Přepis: Jak to vidí Petr Just – 31. října 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je půl deváté. Příjemný den a celý nový týden přeje Zita Senková. Jsem ráda, že tyto minuty trávíte právě s pořadem Jak to vidí. Mým hostem je Petr Just. Vedoucí katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha. Buďte vítán dobrý den.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaká budou naše témata? Samozřejmě reakce na kandidaturu expremiéra Andreje Babiše na prezidenta. Těžké pero premiéra při spolupodpisu některých oceněných, černý vak na ostatky s portrétem Putina na budově ministerstva vnitra či 2 různé demonstrace na Václavském náměstí. Přeji nerušený poslech. Andrej Babiš včera v televizi oznámil kandidaturu na prezidenta. Předseda opozičního hnutí ANO a bývalý premiér dnes dopoledne požádá o důvěru předsednictvo své strany. Své rozhodnutí vysvětlil slovy, cituji:,, Když vidím, jak nefunguje vláda, jak nepomáhá lidem, jak je neakční, tak jsem se rozhodl do toho jít." Pane Juste, změní kandidatura Andreje Babiše zásadně kampaň před prezidentskou volbou? Její obsah, její formu?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Určitě Andrej Babiš vnese do té kampaně novou formu, dokonce někteří komentátoři říkali, že je to dobře, že dojde trošku oživení ústavy. Já nevím, jestli bych úplně říkal, že to je dobře, protože ono to oživení nebude ve smyslu řekněme pozitivním, můžete něco oživit pozitivně, aby to skutečně nebyla nuda, ale ono oživení může mít v konečném důsledku i negativní projev, protože Andrej Babiš vstupuje do této volby s tím, že naprostá většina průzkumů mu předvídá spíše neúspěch ve druhém kole, úspěch v prvním ve smyslu, že se dostane pravděpodobně do druhého kola, ale potom v tom druhém kole zatím většina průzkumů predikuje, že by prohrál. No a myslím si, že tohle je jeden z důvodů, proč ta kampaň bude velmi živá až moc, já bych řekl tvrdá, velmi agresivní, protože Andrej Babiš se nechce smířit, není defendista, nechce se smířit s tím, že by šel do nějaké volby v pozici outsidera, a právě proto ten jeho přístup ke kampani, ať už z hlediska obsahu, který už jste částečně naznačila v té jeho první reakci, anebo z hlediska formy, která bude možná ještě mnohem viditelnější, tak bude velmi tvrdý a myslím si, že bez jakýchkoliv zábran. Takže určitě to promění atmosféru kampaně, určitě to promění tím pádem i trošku hodně atmosféru ve společnosti a reakce lidí, ať už obou táborů příznivců či odpůrců.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče reakcí, například premiéra Petra Fialy, tak podle něj hledá Andrej Babiš na Hradě imunitu, podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše nemá expremiér soudnost. Kandidát na prezidenta, vlastně rival, jeden z rivalů, protože těch adeptů je několik čím, dál víc, bývalý náčelník vojenského výboru NATO Petr Pavel vnímá ne kandidaturu pana Babiše jako hrozbu pro Česko kvůli populismu. Jak vy to vnímáte tyto reakce?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Já myslím, že naprostá většina těch reakcí byla předvídatelná. Stejně jako bude naprostá většina reakcí, řekněme, od Babišových zastánců a obhájců očekávatelná, tak je jasné, že ať už jeho přímí konkurenti z této prezidentské volby, anebo jeho konkurenti, když si představíme Andreje Babiše i jako parlamentního politika, tak jeho konkurenti z té parlamentní, parlamentně vládní úrovně, samozřejmě vůči němu budou, jsou a budou dlouhodobě kritičtí. Samozřejmě pak ty jednotlivé přívlastky, které zaznívaly na těch hodnoceních, komentářích, reakcích, tak ty už pak odrážejí konkrétněji pozici toho dotyčného člověka, který ten soud vynáší, ale dalo se to samozřejmě očekávat. Na druhou stranu všichni také zdůrazňovali v těch komentářích a reakcích, že víceméně už počítali s tím, že to takto dopadne, že Andrej Babiš, myslím, že premiér Fiala označil pouze ten termín - vedl hybridní kampaň už do této doby. To, že ji vydával za kampaň před komunálními volbami, to, že vlastně do té doby nechtěl říct nebo neuměl říct, jestli bude kandidovat na prezidenta, tak to naprostá většina těch lidí vlastně brala jenom jako nějakou zástěrku a stejně v tom viděli tu skrytou prezidentskou kampaň. Bude samozřejmě zajímavé, jak se k celé věci postaví úřad pro kontrolu hospodaření politických stran, od kterého momentu začnou vlastně Andreji Babišovi započítávat náklady na kampaň. Vzhledem k tomu, že jí vede dlouhodobě už vlastně od momentu, kdy volby byly vyhlášeny, kdy teda je to ten první termín, odkdy se započítává, nikoliv od momentu, kdy ten dotyčný oznámí, že do kampaně vstupuje, tak pravděpodobně mu tedy budou započítány i výdaje třeba na ty výjezdy karavanem před komunálními volbami.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Andrej Babiš podle svých vlastních slov příliš velké šance na zvolení nemá, říká ale, že je velký bojovník a udělá vše pro to, aby lidi přesvědčil, že je dobrý kandidát. Tak na průběh té kampaně, pokud teda se dnes dopoledne nestane něco na předsednictvu, na to si počkáme. Možná ještě dodám reakci Danuše Nerudové, která také se uchází o post budoucí prezidentky. Své 2 hlavní protikandidáty, teda pány Petra Pavla a Andreje Babiše glosovala slovy, cituji z Twitteru:,, Zatímco pánové, protikandidáti, budou v kampani řešit svou minulost, já jsem připravena zaměřit se na budoucnost nás všech." Pane Juste, bude volba hlavy státu 2023 přece jenom tak nějak jistým testem postojů veřejnosti k minulému režimu, k členství třeba v někdejší KSČ?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Asi bych tento prvek nepřeceňoval, vzhledem k tomu, že Andrej Babiš i Petr Pavel jsou vlastně hlavními favority. Pokud jde o postup do druhého kola, nemluvím teď, tedy o konečném zvolení, ale když se zatím bavíme o tom prvním mezníku, tzn. postup do druhého kola, tak zatím Andrej Babiš a Petr Pavel obsazují dlouhodobě první druhé místo. Z toho usuzuji, že, a teď to je čistě interpretace těch společenských nálad, takže z toho usuzuji, že minulost ve smyslu členství ve straně nebo další aktivity spojené s předlistopadovým režimem, nehrají v současné době v uvažování lidí o tom, koho budou volit jako prezidenta, nějakou klíčovou roli. Na druhou stranu uvidíme, jestli třeba na slova Danuše Nerudové dojde, ona v podstatě vyjádřila, jinými slovy, to přísloví, když se 2 perou, třetí se směje. Takže uvidíme, nakolik právě kampaň a vzájemné třeba vymezování se Petra Pavla na straně jedné, Andreje Babiše na straně druhé, a Andrej Babiš už s tím také začal i připomínáním Pavlovi minulosti, vypůjčuje si vlastně i argumentaci Pavlových odpůrců, kteří to ale nejsou moc nadšeni, protože oni vlastně podobně argumentují vůči Andreji Babišovi, tak ale Andrej Babiš už toho využívá, začíná tuto kartu také hrát, přestože samozřejmě s jeho minulostí je to trošku zvláštní využívat tuto kartu, ale on ji přesto začíná využívat, takže možná na to slova Danuše Nerudové, že oni 2 se mezi sebou budou prát a ona mezitím bude stát vedle a prezentovat se v jiném světle. Vzhledem k tomu, že ona i k věku, který má, tak vlastně nemá žádné předlistopadové šrámy, za které by musela nějakým způsobem se omlouvat, přijímat odpovědnost, vyvozovat odpovědnost a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Česká republika má prezidentskou volbu teprve před sebou, Brazílie za sebou. Novým prezidentem se stane Lula da Silva, chce bojovat proti rasismu a diskriminaci. Smíří se s tím, pane Juste, podle vás současná nebo dosluhující hlava státu Bolsonaro?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
To je dobrá otázka, protože Bolsonaro byl dlouhodobě, ne teď jenom v poslední době, ale dlouhodobě znám jako člověk, který s vidinou možného neúspěchu ve volbách, a ta vidina tady byla reálná, s vidinou možného neúspěchu ve volbách dával najevo, že se s tím nehodlá příliš smířit. On je často označován za brazilského Trumpa, za člověka, který podobně přistupuje k politice, k politické moci, technice politické moci, ale to srovnání sedí i hodně právě ve vztahu k akceptaci nebo neakceptaci volebních výsledků. Teď je to zpráva čerstvá, uvidíme nakolik výsledky v Brazílii se ještě budou napadat, jestli z jedné nebo z druhé strany ještě nějaká aktivita bude. Nevylučoval bych, že se dosluhující prezident třeba pokusí o nějakou revizi toho výsledku, ať už cestou ústavní, řekněme, s využití nějakých přezkumů soudních a podobně. Ale latinská Amerika je bohužel hodně známá i tím, že tam občas dochází i k některým mimo ústavním mechanismům, zapojení třeba armády, ale doufejme, že k tomu nedojde, ale samozřejmě v tom latinskoamerickém regionu nelze vylučovat ani tuto možnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jste ve společnosti Českého rozhlasu, ptám se politologa Petra Justa z Metropolitní univerzity Praha. Prezident Miloš Zeman ve státní svátek 28. října ocenil 78 osobností. Mezi nimi byli například in memoriam účastníci protinacistického odboje nebo 2 zpěváci, také ale ukrajinský prezident, hasiči nebo zdravotníci, kteří v poslední době pečují o zdraví pana Zemana. Jak pane Juste hodnotíte výběr medailistů? Když tuto otázku dostal premiér Petr Fiala, tak odpověděl, že jsou tam mezi oceněnými lidé, u kterých byla při kontrasignaci jeho ruka, respektive pero, těžké.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Asi se dalo očekávat už i z předchozí zkušeností. Není to poprvé, co se řeší právě seznam oceněných Milošem Zemanem, tak dalo se očekávat, že to bude opět mix, který Miloš Zeman zvolí možná i strategicky. Samozřejmě do něj zahrne lidi, které dle jeho subjektivního názoru něčeho dosáhli, kteří třeba k němu mají, ať už nějakou osobní vazbu nebo vazbu skrz podporu jeho politických kroků, podporu politické kampaně, tak lidé, u nichž jsou ty zásluhy nikoliv jenom vnímány subjektivně Milošem Zemanem, ale naprosto nezpochybnitelné všeobecně uznávané a nikdo by třeba neřekl ani Ň proti jejich ocenění, čímž Miloš Zeman tak trošku vyvažuje a kompenzuje obě ty skupiny. A možná si trošku dělá alibi právě pro vyznamenávání i těch svých příznivců, zastánců a podobně. U některých jmen skutečně si člověk, říká jako, jaká je to zásluha, v uvozovkách, za to, že to dostávají. Já bych si třeba tuto otázku kladl u Ivany Trumpové. Nevím, čím vlastně prezidenta tak oslnila, že ji považuje, dokonce ji zmínil i přímo v projevu za jednu z nejvýznamnějších Češek působících v zahraničí, takže tam si sám kladu otázku, nakolik vlastně je tam oprávnění... Nebo oprávnění je, protože v podstatě prezident může ocenit kohokoliv, takže z toho čistě zákonně Ústavního hlediska to oprávnění tam je, ale myslím takové to společenské vysvětlení a společenské oprávnění.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když jste se zmínil, pane Juste, o projevu pana prezidenta, co jste si z něj, teď ne jako politolog, ale jako občan odnesl? On vlastně rekapituloval stručně naše dějiny.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Ona to byla rekapitulace, bylo to vysvětlování hlavně, proč někoho ocení a někoho neocení, takže nemyslím si, že ten projev by měl nějakou extra přidanou hodnotu. Možná by člověk čekal, že vzhledem k tomu, že to byla první, pardon, naopak, poslední významnější akce, které se Miloš Zeman coby prezident účastní, on samozřejmě bude mít ještě ten svůj klasický vánoční projev těsně před koncem mandátu, ale přece jenom to byla oficiální akce, takže by třeba člověk čekal i trošku rekapitulace za prezidentstvím, ohlédnutí za prezidentstvím. To bych třeba jako občan, nejen jako politolog, ale i jako občan čekal, ale třeba si to skutečně schovává až na ten vánoční projev, anebo jestli třeba, a to určitě média by mu takový prostor dala, požádá o nějaký projev třeba v předvečer konce svého mandátu, jestli ještě k něčemu takovému dojde. Třeba ano, třeba ne, ale určitě u příležitosti státního svátku takto významné události by nějaké zpětné ohlédnutí za těmi necelými 10 lety určitě bylo užitečné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co vzkázal během svých dvou mandátů Miloš Zeman v oblasti právě udělování těch státních vyznamenání, pane Juste?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Myslím, že se na udělování státních vyznamenání, jako na jednom z prvků, ukazuje dopad přímé volby, kdy přece jenom v rámci přímé volby těmi vašimi konzumenty, toho, co vyděláte, jsou občané, kteří zároveň rozhodují o tom, jestli budete nebo nebudete zvoleni nebo znovuzvolení, takže ono i při tom udělování vyznamenání to bylo krásně vidět už v těch předchozích letech, že byly třeba daleko víc vyznamenáváni takoví ti lidoví umělci, umělci, kteří skutečně oslovují ty široké lidové vrstvy. Myslím si, že, dokud nebyla přímá volba, tak prezidenti přece jenom třeba k oceňování těchto typů profesí přistupovaly mnohem méně častěji. Neříkám, že je neoceňovali, ale třeba frekvence oceňování těch lidových umělců byla mnohem menší, anebo to byli takoví lidoví umělci, kteří v podstatě byli už na konci své kariéry a už se tam dalo argumentovat třeba i délkou té kariéry. Zatímco u Miloše Zemana to často byli lidé, řekněme, ve stále produktivním věku, tzn. ne na konci kariéry, ale byli těmi, kdo, a on to myslím i v jednom z těch projevů, nevzpomenu si přesně za těch 10 let, ale v jednom z těch projevu říkal, že to jsou lidé, kteří prostě každodenně baví národ, baví lidi, kteří přijdou z práce, když si zapnou televizi, různé estrády a podobně, takže to je jejich zásluha. Takže myslím si, že se na těch projevech, včetně struktury vyznamenaných projevila mimo jiné tedy i ten přímý charakter volby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
O čem svědčí, určitě vám neušel fakt, že mezi 78 vyznamenanými je 8 žen.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
To bych řekl, že je málo, abych se přiznal, nepočítal jsem to, takže mě to uniklo, abych odpovídal na vaši otázku, protože jsem to úplně nepočítal. Nesoustředil jsem se na tuto věc, když jsem se díval na seznamy vyznamenaných. Ale takhle na první reakci bych řekl, že to je poměrně málo. Určitě jsou ženy, které dosáhly neopomenutelných výsledků.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná ještě krátce vaše reakce k docela částečné účasti kabinetu na tom ceremoniálu? Někdo pozvání teda nedostal, někdo dostal a nepřišel.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Ono možná tuto situaci bychom neřešili a nekomentovali, kdyby pan prezident k tomu skutečně přistoupil tak, jak se k tomu přistupovalo v minulosti. To znamená vláda, členové vlády bez ohledu na to, co si pan prezident o jednom nebo druhém ministru myslí. Jsou to ústavní činitelé, jsou to vysoce postavení ústavní činitelé, toto je státní svátek České republiky a pozváni stoprocentně být měli. A pak bychom neřešili, jestli ministři měli nebo neměli přijít, když oni to vlastně brali v kontextu toho, že někteří jejich kolegové z vlády nepřišli, tak drželi basu nebo byli solidární s nimi. Ten první problém nastal v tom, že nebyli někteří ministři pozvání, to ostatní už je jenom důsledek nějaké příčiny a ta příčina leží na Hradě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V pravidelném čase máte naladěn rozhovor. V souvislostech hovořím s politologem z Metropolitní univerzity Praha Petrem Justem. V den státního svátku vyvěsilo ministerstvo vnitra na Letné kromě české a ukrajinské vlajky také vlajku s podobiznou ruského prezidenta Putina uzavřeného v černém plastovém pytli, který se používá k převozu ostatků. Instalace, na které se podílel i spolek Dekomunizace, odkazuje podle iniciátora ministra vnitra Víta Rakušan na to, abychom si uvědomili, kdo je naším přítelem a kdo se naopak postavil do pozice nepřítele. Je to vhodné?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Je to velmi silný signál, který by v současné době určitě byl ospravedlnitelný, ale kdyby třeba byl na soukromém majetku, na soukromém pozemku, nevnímám úplně pozitivně, že takto vlastně vystupuje ministerstvo vnitra, kdyby to byla soukromá iniciativa pana ministra, vyvěsil to na svém domě, neřeknu proti tomu ani nic, má právo takto vyjádřit svůj názor, ale nejsem si úplně jist, zda forma vyvěšení na státní budově, na vládní instituci, je úplně vhodná z tohoto pohledu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Horní polovinu Václavského náměstí zaplnily ve státní svátek účastníci protivládní demonstrace. Je to už třetí od září. Akce se účastnil například i bývalý premiér Paroubek, předsedkyně KSČM Kateřina Konečná nebo prezidentští kandidáti Blaško a Skála. Protestující měli české vlajky, transparenty proti vládě. Mohli jsme tam číst hesla jako - nechceme vládu národní zkázy, žádali demisi premiéra Fialy. Podle něj má každý právo demonstrovat a vyjádřit takovým způsobem svůj názor, co si o tom myslíte?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
To má, to je naprostá pravda a je dobře, že žijeme ve společnosti, která to umožňuje. Možná ti lidé často vzhlížejí k Rusku, kde kdyby toto udělali, tak by s velkou pravděpodobností skončily ve vězení. Takže by mohli být vděční za to, v jakých poměrech žijeme, paradoxně poměrech, proti kterým oni protestují, ale mohou být vděční, že vlastně mohou protestovat. Je to naprosto legitimní, a to právo mají. Co už vnímám jako mnohem problematičtější je, že v souvislosti, a nevím, jestli to zaznělo přímo na této demonstraci, nezaznamenal jsem úplně všechny projevy, ale rozhodně některé komentáře, které souvisely s tou demonstrací, tak volaly třeba v podstatě po nějakém násilném svržení vlády. To už je něco, co není legitimní. To už je něco, na co by měli reagovat i orgány činné v trestním řízení a věřím, že reagovat budou. Tzn. ano, je naprosto legitimní dávat najevo názor, vyzývat k násilné změně vlády nikoliv.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem Petr Fiala také mimo jiné dodal, že lidé by měli uvažovat nad tím, kdo protest svolává a s jakým cílem.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Problém je, že často toto není známo v momentě nebo nejsou známy třeba úplně detaily, ani kam až vedou nitky těch organizátorů. My jsme to viděli při jedné z předchozích demonstrací, kde také řada lidí přišla opět naprosto legitimně vyjádřit svůj názor proti vládě, řekněme, hlavně kvůli tomu, že jsou třeba v nějaké špatné socioekonomické situaci a domnívají se, že vláda nedělá dost a mají naprosto plné právo. To dát najevo, ale bohužel nitky těch organizátorů, a to řada těch demonstrujících neviděla, vedou třeba právě k těm různým ruským dezinformačním silám, a to pak samozřejmě zavání nějakým zneužitím lidí, kteří jsou ve špatné sociální ekonomické situace, aby vy jste potom mohli například v ruských médiích prezentovat, jak tady lidé podporují Rusko a jsou proti Ukrajině. Protože ta interpretace, která se dostane třeba i do zahraničních médií, je pak úplně jiná, než jaká byla například nebo než jaká byla motivace lidí, kteří na tu demonstraci přišli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Také si toho ruská média i úřady všímají, ať už tuto demonstraci ve státní svátek náš, tak i zmíněný černý pytel. Jiný motiv, co se týče protestů nebo shromáždění, měli občané na pražském náměstí stejném, Václavském, včera. Desetitisíce lidí se sešli na akci proti strachu a nenávisti. Pořádal ji spolek Milion chvilek. Organizátoři chtěli vyjádřit také solidaritu s Ukrajinou, upozornit na nutnost ochrany demokratických hodnot. Přes video k účastníkům promluvila i manželka ukrajinského prezidenta Olena Zelenská. Rusko podle ní bojuje proti světlu, které nikdy nezhasne. Jak vnímáte tuto demonstraci nebo spíše shromáždění?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Opět, je legitimní, byť tady to není protest proti něčemu, ale samozřejmě legitimní je i pořádat demonstraci na podporu něčeho, ať už to byla podpora Ukrajiny ve válce s Ruskem, ať už to je podpora liberální demokracie a podobně. Navíc, jestli jsem dobře zaznamenal, tak ta demonstrace nebo motivy ke svolání této demonstrace, byly zároveň ukázat, že tady nejsou jenom lidé, kteří protestují proti něčemu, proti Ukrajině nebo proti vládě, ale že je tady i skupina, která naopak podporuje Ukrajinu, která podporuje vládu a naši pomoc Ukrajině, aby i ten obrázek, když už jsme před chvílí mluvili o tom, jaký obrázek to vysílá třeba i do zahraničí, jak si toho všímají zahraniční média, aby i ta zahraniční média získala obrázek, že to tady není jednostranné. Často, když se nějaký problém řeší, tak jsou slyšet více odpůrci nějaké dané věci než příznivci. Protože příznivci často necítí potřebu demonstrovat za něco, že spíše se jakoby bere, že se demonstruje proti něčemu a že je zbytečné demonstrovat za něco. Často příznivci říkají, že to je třeba zbytečné, teď si řekli, že to není úplně zbytečné a že přece jenom ten obrázek i do světa by měl být vyslán tak, že by ukázal obě strany, obě skupiny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Toto je obrázek, pane Juste, když se podíváme na události těch jenom uplynulých dní, obrázek české společnosti?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Samozřejmě nemůžeme to vztahovat na celou českou společnost, ale že tady existují nějaké 2 proudy, ať už je ta hranice, mezi nimi jakkoliv pevná nebo naopak tenká, ale 2 proudy, to je viditelné dlouhodobě. Vidíme to i na výsledcích voleb, ať už voleb sněmovních, tak teď nás čekají ty, které to možná ukáží ještě více, tzn. volby prezidentské, neboť jsou víc personalizované. Tím, že vždycky tam dochází v tom druhém kole k tomu duelu, tzn. ta dvojkolejnost těch proudů se ukazuje ještě daleko plastičtěji, takže je to vidět dlouhodoběji, že tady jsou nějaké 2 základní proudy. A toto skutečně je signál, který vysíláme do zahraničí, ale určitě ho nevysíláme do zemí, které by neměly úplně stejné problémy. Teda mluvíme o těch demokratických zemí, kde se mohou různé proudy prezentovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pohled politologa Petra Justa z Metropolitní univerzity Praha. Děkuji za váš čas i postřehy a přeji vše dobré. Na slyšenou.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Děkuji za pozvání, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.