Přepis: Jak to vidí Pavlína Nečásková – 31. srpna 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková, v pravidelném čase je tady pravidelný rozhovor v souvislostech. Jsem ráda, že pozvání přijala Pavlína Nečásková, zahraničně politická redaktorka Českého rozhlasu, naše někdejší zpravodajka na Slovensku a v Rakousku. Vítejte, dobrý den.

Pavlína NEČÁSKOVÁ, redaktorka
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podíváme se na to, co se děje především na Slovensku a to s vládou a zda současná čtyřkoalice skončí. A zajímat mě bude také, kdo příště usedne v /nesrozumitelné/. Přeji nerušený poslech. Ministři za slovenskou stranu Svoboda a solidarita dnes podají demisi. Nebyl totiž splněn jejich požadavek, aby kabinet opustil ministr financí a šéf nejsilnějšího vládního hnutí OĽANO, Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti Igor Matovič. Stane se tak, Pavlíno Nečásková, myslíte, že opravdu tedy k tomu dojde, dnes je to definitivum?

Pavlína NEČÁSKOVÁ, redaktorka
Určitě bych neřekla, že to definitivní, protože co, co jsem se na Slovensku naučila, že tam skutečně člověk nikdy neví dne ani hodiny. A podobně mluví i ti ministři, kteří ještě včera říkali, že tedy mají demisi připravenou, ale nemůžou stoprocentně říct, že se tak stane. Oni jí mají podat, dnes jsou to tedy 4 ministři po zasedání vlády, což by mělo být okolo poledne a do té doby ještě zbývá spousta času a objevuje se řada možností, jak by se ta situace mohla vyvinout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže posluchači, kteří si vyladí Jak to vidí v repríze za 12 hodin už to budou vědět. Co je, řekněte ale podstatou toho sporu?

Pavlína NEČÁSKOVÁ, redaktorka
Tak podstatou toho sporu je vlastně už, dá se říct, letitý konflikt mezi předsedou OĽANO Igorem Matovičem a předsedou strany Svoboda a solidarita Richardem Sulíkem. Přičemž dá se říct, oni jsou to oba dva muži velkých eg, ale možná Richard Sulík stojí více při zemi než Igor Matovič. A to vládnutí Igora Matoviče, dá se říct, je trošku neřízené, nepředvídatelné a on úplně nejedná se svými koaličními partnery tak asi, jak bývá zvykem a jak by si možná běžný politik představoval. Takže takových těch nečekaných výpadů bylo za dobu této vlády od Igora Matoviče několika a strana Svoboda a solidarita řekla, že už je to i na ni příliš. A jenom bych ještě k tomu dodala, že tato situace se v podstatě opakuje. Před rokem byl Igor Matovič premiérem. Ta koalice byla ve stejném složení jako je dnes, ale on byl tedy předsedou vlády, protože poměrně drtivě zvítězil v parlamentních volbách a přesně nastalo to, co nastává teď. Že v podstatě nejen strana Svoboda i solidarita, ale ostatní členové koalice se vzbouřili a podávali skutečně krok po kroku jeden po druhém demisi s tím, že dokud Igor Matovič neodejde z funkce předsedy vlády, tak oni v té vládě zůstávat nebudou. Takže to byl takový trošičku puč, jak ho Igor Matovič tedy nazývá. On tedy ustoupil a řekl, že se stane ministrem financí. To ale neznamená, že není v podstatě takovým stínovým šéfem té vlády a že byť premiérem je v tuto chvíli Eduard Heger, tak ale není tajemstvím, že celé OĽANO řídí Igor Matovič a že se vše děla na jeho pokyn. Takže vlastně ta situace se opakuje a slovenští občané znovu musí prožívat takovou ne, příliš, ne příliš podle mě komfortní situaci v této nelehké době. Já jsem včera četla zajímavý komentář Mariána Leška v Deníku N, někdejšího poradce prezidentky Zuzany Čaputové, který říkal, že poprvé, kdy se stane nějaká situace, tak vypadá jako komedie, když se opakuje podruhé, tak už je to tragédie. On říkal, že to naopak na Slovensku, že už před rokem to byla tragédie a teď už bohužel je to pouze jenom komedie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak k tomu vůbec došlo, že z někdejších politických spojenců, mám teď na mysli pány Matoviče a Sulíka se stali tedy takhle nesmiřitelní rivalové?

Pavlína NEČÁSKOVÁ, redaktorka
Igor Matovič nezná hranic, řekla bych. On skutečně si dělá vše podle sebe. Komunikuje velmi nezvyklým způsobem. Většinu takových jako důležitých prohlášení se dozvídají lidé skrze Facebook, což už je tak jako nestandardní politická kultura, ale bohužel na Slovensku tomu tak je, přinejmenším ze strany Igora Matoviče. No a když je Igor Matovič kritizován, což Richardem Sulíkem začal být velmi záhy poté, co uzavřeli koaliční smlouvu, tak okamžitě, dá se říct, vrací úder. A někdy to bývá až velmi iracionální. A bohužel tedy Slováci byli svědkem toho, kdy tedy ještě premiér Igor Matovič si vyměňoval s ministrem hospodářství Richardem Sulíkem vzkazy typu, že Richard Sulík říkal, že Igor Matovič je přece psychopat a Igor Matovič mu vzkazoval, ať jde kopat hroby připravené po lidech, kteří zemřou, po prodělání covidu-19, protože tam nebyla třeba úplná dohoda na tom, jaké testy se mají objednat. Takže je to takové, dá se říct, že to chvílemi až postrádá úroveň. Ale Richard Sulík už asi řekl, že jeho trpělivost přetekla. Ten poslední moment byl, kdy vlastně Igor Matovič jako ministr financí, tedy už začal prosazovat takzvaný balíček pro rodinu, což byly určité sociální dávky, na kterých ne, samozřejmě nebylo nic špatného, ale bylo tam spousta takových jako populistických kroků nejasných. A Zuzana Čaputová, prezidentka to prosazení toho balíčku ten zákon zavetovala. Parlament se rozhodl prolomit jejich veto a Igor Matovič, aniž by o tom informoval své koaliční partnery, tak protože potřeboval větší podporu, tak se spojil se stranou LSNS, tedy se stranou Mariana Kotleby se stranou Republika, což jsou lidé, kteří tedy na Slovensku jsou označovány za fašisty a ty tendence tam mají a tato koalice, tato vládní koalice jasně deklarovala, že s těmito lidmi nebude mít nic společného a Igor Matovič přesto je oslovil, aby mu tuto podporu vyjádřila. A to myslím byl ten poslední krok, kdy Richard Sulík a celá strana Svoboda a solidarita řekla, že pakliže Igor Matovič bude zůstávat stále v této vládě, tak oni už její součástí být nechtějí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co bude tedy dál s vládou, vycházíme z toho, že pokud by teda dnes opravdu ministři za stranu Svoboda a solidarita podali demisi, co to bude znamenat pro tu čtyřkoalici. Jsou nevyhnutelné, předčasné volby?

Pavlína NEČÁSKOVÁ, redaktorka
Nejsou nevyhnutelné určitě ne, tak bude to trojkoalice tedy a ztratí, ztratí většinu v parlamentu, což bude problematické. Takže to je, to je vlastně na tom takové nejzajímavější, že byť ta situace trvá dlouho Svoboda a solidarita řekla toto své ultimátu během prázdnin. Tudíž OĽANO mělo dlouhou dobu vymyslet tedy nějaké kroky. Tak dosud, doposud nepředstavilo své vize toho budoucího vládnutí, jakým způsobem chce prosazovat ty slibované zákony. Jestli tedy bude spoléhat na to, že Svoboda i solidarita, byť už z opozičních lavic podpoří ty návrhy, které předtím chtěla společně ještě jako součást vlády prosazovat, nebo jestli se obrátí opět na jinou stranu a tam se skutečně nabízí už pouze jenom SMER Roberta Fica, anebo opět ta krajní pravice, takže fašisté. To není jisté, jakým způsobem bude Igor Matovič prosazovat ty své cíle. No a Boris Kollár, což je předseda další koaliční strany, Jsme rodina. Řekl, že v takovém, takovým způsobem vládnout nechce. Takže je možné, že pakliže skutečně to skončí tak, že ta současná koalice bude takhle oslabena, nebude mít zajištěnu většinu, tak Boris Kollár bych teďko zůstával takovým klidným, mírným hlasem minimálně v tomto konfliktu, příliš do toho nevstupoval mezi tyto dva muže. Tak možná bude tím, který sám vyzve k předčasným volbám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Řeší se na Slovensku velmi často v těch posledních dnech, zda má, respektive bude mít ta aktuální čtyřkoalice náhradu za aktuálního šéfa diplomacie, velmi zkušeného Ivana Korčoka. Vzhledem vlastně k tomu dění, aktuálním Slovensko sousedí s Ukrajinou, která čelí už přes 6 měsíců ruské agresi.

Pavlína NEČÁSKOVÁ, redaktorka
Co já vím, tak tu náhradu nemá a Ivan Korčok to je nutno zdůraznit, že je skutečně asi nejlepším ministrem této vlády a možná nebo určitě jedním z těch, kteří budou historicky jedni z těch nejlepších ministrů. On má široké diplomatické zkušenosti ze světa a jestli tato vláda něco, i kdyby se měla říci jedna věc, kterou ztratí kromě tady té nadpoloviční většiny, když Svoboda a solidarita odejde, tak určitě by to byl, byla osobnost Ivana Korčoka. On se ale teďko dostal do velmi kuriózní situace nebo řekla bych nepříjemné. Kdy v podstatě tedy je vyzýván Igorem Matovičem opět skrze Facebook, aby tedy zůstal, protože zahraniční politika potřebuje kontinuitu v této hlavně nelehké době. Ale zároveň Ivan Korčok říká vlastně to, co jsem před chvílí říkala já, že vy jste nepředstavili žádnou vizi, jak chcete vládnout bez Svobody a solidarity. A v tuto chvíli vidím pozici ministra zahraničí jako ne tak důležitou, jako jakým způsobem se bude vládnout dál. Takže on říká, že je připraven, i přestože dostal nabídku už od, od premiéra Eduarda Hegera, že spousta lidí, kteří oslovila, by skutečně v té vládě zůstala, tak on má tu demisi připravenou stejně jako ostatní ministři svobody a solidarity.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jakou vizi má, paní Pavlíno, premiér Eduard Heger?

Pavlína NEČÁSKOVÁ, redaktorka
To je věc, kterou příliš nevíme. Eduard Heger je, dá se říct ne úplně výrazným premiérem. Neudělal žádné velké chyby, ale ani žádné, žádné zásadní kroky, které by nebyly silně podpořené Igorem Matovičem a on tu vizi stále nepředstavil. Ještě v tomto týdnu, když byly nebo pardon v předešlém týdnu, když byly poslední koaliční jednání v Bratislavě, opět se tedy snažili ty partneři nějakým způsobem dohodnout. Tak třeba na tiskových konferencích skutečně novináři se z něj snažili vymáčknout nějakou konkrétní odpověď a získali z něj jen takové jako obecné teze nic nevypovídající. Takže jakou má vizi, v tuto chvíli nejsem schopná říct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná ani on sám to neví, těžko hodnotit.

Pavlína NEČÁSKOVÁ, redaktorka
Je to možné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zmínila jste před chvílí jméno expremiéra Roberta Fica. Postaral se o rozruch tento bývalý trojnásobný premiér a šéf opozičního SMERu na oslavy Slovenského národního povstání, což si Slováci připomínali toto pondělí 29. srpna. Do Zvolenu pozval ruského velvyslance na Slovensku Igora Bratčikova. Přitom Ruská federace zařadilo Slovensko na seznam nepřátelských zemí, Slovensko i vojensky podporuje Ukrajinu. Co tím Robert Fico sleduje?

Pavlína NEČÁSKOVÁ, redaktorka
Já bych jenom dodala, že tam nebyl pouze ruský velvyslanec ale taky zástupce běloruské ambasády, což je v podstatě v tuto chvíli totožná věc. Dá se říct v tom, v tom v tom politickém směřování. On tím, Robert Fico už dávno není tím Robertem Ficem, který seděl na úřadu vlády. On se velmi vymezil, dá se říct, že cílí na trošku i jiné voliče.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na jaké?

Pavlína NEČÁSKOVÁ, redaktorka
Na voliče krajní pravice hodně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Budou se, poperou se s panem Kotlebou?

Pavlína NEČÁSKOVÁ, redaktorka
Poperou se, ale zároveň spolu trošku spolupracují, protože on si teď sedl k jednomu stolu při nejmenším se stranou Republika. To je ta, která se oddělila od Mariana Kotleby. A tváří se, že si převlékla ten jiný kabát, že je taková umírněnější a že je to ta strana, která chce dělat velkou politiku a není už ovlivněná tím toxickým stínem, Mariana Kotleby, ale stále jsou stejní lidé, které, kteří mají stejné problémy se zákonem a říkali rasistické a extremistické výroky. Robert Fico teď s těmito lidmi spolupracuje, ale já nechci říct, že cílí jenom na voliče krajní pravice to vůbec. Ale cílí hodně na takové ty antisystémové voliče. On hodně vlastně začal používá slova třeba ruské propagandy nebo začal využívat dezinformací a dá se říct, že úroveň, kterou měl kdysi přinejmenším jako předseda vlády, v tuto chvíli ztratil. Jeden z příkladů je třeba, když byl sjezd strany SMER nebo pardon, ne sjezd, ale demonstrace strany SMER proti po, proti podpisu dohody o obranné spolupráci se Spojenými státy, což byla taková formalita. Ale Robert Fico a jeho strana tedy a společně také krajní pravice to prezentovaly, jako že je to úplně zaprodání se Spojeným státům. Tak na té demonstraci, kde stálo celé představenstvo strany SMER, hřmotně skandoval velmi vulgární výrazy o prezidentce Zuzaně Čaputové a nikdo nebyl tím, kdo by se proti tomu ohradil. Europoslanci, kteří jsou zvoleni za směr stále a přímo jedná europoslankyně Monika Beňová, pak řekl, že si nevšimla takových výroků, že to by se jí určitě nelíbilo, ale když si pustíte ta videa, tak si toho nejde nepovšimnut a to je přesně věc, která u Roberta Fica se v průběhu let výrazně změnila a skutečně to jsou teď ty, teď je to publikum, které on vyhledává.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké jsou šance na comeback, politický comeback Roberta Fica, co byste řekla?

Pavlína NEČÁSKOVÁ, redaktorka
Já myslím, že jsou obrovské ty šance, že, že platí takové to, když se dva hádají, třetí směje a ten, který se směje, je v tuto chvíli Robert Fico, protože on od toho svého pádu, kdy skutečně už se vystavovaly politické nekrology Robertu Ficovi, tak se ač by to kdokoliv předpokládal, tak se, tak povstal zpět a on velmi pilně pracuje na tom svém návratu. To se mu nedá upřít. On jako má každý den tiskové konference, on je velmi schopný rétor, takže přesně ví, co, co tam má zaznít. A v tuto chvíli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak je možná, možná už částečně na to odpovídáte, Pavlíno, žebříček těch nejpopulárnějších politiků, kteří mají šanci tedy zabodovat v příštích volbách, ať už budou tedy předčasné anebo regulérní?

Pavlína NEČÁSKOVÁ, redaktorka
Určitě dominuje opoziční hlas Petra Pellegriniho, bývalého premiéra, který vlastně, o něm se mluví jako o budoucím premiérovi, ale zároveň se neví, jestli by se opět nespojil s Robertem Ficem. Takže to je ta strana, která v tuto chvíli je nejsilnější. Ale SMER neustále sílí a už tam také apeluje na té, na ty přední příčky. A já bych jenom ještě dodala k tomu návratu Roberta Fica, že to je vlastně takový ten nejsilnější argument, který Igor Matovič a ti, kteří bojují za nerozpad této čtyřkoalice, používají, že přece, ale neumožníme tím návrat Roberta Fica. Pakliže my se rozpadneme, tak tady nastane úplně jiná politická garnitura, ale zase strana Svoboda a solidarita říká, ale přece nemůžeme zaštiťovat vše tím, že ji pouze bráníme Robertu Ficovi a budeme vládnout za každou cenu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zní mi to jako pat.

Pavlína NEČÁSKOVÁ, redaktorka
Je to tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pavlína Nečásková, redaktorka Českého rozhlasu a její názory. Před 30 lety se strany ODS a HZDS, Hnutí za demokratické Slovensko a Občanská demokratická strana dohodly na harmonogramu rozdělení Československa. Rezonuje toto téma, ostatně i toto výročí na Slovensku?

Pavlína NEČÁSKOVÁ, redaktorka
Já si myslím, že příliš nerezonuje. Takové ty tendence, které tam před 30 lety byly, tak si myslím, že teď už tam jsou mizivé. Já ze své vlastní zkušenosti i pokud tedy můžu svůj, svůj vlastní náhled nabídnout. Já jsem člověk, který se narodil v Československu, ale moc v něm neprožil, takže já vlastně pro, pro mě byla standardní věc, že přijíždím na Slovensko jako zpravodajka do samostatné, samostatné země a byla jsem až překvapena, kolikrát se mi stalo, že mně lidé oslovili s tím, že co si myslíte, měli jsme se rozpadnout. Neměli jsme se rozpadnout, protože pro mě to nebyla otázka. Já jsem prostě celý život žila s tím, že už Československo není a vlastně jsem moc neřešila, jestli, jestli to byla chybou. A překvapila mě ta nostalgie, která, kterou v České republice často nevídám a neslýchám, ale skutečně od Slováků zaznívala. Takže já si myslím, že ty tenze, které byly tehdy proti české, tak dnes naopak by člověka překvapilo, s jak velkou nostalgii Slováci na ten společný, společný stát vzpomínají. Ale zároveň si myslím, že neustále se deklaruje, ať už ze strany slovenských nebo českých politiků, že ty vztahy Československa nebyly nikdy tak dobré, jako jsou dnes. A že skutečně ten federální rozvod proběhl velmi dobře. Obě dvě strany jsou schopny stále se sejít u nedělního oběda, jestli to můžeme říct tak s nadsázkou a velmi úzce spolupracují a Slovensko dává stejně, jako Česko mu dává najevo, že skutečně jsou si těmi nejbližšími partnery. Ať už se to týče nějakých politických kroků nebo dalších aspektů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nevím do jaké míry, vy mi na to určitě Pavlíno odpovíte, rezonuje spíše nyní na Slovensku. Je to zrovna 27 let od jedné z nejvážnějších kauz v historii Slovenska. Byl to únos tehdejšího prezidenta Michala Kováče slovenskou státní tajnou službou. Ta byla, je podřízena předsedovi vlády, tehdy ji řídil Mečiarův premiérův nominant Ivan Lexa. 31. srpna 1995 zorganizoval akci během které podnikatele Michala Kováče juniora unesla na cestě z domu ve Svatém Juru do Bratislavy. Pak příslušníci SIS Kováče mladšího zmlátili, nalili do něj alkohol, převezli do Rakouska, kde ho nechali v kufru auta u policejní stanice v Hamburku. Jak se na to zpětně třeba dívají Slováci, slovenští politici? Vlastně ani po zrušení těch amnestií Mečiarových stále se nedostala tajná služba nebo tehdejší exponenti před soud.

Pavlína NEČÁSKOVÁ, redaktorka
Únos syna Michala Kováče a potom další události, které následovaly jako vražda Roberta Remiáše a už je to spletité drama, si myslím patří k traumatům slovenské společnosti. Že skutečně to je, to je věc, kterou, je to 27 let, takže mladé generace už to tak nepociťují. Ale je to věc, která vlastně oni v přímém přenosu koukali na obrovskou nespravedlnost. Na to, že je někdo i přišel o život. A vlastně nebyla nikdy vyřešena a zároveň v přímém přenosu koukali na to, jak nějaká politická garnitura přijde a řekne, to se řešit nebude. Zároveň u toho soudu je to velmi komplikované. Protože by se se měl otevřít znovu v roce 2019 a Ivan Lexa, bývalý šéf slovenských tajných nebo Slovenské informační služby měl být tedy povolán před soud, ale vzhledem k tomu, že ta žaloba je napsaná ještě dle starých zákonů, tak třeba dnes ten případ nemůže probírat specializovaný trestní soud, který ale jinak všechny tyto kauzy řeší. Ale tam to může tak komplikovanost v tom, že je to skutečně stará věc, starý případ. Takže to má řešit běžný okresní soud v Bratislavě. Ten se obrátil i před dvěma lety na soudní dvůr ve Štrasburku s tím, jestli skutečně tedy ty amnestie zrušené jsou správně legálně zrušené. Jestli se tím může zabývat, takže se čekalo na odpověď ze zahraničí. Ta tedy byla kladná. No a teď opět se měl tedy soud rozjet, ale je to velmi komplikované, protože vzhledem k tomu, že, že je to dle jiného práva nebo dle jiných pořádku, než teď bývají zvykem. Tak jsou tam, to jsou tam technikálie, ale jsou tam třeba potřeba tři přísedící, kteří musí mít bezpečnostní prověrku a když už byl v tento tým sestaven. Tak dva z těch přísedících najednou odmítli, takže se musí volit další. Opět to musí být lidé, kteří jsou ochotni tedy podstoupit bezpečnostní prověrku. Je to neuvěřitelně komplikované a zdlouhavé. A to trauma tím jenom se společnosti prodlužuje samozřejmě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte, že reálné vůbec tedy, že by někdy došlo k nějakému rozuzlení nebo verdiktu před tím soudem?

Pavlína NEČÁSKOVÁ, redaktorka
Já nechci být úplně pesimistická, takže doufám že ano, doufám, že k tomu soudu dojde, ale nebude to asi brzy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Hovoříme pořád o Slovensku s Pavlínou Nečáskovou, naši někdejší zpravodajkou. U sousedů zda a kdy by byly předčasné volby na Slovensku, to nevíme, třeba k nim ani nedojde. Nicméně známe už termín přímé volby rakouského prezidenta a to bude neděle 9. října. Zůstane v Rumburku Alexander Van Der Bellen?

Pavlína NEČÁSKOVÁ, redaktorka
Já myslím, že zůstane nebo přinejmenším teď jsem viděla průzkumy asi 10 dní staré a Alexandr Van Der Bellen v nich měl 66 %, což je docela silné číslo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Favorit přímé volby, je to favorit.

Pavlína NEČÁSKOVÁ, redaktorka
Určitě je to favorit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jací jsou protikandidáti, kdo usiluje o prezidentské křeslo, kdo by mohl mít, řekněme, šanci?

Pavlína NEČÁSKOVÁ, redaktorka
Mě překvapilo, že se může stát, že bude teď v těchto volbách úplně rekordní počet kandidátů, protože jich usiluje skutečně hodně. Zatím ty rekordní čísla byly naposledy v roce 1900, v devadesátých letech a pak v roce 2016. A v tuto chvíli ještě řada kandidátů ale sbírá podpisy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslím, že do 2. září?

Pavlína NEČÁSKOVÁ, redaktorka
Ano, ano je to tak, takže, takže, takže do konce týdne. A jsou tam třeba i bizarní kandidát jako předseda strany piva, to je strana, která každý rok kandiduje i v parlamentních nebo každý rok, každé volby usiluje o podporu. Nezíská jí nikdy tolik, je to taková recesistická strana, která zůstává, má své sídlo ve Vídni. Takže ten, ten se pokusí, je tam myslím i nějaký youtuber. Ale když budeme mluvit o těch seriózních kandidátech, tak asi tím nejsilnějším protikandidátem Alexandra Van Der Bellena je Walter Rosenkranc, kterého postavila strana FPE, tedy rakouští svobodní. Je to člověk, který má také letité zkušenosti v politice. Tedy za tuto, jak jí nazýváme protiimigrační stranu. A ten v tuto chvíli je takovým nejsilnějším vyzyvatelem Alexandra Van, Van Der Bellena. On je, on je názory trošičku, dá se říct takové, nechci říct úplně krajní, ale nejsou takové liberální jako názory Alexandr Van Der Bellena. Co je zajímavé třeba, že tito dva muži se teďko střetli v názorech na to, zda by se měla rozpustit vláda, nebo neměla, protože je zvykem v Rakousku, že když je jmenován nový prezident, tak současná vláda mu nabídne tedy svou demisi a je také zvykem, že prezident ji odmítne a vládne a tady nastupuje do úřadu a vláda zůstává. Tak Walter Rosenkranc řekl, že by na 50 % určitě tu demisi vlády přijal, protože on bude člověk zvolený lidem. A v tuto chvíli podle něj tedy ta vládní koalice není odpovídající tomu, co si, co si vůle lidu žádá. Což by samozřejmě mohlo způsobit úplný politický chaos. Protože byl by sice nový prezident, ale ze dne na den by už nebyla vláda. A to je věc tedy, které, kterou Alexandr Van Der Bellen velmi kritizoval.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mají Rakušané větší štěstí na spolkového prezidenta než na premiéry v poslední době?

Pavlína NEČÁSKOVÁ, redaktorka
Řekla bych, že určitě ano, Alexandr Van Der Bellen ji jmenoval během předešlých 6 let už 5 premiérů, tedy 5 kancléřů. A on je skutečně vnímán jako taková klidná síla, který ale se nezdráhá tam vstoupit do toho politického nebo politicko-aktivního života, když je to potřeba. Když se Rakousko ocitne v jakékoliv krizi a že jich bylo několik, když už se vystřídalo 5 spolkových kancléřů. Tak Alexandr vždy, Alexandr Van Der Bellen vždy do toho vstoupil velmi umírněně klidně. Ale chtěl hned, požadoval jasné výsledky a řešení té situace. A myslím si, že, že v tom je Rakušanům velmi sympatický i v tom, že i navzdory jeho vysokému věku, jemu je 78 let. Tak se nebrání takovým novým moderním liberálním směrům. On dokonce tu svou kandidaturu ještě předtím než ji oznámil oficiálně, tak se objevilo video na TikToku, což je ta sociální síť pro nejmladší uživatele, kde vlastně byl, bylo video s Alexandrem Van Der Bellena a u toho byla píseň /nesrozumitelné/, tedy mám zůstat nebo mám, mám už odejít. A vlastně to už byl takový náznak, že Alexandr Van Der Bellen bude kandidovat a další den to potvrdil oficiálně na tiskové konferenci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Počkáme si do 9. října. Za pohled na rakouskou i slovenskou politiku děkuji Pavlíně Nečáskové ze zahraniční redakce Českého rozhlasu, naší někdejší zpravodajce na Slovensku. Děkuji za váš čas, názory, mějte se hezky, na slyšenou.

Pavlína NEČÁSKOVÁ, redaktorka
Děkuji za pozvání a přeji hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech Českého rozhlasu přeje Zita Senková.