnej na to, že mu Vladimir Putin před 25 lety podal ruku někdy nebo, nebo jak to vlastně reflektuje. Jo neměl důsledkem eventuálního uvádění těchhle těch umělců. Nemělo by bejt to, že když to ti Ukrajinci třeba ti uprchlíci tady u nás, když by na to koukali, tak neměli by v tom spatřovat výsměch, protože oni jsou vlastně oběťmi a my se teďka musíme starat o to, aby ty oběti netrpěly tím pohledem i tady na tyhle ty věci. Já jsem to vlastně poprvé zažil hned, když propukla válka před tím měsícem. Tak asi dva dny poté v Semaforu Jiří Suchý po mnoha letech chystal obnovenou premiéru své hraniční Novgorod, která má ruskou tématiku a on chudák tam vlastně během jednoho to celý přepracovali. Udělali z toho takovou koláž. Naštěstí teda velmi divácky úspěšnou. Jako plácali jsme tam poměrně dlouhou. A uvedl to několikrát, ale on vlastně během chvíle ještě dřív, než se rozneslo po světě nebo než se to možná i někde stalo módou tady to vykazování těch, těch ruských umělců. Tak, tak on došel k tomu, že by to nebylo šťastný dávat hru, která se téměř od začátku až do konce odehrává v rozjuchaném Rusku. Ale říkám, na tohle to není nějakej recept. Asi by, asi by nebylo, trošku jsem, přiznám se pochyboval nad tím, když zakázali toho Čajkovského v Národním divadle. Na to, na to zatím nemám nějakej názor, těžko říct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Střevíčky Čajkovského opera.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vedení vadí, že v současném kontextu té ruské agrese, může, cituji, dílo vyznít nevhodně.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
No, tak mají kompetenci takhle rozhodnout, ale máme tady zase nebezpečné precedenty z dávnější minulosti, kdy já v tom pětačtyřicátým roce po pádu nacismu, nesrovnávám to, jenom říkám, že tady vnější podobnost nebo mohlo by být a nechtěl bych právě, aby se proměnila v souvislost, ale tehdy nebyli uváděni němečtí umělci, kteří třeba s nacismem ani neměli vůbec nic společnýho. Prostě Beethoven měl smůlu nějakou chvíli. A to by teda byla chybička, kdybychom zopakovali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak silný je hlas intelektuálů?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
V jakém smyslu?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Právě ten měsíc volání proti válce za mír?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
No, podívejte tady, já jsem vděčnej za každý hlas, ale na druhou stranu zvlášť třeba na těch sociálních sítích nebo tak, tak se často děsím taky slovní inflace. Ono se s těmi slovy musí zacházet opatrně a není nutno s nimi plýtvat. Já za nejdůležitější fakt považuju to, aby koncentrovaně političtí a diplomatičtí představitelé ve vzájemné jednotě postupovali. A když mi, kdo jsme schopni /nesrozumitelné/, to podpoříme taky, tak jenom líp. Ale zase nesmí z toho být dostihy v krasořečnění.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem sociolog Tomáš Kostelecký pro Český rozhlas Plus řekl, že izolací Ruska budou paradoxně trpět nejvíce ti, kteří byli nejmenšími příznivci putinovského režimu.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
To nevím, koho tím přesně myslí /souzvuk zvuků/, kteří jsou dole, ale nevíme o jejich názorech možná zase tolik, abychom to mohli takhle kategoricky říct. Nejsem si jist.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To byl jenom názor jednoho z hostů v našem vysílání. Britský premiér Johnson tento týden, pane Kosatíku, varoval, že by západ po ruské invazi na Ukrajinu, až teda skončí, by se neměl snažit vztahy s Ruskem urovnat. Tvrdí, že by to byla chyba. Vy si dovedete nějak představit v této chvíli měsíc od vypuknutí války, že by svět, až teda válka skončí a my nevíme kdy a jak měl mluvit a jak s Ruskem?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
No a jak bychom s ním nemluvili? To snad ani není možné, nebo /nesrozumitelné/ obýváme jeden svět. Takže komunikace bude nutná. Vždycky tam jenom bych se zase obával toho, aby se čirou náhodou nezopakovala trošku podobná chybička, jako to bylo v těch devadesátých letech za Borise Jelcina. Kdy jenom proto, že on byl slabej a působil směšně, když se pod vlivem alkoholu tu a tam na různých těch pódiích natřásal. Tak my jsme nabyli dojmu, že celé Rusko je takové. A možná, že to tak tehdy i nějakou chvíli bylo. Ale nám ten pocit zůstal i do doby, kdy ono se začalo transformovat a to, jak už u demokracii bývá nepříjemným zvykem, tak jsme zachytili s tragickým zpoždění. Těm demokraciím, než se usnesou, to prostě strašně dlouho trvá. Ale pořád je to ten nejšťastnější způsob, jak to dělat. Protože ta diskuze sice zabere čas, ale pořád je diskuze, byť složitá a a protahovaná, tak je pořád lepší než rozhodnutí nějakýho urputnýho jednotlivce, poněvadž to má hodnotu těch hlasů reprezentantů celé té veřejnosti, nejenom jednoho šílence, který se utrhl ze řetězu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ženou jsme začali dnešní rozhovor, pane Kosatíku, ženou také skončíme. Před několika dny zemřela Eva Zaoralová, filmová publicistka, která vlastně pomohla navrátit prestiž Mezinárodnímu karlovarskému filmovému festivalu.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
To je druhá kniha, kterou jsem vám přinesl a kterou ukáže na vaši rozhlasovou kameru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Život s filmem.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
No a Lenka Prokopová to napsala jako teda krásná společná knížka před pár lety vyšla. Jako paní Zaoralovou myslím si, že měl každej rád, kdo jí potkal a bylo to způsobeno tím. Víte, ona vlastně já jsem si uvědomil. Ona měla tu image velice podobnou už od těch šedesátých let, kdy se to špičkovou filmovou vědkyní stala. Ona tak trošku nastoupila společně s nástupem filmové vlny a nejenom té české nové, ale i té, italský režisér jako byl /nesrozumitelné/ a tak a francouzských, který ona nejvíc v té době fedrovala. No a pak k tomu přidávala další a další. A byla to nesmírně vzdělaná a přesně myslící paní. Takže ne jenom ten karlovarský festival, ale vůbec kinematografii hodně dala do cajku. A můžu ještě jednu větu k tomu? Já bych v tý souvislost, ona měla taky, ona se třikrát dala. Poslední muž byl Zdeněk Zaoral, což je známý režisér filmu Pavučina. Ale byl to taky velmi zajímavý filmový recenzent. Moc bych si přál, aby taky někdy jeho recenze někdo vytáhl a knižně vydal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Doporučuje spisovatel a publicista Pavel Kosatík. Děkuji za váš čas i názory. Mějte se hezky, na slyšenou.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Děkuju pěkně a na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.