Přepis: Jak to vidí Petr Just – 14. března 2022

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes politolog Petr Just, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha. Dobrý den.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
Jak se ukrajinská krize promítá do tuzemské politiky? Přenastaví témata prezidentské volební kampaně? Jak se vládě daří vysvětlovat vlastní kroky, jak dopadnou volby v Maďarsku a je obecný trend velkých koalic? Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Jaké dopady války rozpoutané Ruskem na Ukrajině můžeme sledovat na domácí politiku?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Vidíme to hlavně na vymezování se politických stran a nastolování témat a vyjadřování se k těmto tématům. Jedno z velkých témat, které souvisí s konfliktem na Ukrajině, je migrace. Jak víme migrace sehrávala poměrně velkou roli v těch posledních sedmi osmi letech v české politice. To téma dost zásadním způsobem proniklo do prezidentských voleb, parlamentních voleb. Dokonce i do voleb krajských, kde se rovněž tématika migrantů hodně zdůrazňovala. A zároveň to bylo jedno z těch témat, které dost výrazným způsobem vstupovalo nebo prostupovalo napříč celou českou společností a dost zásadně vymezovalo pozice těch, kdo byli pro přijímání migrantů a byli označovány za vítače, sluníčkáře a podobně. A pak velmi ostrá skupina těch, kdo odmítaly migranti. A jak vidíme, teď opět téma migrace, je na stole, protože konflikt, válečný konflikt s sebou vždycky nese, nese odliv obyvatelstva z těch válkou zasažených území. Ale tentokrát vidíme, že ten přístup je přece jenom trošku jiný. Neříkám úplně jiný, neříkám, že by se třeba úplně vytratil ten hodně negativní postoj. Ten i nadále vidíme, ale aspoň v tom veřejném prostoru není tak intenzivní, není tak, není tak obsáhlý. Nedostává se mu třeba až takové velké pozornosti, a to jak ze strany těch iniciátorů, těchto, těchto tezí, tak v podstatě ani médií. Protože i média vnímají ten konflikt na Ukrajině, na Ukrajině trošku jinak. Ale myslím si, že to je hlavně odrazem toho, že to i ta společnost vnímá jinak. A to se pak přelévá k politikům. Podívejme se třeba na to, jak nejednoznačně mluví ke konfliktu na Ukrajině, včetně té migrační stránky třeba SPD. Strana, která dlouhodobě byla vždycky jedním z těch hlavních tahounů těch, velmi silných protiimigračních tezí v minulosti, těch říkám posledních 7-8 co to téma tady je. Teď vidíme takové rozpačité přešlapování, přešlapování na místě. Občas, občas nějaký výrok, teze, vyjádření, které odmítne ruskou, ruské angažmá na Ukrajině a jim rozpoutanou válku. Podruhé zase je tam věc, která je kritická k Ukrajině, respektive k tomu západnímu světu. Ale o migrantech, o třeba jejich přijímání nebo nepřijímání v České republice, se přece jenom i SPD vyjadřuje mnohem, mnohem méně intenzivněji.

Vladimír KROC, moderátor
Jak dlouho nám může vydržet pozitivní naladění, ochota pomáhat, možná pocit sounáležitosti a semknutí proti společnému nepříteli? Možná to v mnohem, v mnohem připomíná entuziasmus z doby před dvěma lety, kdy nás zasáhla první covidová vlna.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Já jsem začal tím pozitivním nebo to, co se teď projevuje v tom pozitivním, v pozitivním obrazu. Ale už teď vidíme, že se postupně začíná ten, ten celkově pozitivní obraz trošku narušovat. Už teď vidíme, že řada lidí začíná víc a víc kritizovat, například podporu, finanční a sociální podporu pro migranty. Přestože to nadále ještě pořád nedosahuje těch hodnot a intenzit, těch předchozích migračních, migračních témat nebo vyjadřování se k těm předchozím migračním tématům. Tak už vidíme intenzivnější výroky typu a kdy my dostaneme tamhle nějaký příspěvek, zdarma MHD a podobně. To, co se samozřejmě teď prezentuje, že je součástí podpory pro lidi, kteří prchají z válkou zasažené Ukrajiny. Tím chci naznačit, že ten trend s velkou pravděpodobností bude spíše směrem k tomu, že se budeme vracet, k tomu štěpení, rozdělení. I ta, ta solidarita finanční nebo i nefinanční, materiální solidarita s Ukrajinou a teď myslím ze strany běžných lidí, běžného obyvatelstvo možná bude trošku oslabovat. Pokud jde o vládu a solidaritu vlády s Ukrajinou, ať už z hlediska té materiální nebo finanční pomoci, nebo ať už z hlediska pomoci v podobě politické. Teď myslím hlavně podpora, členství Ukrajiny v Evropské unii, v jejím tedy směřování do těch západních, západních geopolitických struktur. Tak ta zatím vypadá, že neutichá. Naopak zdá se, že ta naopak se zintenzivňuje. Ale u té společenské stránky nebo u toho dopadu na společnost, myslím, že i vzhledem k tomu čím vším česká společnost v současné době, je, je postižena. Byť to není takové postižení jako válkou zničená nebo ničená postupně Ukrajina. Tak ale vidíme, že lidé už začínají postupně zdůrazňovat i ty svoje osobní, subjektivní prvky a už začínají vidět, že, že jim je věnována menší pozornost, než, než příchozím z Ukrajiny.

Vladimír KROC, moderátor
Není to tak dlouho, kdy jsme dělali na partnerské země v sedmadvacítce, které chtěly pomoci s návalem uprchlíků dlouhý nos. Teď žádáme Evropu o pomoc, se zvládnutím uprchlické vlny z Ukrajiny my. Jakou máme čekat odpověď?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
No, já jsem si to přesně uvědomil, když jsem četl výrok, mluvčí hasičského sboru, nevím, myslím některé složky hasičského sboru, která přesně říkala, že české kapacity už přestávají stačit, budeme žádat Evropskou unii o o pomoct přerozdělením. Tak přesně v ten daný moment člověk vybaví situaci o několik let zpátky. Naopak my jsme byly žádány, žádáni a nevyhověli jsme nebo nechtěli jsme vyhovět. Ještě jsme to doplňovali. Ne vždy s úplně vhodnou, vhodnou rétorikou. Kdyby ty členské země Evropské unie, stávající další členské země Evropské unie chtěly, tak nám to můžou oplatit stejným metrem. Ale já si myslím, že mezi těmi ostatními zeměmi bude v současné chvíli v této konkrétní věci mnohem větší míra otevřenosti, mnohem větší míra ochoty a solidarity. Uvidíme, jak to nakonec bude potřeba. Myslím, že premiér Fiala trošku mírnil vyjádření hasičského sboru, že zatím ty kapacity jsou. Ministr vnitra Rakušan zase ale už říkal, že jsou někde, někde na hraně. Kraje, pokud se nemýlím, teď dostaly, dostaly za úkol vytipovávat možné lokality, které by mohly sloužit k ubytování nebo dočasnému, dočasnému ubytování lidí přicházejících z Ukrajiny. Takže minimálně ještě pořád nějaká rezerva je, nebo se hledá. Ale s velkou pravděpodobností dojde i na, na spolupráci s ostatními zeměmi, členskými zeměmi Evropské unie. Pochopitelně těmi spíš, co jsou na západ od nás. Protože těmi co jsou, co jsou v tom našem středoevropském regionu, tak jsou na tom podobně. Některé dokonce ještě hůř, pokud jde o čísla, čísla příchozích z Ukrajiny, jako je například Polsko.

Vladimír KROC, moderátor
Proč je podle vás tak složité vysvětlit některým našim spoluobčanům, že pomáhat lidem prchajícím před válkou, by mělo být přirozené a samozřejmě?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Asi teď řeknu věc, která se hodně posluchačům nebude líbit. Ale člověk v podstatě je tvor hodně sobecký. Myslí hlavně na svoje vlastní potřeby. Často si nedokáže úplně porovnat situaci, která je u nás, která je v těch válkou zasažených územích. Ano, lidé v České republice taky vám budou argumentovat a a budou mít pravdu pochopitelně. Tím, že i oni mají určité problémy, nevyjdou s příjmem. Teď se všechno zdražuje, inflace a podobně. A budou to dávat na, na jednu misku vah a teď, teď řeknou, no, ale my, stát by se měl postarat především o svoje vlastní občany. To je teze, která zaznívala napříč, napříč těmi předchozími roky právě v souvislosti s těmi předchozími migračními krizemi. A právě nějaký ten cizí element, který přijde, je vnímán ze strany lidí jako někdo, mezi kterého se musí, nebo se kterým oni se musí dělit o tu podporu státu. Když se stát rozhodne tedy nějakou podporu lidem přidělovat, tak teď jí nepřiděluje jenom svým vlastním občanům, ale má tedy skupinu prchající z válkou zasažených území. Samozřejmě my si to dokážeme velmi, velmi jakoby nekonkrétně představit tím, že nejsme přímo součástí války. Na druhou stranu ta válka je kousek vedle nás. To je konflikt a to si myslím je jeden z důvodů, proč je ta současná reakce více vstřícnější, než byla k těm třeba syrským migrantům. Protože Blízký východ řada lidí vnímá jako, jako něco, co je nám vzdáleného, abstraktního. Ukrajina je přece jenom blíže.

Vladimír KROC, moderátor
Neukazuje se tady ale jak nebezpečná může být s takovým tím laciným populismem?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Ukazuje jednoznačně a vlastně ono to ukazuje limity těch populistických stran. To je ostatně vidět i na tom dříve, dříve zmiňovaném příkladu, jak jedná SPD v té současné roli. Ona vlastně sama je tak trošku na rozpacích. Pochopitelně nechce být obviněna z toho, že, že schvaluje válku, že schvaluje vstup ozbrojených jednotek jedné země na území druhé země. Na druhou stranu nemůže se úplně zpronevěřit tomu, na co celé ty roky lákala voliče. To znamená na poměrně silný, silný vliv nacionalismu v jejich rétorice a podobně. Takže to je, to je ten důvod rozpolcenosti, a to je ten důvod, který přináší určité limity. Limity v populistické rétorice, zejména pokud jde o ten národní populismus, nacionální populismus ale sociální populismus. Protože mluvíme tady o tom, jak lidé vnímají, že by se stát měl primárně zabez, primárně zajímat o to, jak jsou oni zabezpečení i z hlediska těch ekonomických a sociálních otázek.

Vladimír KROC, moderátor
Ještě to není 100 dní od nástupu nové vlády, kdy mám podle tedy nepsaných norem právo na hájení. Ještě bychom tedy asi neměli hodnotit. Ostatně vy jste někdy v prosinci ale prohlásil, že tento kabinet nemá právo na oněch 100 dní hájení. Ještě si to myslíte?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Ano, tak jako myslím, myslím si to i nadále a to z důvodů, který tehdy byl samozřejmě důvodem číslo jedna. Kabinet tehdy vstoupil doprostřed další vlny covidové, covidové pandemie. A v takové situaci žádat o nějakou vstřícnost, tolerantnost, toleranci, nějaký klid na zorientování se, zorientování se v tom prostředí. Tak by byl asi poměrně velký luxus. A vláda samozřejmě musela začít od prvního momentu, brát, rozhodovat o nastavených opatřeních, přijímat za ně zodpovědnost. V řadě ohledů dokonce byla vyzývá, aby přijímala odpovědnost za něco, co ještě rozhodují jejich předchůdci. Paradoxně někdy někdy k tomu byli vyzýváni ze strany svých předchůdců. Což samozřejmě byla taková trošku specifická situace, když to řeknu hodně eufemisticky. No a od momentu, kdy vypukl konflikt, který, jak už jsem říkal před chvílí, je kousek od nás. Tak ta vláda také mohla zapomenout na to, že by při třeba zklidňující se covidové situaci teď mohla jakoby třeba žádat o nějakou prodlouženou toleranci toho svého, toho svého původního, původního, té původní doby hájení. Takže této vládě ta doba hájení asi skutečně není přána. Vzhledem k tomu že jedna, jedna krize stíhá, stíhá krizi druhou.

Vladimír KROC, moderátor
Právě ono to není jenom, v uvozovkách válka na Ukrajině ale.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Inflace.

Vladimír KROC, moderátor
Rostou ceny energií, inflace je na rekordní úrovně vlastně. Myslím si, že jsme se úplně nevyrovnali ještě s covidem, ale to je asi některé příští téma. Řekl byste ale, k tomu směřuju, že se vládě daří vlastní kroky správně komunikovat, vysvětlovat veřejnosti?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Byl jsem trošku rozpačitý u vysvětlování některých covidových opatření. Zdá se mi, že v tom vláda oproti své předchůdkyni udělala velmi malý posun a taky ne všechna opatření byla komunikována úplně srozumitelně. Na druhou stranu pokud jde teď tu novou krizi, tedy válku na Ukrajině, tam si myslím, že vláda mluví mnohem jasněji a srozumitelněji. Ostatně včera tuším, vyšel pro Českou televizi zpracovaný průzkum veřejného mínění, který v podstatě vládě, vládním stranám přiřkl posilování a jeden, jedno z těch odůvodnění, které jak jsem si potom četl ten, ten rozbor, tak bylo, že vláda má podporu lidí vlastně ve svých krocích, souvisejících s řešením války na Ukrajině. Respektive českou reakcí na válku na Ukrajině. Takže zdá se a je tam i tedy nějaká zpětná vazba nebo je, je zde zpětná vazba ze strany tohoto průzkumu veřejného mínění, že ohledně ukrajinské krize vláda mluví jasněji a i ty její kroky jsou lidmi většinou brány.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes politolog Petr Just. Překvapila vás změna postoje prezidenta Zemana k Rusku a osobě Putina?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
No, když budeme vycházet ze Zemanovy teze, že jenom blbec nemění názory nebo hlupák nemění názory, tak vlastně nepřekvapila. Otázka je na kolik, a to je skutečně otázka. Teď to neříkám nějak sarkasticky, ale skutečně mě to bude zajímat z hlediska dalšího vývoje Zemanových názorů. Otázka je, nakolik to bylo, řekněme, z donucení, že se nic jiného než to, co řekl, nedalo říct a nakolik ale, ale jinak pořád žije myšlenkově v těch původních, v těch původních trzích. Nebo nakolik to je skutečně přehodnocení, zásadní přehodnocení komplet o 180 stupňů jeho dosavadních, jeho dosavadních kroků. Zemanovi kritici upozorňují na to, že v minulosti, přestože Miloš Zeman třeba také odsoudil invazi, respektive anexi Krymu. Tak ale mu to nějak nezabránilo v tom, aby v těch následujících letech i nadále, nadále podporoval rétoricky tu, řekněme, ruskou mocenskou politiku. Kroky, které Rusko dělalo i za cenu toho, že zpochybňoval nebo bagatelizoval nebo někdy dokonce i zesměšňoval roli českých institucí, zejména tedy bezpečnostních složek a zpravodajských, zpravodajských složek. Takže oni upozorňují jeho kritici na to, že to, že teď ještě řekl nějaký poměrně silný výrok proti Rusku a proti Vladimiru Putinovi, že to ještě nemusí znamenat automaticky jeho kompletní odstřižení se od toho, od toho stávajícího postoje. Takže jak říkám, je to, je to otázka, kterou určitě budou mnozí sledovat do budoucna. Jestli ta současná nebo ten současný postoj, který může být dokumentován třeba i udělením státního vyznamenání prezidentu Zelenskému. Jestli je jenom nějakou odchylkou od, řekněme, v uvozovkách standardu, do kterého se vrátí, pokud se třeba konflikt ukončí anebo jestli to, jestli je to definitivní změna postoje.

Vladimír KROC, moderátor
Mění situaci, která nastala 24. února témata prezidentské volební kampaně u nás?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Domnívám se, že změní a zároveň se domnívám, že to je dobře, pokud k tomu tak dojde, pokud k tomu dojde a pokud je skutečně změní. V předcházejících přímých prezidentských volbách se ukázalo, ukázala jedna z nevýhod přímé volby. Že ta kampaň se vede o tématech, která chtějí lidé slyšet, ale ne vždy úplně souvisí s výkonem prezidentské funkce. To je holt daň za to, že to jsou přímé volby, rozhodují lidé. A vy tedy i do té kampaně vnášíte věci, které chtějí spíše lidé řešit. Sociální, ekonomická témata, ale když se podíváme na pravomoce prezidenta, tak sociální, ekonomická témata tam buďto nejsou vůbec, anebo okrajově, anebo nepřímo v tom smyslu. A to můžeme říct o všech tématech, že prezident podepisuje zákony. Zákony řeší úplně všechno. Ale přece jenom ta klíčová role prezidenta je v otázkách, které mají spíše širší geopolitický, zahraničně politický rámec. A právě proto říkám, že to bude dobře, pokud krize na Ukrajině, válka na Ukrajině změní témata nebo promění nebo obohatí prezidentskou kampaň o nová témata. Právě témata, která více souvisejí s postavením prezidenta. Prezidenta coby aktéra zahraničních vztahů, aktéra mezinárodní politiky, coby, coby reprezentanta státu navenek, coby vrchního velitele ozbrojených sil. To jsou přesně témata, která prezidentovi patří. Měla by se spíše řešit prezidentské kampani, měla by se tedy řešit ve vztahu k instituci, do které, do které volíme tady v tomto případě hlava státu. Pokud k tomu dojde, bude to podle mě jedině dobře, protože se konečně k té funkci prezidenta, respektive té kampani přistoupí tak, že témata budou vybírána podle toho, co skutečně prezident dělá, na co má mnohem zásadnější vliv. Nikoliv témata, která, která z hlediska výkonu prezidentské funkce jsou spíše okrajová.

Vladimír KROC, moderátor
A rýsují se vám v této souvislosti nějaké osobnosti, které by mohly vážněji do volby zasáhnout?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Asi přirozeně se teď dostává do popředí osoba Petra Pavla, který se nikoliv jako prezidentský kandidát, ale jako bývalý náčelník generálního štábu a vysoce postavený představitel NATO přirozeně vyjadřuje v médiích, na svých vlastních, skrze své vlastní kanály, sociální sítě a podobně. Se k tomu konfliktu vyjadřuje k jeho, ať už nějakým širším souvislostem nebo ke konkrétním věcem. Dostává ho to pochopitelně víc do médií a on z toho pak může těžit i v té prezidentské volbě, respektive v kampani před prezidentskou volbou. Pokud jde o ty ostatní kandidáty, tak ti samozřejmě mají určitý handicap, handicap, absence zkušeností z té, řekněme, geopolitické mezinárodně politické vojensko-politické oblasti, které přináší Petr Pavel. Na druhou stranu i oni budou dřív nebo později. Pokud skutečně svoji prezidentskou kandidaturu myslí vážně, tlačeni k tomu, aby se k těmto tématům vyjadřovali. Zaznamenal jsem, že někteří, byť nemají tu mezinárodně politickou nebo vojensko-politickou zkušenost. Tak se k tomu vyjadřují ze svého úhlu pohledu. Pokud to jsou ekonomové, zdůrazňují třeba ty ekonomické a hospodářské dopady války na Ukrajině. Pokud se zabývají jinými aspekty, zmiňujou ty aspekty z toho svého pohledu, ale je jasné, že tohle asi nejvíce nahrává teď Petru Pavlovi.

Vladimír KROC, moderátor
Politolog Petr Just je hostem pořadu Jak to vidí. Od května bude mít Maďarsko novou prezidentku. Do čela země byla zvolena čtyřiačtyřicetiletá Katalin Novák, tedy správně bych měl říci Nováková. Bývalá ministryně pro rodinné záležitosti. Co o ní víme kromě toho, že je Orbánovi snad ještě loajálnější než dosavadní prezident János Áder.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Ono o ní skutečně moc známo není. Ta její politická kariéra je relativně krátká, pokud bereme tedy tu kariéru v politických funkcích, typu ministerské funkce nebo státní tajemníci na ministerstvech, což je v Maďarsku spíše političtější funkce. A ta je spojená vlastně s tím posledním obdobím vládnutí Viktora Orbána. Je to člověk, který přišel s Viktorem Orbánem. Je, jak už jste řekl, Viktoru Orbánovi loajální a lze tedy předpokládat, že Viktor Orbán výběrem, výběrem Kataliny Novak, Novákové si možná i trošku pojistil do budoucna a teď myslím do budoucna nejenom, kdyby on byl i nadále premiérem po těch volbách, které přijdou. Ale možná právě kdyby nebyl premiérem, aby si pojistil určitý vliv na, na chod státu ze strany někoho, kdo mu je loajální.

Vladimír KROC, moderátor
Právě začátkem dubna čekají Maďarsko parlamentní volby. Může jejich výsledek nějak ovlivnit, ovlivnit to, co se dnes děje na Ukrajině?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Může, protože Viktor Orbán dlouhodobě vnímán zejména kvůli, kvůli některým konkrétním hospodářským strategicko-hospodářským tématům, jako je jaderná energetika. Byl vnímán jako člověk velmi blízký Rusku, velmi blízký Vladimiru Putinovi nejenom Viktor Orbán, ale například i jeho ministr zahraničí byl, byl často považován za velmi, řekněme, nějakého prorusky orientovaného člověka. Na druhou stranu ani maďarská veřejnost samozřejmě nemůže nevidět, že ještě blíže než od České republiky, tak ještě blíže k Maďarsku se odehrává konflikt velkých rozměrů. Vojenský konflikt ve velkých rozměrů, který i na Maďarsko bude mít minimálně nepřímý, možná i přímý, přímý dopad. Takže ty volby proběhnou v situaci, která bude rozhodně ovlivněna, ovlivněná ukrajinskou krizí, válkou na Ukrajině. Ať už do té doby bude pořád probíhat nebo ať už bude třeba ta krize, ta krize uklidněná /souzvuk zvuků/.

Vladimír KROC, moderátor
Stojí vlastně semknutá opozice. Může ty zatím vyrovnané volby v Maďarsku rozhodnout recesistická strana dvouocasového, Dvouocasého psa?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Podle preferencí zatím ne. Na druhou stranu ty preference dvou hlavních subjektů. To znamená na straně jedné Orbánovy strany Fidesz, která je ve spojenectví se svým dlouhodobým koaličním partnerem křesťansko-demokratickou stranou lidovou. A mezitím spojenectvím Sjednocení pro Maďarsko, což je velmi heterogenní koalice. Tak ty rozdíly, procentuální rozdíly jsou velmi malé zanedbatelné. Jsou, řekněme o velikosti statistické chyby. Takže ty volby budou skutečně hodně, hodně napínavé. A pokud jde o stranu tu recesistickou, tak ta se v současné době drží někde kolem, kolem dvou tří procent preferencí. Na druhou stranu nelze úplně, nelze úplně brát ty celostátní preference jako jediné měřítko. Protože Maďarsko má smíšený volební systém. Část parlamentu, přestože ten parlament je jednokomorový, tak část je volena většinově a část poměrně. Ten procentuální, ta procentuální síla dle preferencí nám v současné době napovídá, jak by to mohlo dopadnout v té poměrné složce. Ale v té většinové složce tam je to mnohem otevřenější ten výsledek. A musíme si uvědomit, že ta většinová složka tvoří víc než polovinu poslanců parlamentu. Takže ty volby skutečně budou hodně těsné, napínavé a výsledek otevřený.

Vladimír KROC, moderátor
Tak uvidíme po první dubnové neděli. Politolog Petr Just, byl hostem pořadu Jak to vidí. Děkuju vám, na shledanou.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Děkuji za pozvání, na slyšenou.

Vladimír KROC, moderátor
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.