Přepis: Jak to vidí Václav Malý – 2. července 2021

Vladimír KROC, moderátor
Je první pátek v měsíci, a tak je hostem pořadu Jak to vidí světící biskup pražský, monsignore Václav Malý. Dobrý den.

Václav MALÝ, římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
Kolik křesťanů je na celé planetě. Za rok nás čeká předsednictví Evropské unii, jak svědomitě se na něj připravujeme. Co znamená, že Robert Schuman, jeden z otců spojené Evropy, byl papežem prohlášen ctihodným. A proč Senát vyzval k politickému bojkotu olympijských her v Číně. Tak to jsou témata, kterým se dnes chceme věnovat. Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Tak máte údaje o tom, kolik lidí na celém světě se hlásí ke křesťanství?

Václav MALÝ, římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský
Samozřejmě člověk to musí brát s velkou opatrností a střízlivostí, ale právě jsem se dočetl v jednom německém serveru, že křesťanů je 2,5 miliardy na naší planetě. Planeta má něco přes 7 miliard obyvatel, tudíž je to jedna třetina obyvatel naší planety. A mezi křesťany nejvíce je katolíků - 1,3 miliardy. Potom veliká komunita jsou pravoslavné církve, těch je asi 300 000 000. Anglikánů je asi 80 000 000. A hodně tedy narůstá počet takzvaných letničních, takzvaných charismatiků, kterých je asi 600 000 000. Tak to jsou docela takové zajímavé údaje. Samozřejmě potom jsou ještě menší křesťanské církve, protože těch církví je hodně. Ve Spojených státech třeba se počítá, že jo, že je něco okolo 300 takových těch církevních společenství.

Vladimír KROC, moderátor
Promiňte, vy jste říkal charismatici. Co to znamená?

Václav MALÝ, římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský
Charismatici znamená, to jsou lidé, kteří zdůrazňují působení teda ducha svatého, zdůrazňují takovou spontaneitu, nemají takovou pevnou strukturu, většinou jsou v čele tedy nějací takoví charismatičtí obdarovaní vůdci. A hlavně dají tedy na takové vnější projevy. Samozřejmě je to velmi různé, tohle to hnutí je i v normálních strukturovaných církvích, ať už protestanských nebo v katolické, ale často jsou to tedy taková volná společenství, která nejsou vázána nějakou strukturou. A dokonce někdy to tedy bohužel sklouzává v to, že je to takzvané náboženství prosperity, to znamená, že kdo dá na tuto inspiraci, tak se mu dokonce bude dařit i v ekonomickém životě. Nechtěl bych to zjednodušovat, ale hlavně to někdy dělá potíže v Jižní Americe, která dosud je velmi religiózní a tam ty klasické církve ztrácejí na počtu svých stoupenců, protože právě tito takzvaní evangelíkálové strhávají na sebe pozornost, teď přicházejí hodně tedy ze Spojených států. Tak to není úplně tak jednoduché. Samozřejmě křesťanů v Evropě ubývá, přibývají v Asii, přibývají v Africe, ale právě v Evropě křesťanů ubývá. Jak tento proces bude pokračovat, to je těžko jaksi odhadnout, ale tento fakt je, a Evropa se stává tedy územím, kde to křesťanství samozřejmě zdaleka tedy už ani v mysli mnoha lidí moc není a hlavně se o něm moc lidé tedy nedozvědí, nebo o něm nevědí, ale jenom tedy určitá část.

Vladimír KROC, moderátor
Vy už jste sám na začátku řekl, že se ta čísla musí brát pochopitelně s rezervou, ale odhaduje se, kolik obyvatel planety se vůbec jako hlásí k náboženství?

Václav MALÝ, římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský
Já bych řekl, že většina obyvatel planety se hlásí k nějakému náboženství, protože tady jsou obrovské velmi starobylé duchovní tradice, hinduismus, buddhismus, a to rozhodně je tedy veliký počet, takže bych řekl, že většina obyvatel planety vyznává nějakou náboženskou tradici. A samozřejmě je takzvaný animismus, to jsou taková ta kmenová náboženství a i když samozřejmě to nejsou takové klasické struktury, tak ta rovina duchovní hraje velikou tedy roli, nemůžeme to posuzovat jenom s nějakými přivřenými očimi, protože to hraje důležitou roli pro život těch lidí. Jenom ještě bych řekl k těm Spojeným státům, to jsem se také nedávno dočetl, že skoro tedy čtvrtina obyvatel současných Spojených států se nehlásí k žádné náboženské tradici, to bylo tedy pro mě překvapením. A zároveň tedy i mládež, dejme tomu, něco o Ježíši ví, ale vnímají ho především ne jako božího syna, ale jako učitelé, ale neznamená, že by lidé nehledali nějaký duchovní ponor, že hledají smysl svého života, ale nehledají ho v nějaké konkrétní náboženské tradici. Tenhle ten trend je znatelný i v Evropě, takže nelze říci, že Evropa, obrazně řečeno, se odduchovňuje, protože ty cesty, hledat nějaké duchovní zakotvení, ty pořád jsou otevřené a pořád tedy část Evropanů na toto slyší, takže musíme být velmi opatrní v tom posuzování a nemůžeme to tedy posuzovat jenom podle těch klasických strukturovaných církví.

Vladimír KROC, moderátor
Ví se, v kolika zemích světa jsou křesťané pronásledováni?

Václav MALÝ, římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský
Bohužel v mnoha zemích světa. Je to jednak pronásledování ideologické, takové příklady jsou Severní Korea, Čína, potom je to z důvodu náboženských, bohužel tedy v některých islámských zemích. Nejmarkantnější je to v Pákistánu, v Libyi, dnes teda i v Iráku, i v Íránu a v některých dalších muslimských zemích. A potom samozřejmě to je z důvodu kmenových, to je především tedy v Africe, protože každý rok třeba v Africe zahyne několik kněží, nebo je zabito a třeba řeholníků nebo řeholnic, kteří tam působí v misiích, takže je to tedy z velmi různých důvodů. A potom samozřejmě třeba i z důvodu sociálních. To je někdy v Jižní Americe, kde někteří kazatelé nebo kněží se berou za práva těch /nesrozumitelné/ a samozřejmě někdy je to stojí i život, takže zase to nemůžeme dávat jenom do jedné krabičky. Ty důvody jsou velmi různé. Ale nejhorší je to opravdu asi tedy v té Severní Koreji, protože tam pouze vlastnictví bible může někdy znamenat postih pro celou rodinu.

Vladimír KROC, moderátor
V pořadu Jak to vidí je dnes světící biskup pražský Václav Malý. Připojil jste svůj podpis pod výzvu, aby vláda, stručně řečeno, nepodcenila předsednictví Evropské unii, které nás čeká už za rok. Co vás vede k té obavě, že by tomu vláda nevěnovala dostatečnou pozornost?

Václav MALÝ, římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský
Především to, že jsme málo informováni o kompetencích Evropské unie, vztah mezi Evropskou unií a jednotlivými jejími státy. Samozřejmě předsednictví Evropské unie je velmi důležité. Je to příležitost, že může Česká republika ovlivnit, spolu ovlivnit další vývoj struktury Evropské unie. A že u nás jednak ta informovanost o tom není dobrá a zároveň, že se to trošku podceňuje, podle mého názoru i z hlediska některých tedy politických špiček. Od července 2022 bychom tedy v té druhé polovině měli předsedat Evropské unii. A jsou tam důležité otázky. A ono to tedy vyžaduje, aby byli připraveni pro to kvalifikovaní diplomaté. A dosud tedy je připraveno 160 vyjednavačů, ale odborníci, kteří se zabývají těmito záležitostmi, a já jsem se schválně ptal některých, tak říkají, je třeba nejméně tedy 200, ne-li více. Ti lidé musí mít bezpečnostní prověrku a musí být na to dobře připraveni, protože být v předsednictví Evropské unie znamená být v různých komisích a není možné, aby jeden člověk třeba vedl 3-4 komise. Je třeba, aby každý tedy ten náš diplomat vedl jednu komisi a mohl se pořádně tomu problému věnovat. Bude se rozhodovat o pravidlech digitální služby, o minimálních emisích kysličníku uhličitého, o kvótách. To jsou všecko takové háklivé otázky a samozřejmě tam se musí hledat tedy kompromis a bohužel to vyžaduje tedy i hodně financí a zatím tedy stát chce na to vyměřit 1 miliarda 300 000 000, což je zase málo.

Vladimír KROC, moderátor
Já mám poznámku k tomu, že je to vlastně třetinový rozpočet ve srovnání s tím rokem 2009, ale když jsem mluvil o tom s eurokomisařkou Věrou Jourovou, tak ta mi řekla, že to není jen o penězích.

Václav MALÝ, římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský
Samozřejmě to není o penězích, ale především o tom nasazení, protože my nemůžeme pořád jenom od Evropské unie čekat s otevřenou dlaní, ale musíme také vstoupit do toho procesu a samozřejmě říci tam třeba i své náhledy. Ale není možno pořád být jakýmisi pozorovateli a kritiky. A zároveň tedy můžeme získat respekt, protože to minulé předsednictví se nevydařilo, jelikož byla odvolána vláda, a to byla veliká ostuda. A my v tomto zaujetí pro Evropskou unii stojíme za mnohem tedy menšími i ekonomickými slabšími státy, takže je třeba právě ukázat i našemu obyvatelstvu, že se vyplatí do toho hodně investovat a ne to tak brát jako nějakou povinnost, kterou si musíme odbýt a potom zase jdeme dál. Tak já se za to přimlouvám, aby naši veřejní činitelé znovu tedy přehodnotili ty dosavadní kvóty, ty dosavadní své plány a zároveň zintenzivnili tu přípravu, protože jde také o dobré jméno republiky. A znovu říkám, abychom vstoupili do středu toho dění a nejenom tedy, abychom byli na okraji, protože pak se vymlouváme, o tom rozhoduje Německo a Francie a co my můžeme, dáváme se dohromady jenom s Maďarskem nebo Polskem, Slovenskem, samozřejmě to má také své odůvodnění, ale to nestačí. Vytváříme tedy součást velikého celoevropského společenství.

Vladimír KROC, moderátor
Jak říkáte, bude to šance pozvednout prestiž, no, alespoň vysvětlit tedy význam našeho členství veřejnosti. Ta se jeví být čím dál víc euroskeptická. Proč?

Václav MALÝ, římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský
No, protože se říká často, bohužel to zaznívá i z úst veřejných činitelů, Evropská unie rozhodla, co my můžeme dělat. Prosím vás, je mnoho oblastí, kde může rozhodovat jednotlivý stát Evropské unie a zároveň i z toho hlediska bezpečnostního, ekonomického, to je jediná šance pro náš stát, pro budoucnost. Jistě, že ne všechny normy úplně musí pasovat, ale v tom globalizovaném světě, kdy tady vyrůstá obrovská mocnost Číny, Spojené státy dosud jsou mocností, tak ta Evropa může konkurovat právě jedině jako celek, nikoliv jako jednotlivý stát, to si dneska nemůže dovolit ani Německo, ani Francie a zvláště tedy po vystoupení Velké Británie, která tedy oslabila a teď se ukazuje, že ten její krok zrovna nebyl z jejího hlediska nejšťastnější, to je na jinou diskuzi, tak je třeba právě nějak tak podporovat toto společenství, aniž ho idealizujeme. A zároveň Evropská unie je pořád ještě zárukou jistých demokratických pravidel a toho si musíme vážit, protože bohužel, když se podíváte na mapu světa, tak velká část žije v nedemokratických podmínkách, kdežto ta Evropa pořád tedy prosazuje ty základní momenty demokracie, /nesrozumitelné/ důstojnosti, lidská práva. Má to samozřejmě své mouchy. To bychom tady mohli o tom hovořit dlouho, ale nejsme otroky, nebo nejsme jenom tedy pasivními přijímateli, co se rozhodne někde v Bruselu, proto je třeba do toho Bruselu investovat.

Vladimír KROC, moderátor
Církev uznala hrdinské ctnosti Roberta Schumana, jednoho ze zakladatelů evropské jednoty. Jak je důležité, že ho papež František prohlásil ctihodným?

Václav MALÝ, římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský
V katolické církvi, když tedy má dojít ke svatořečení nějakého jedince, ať muže nebo ženy, tak je první stupeň, že je prohlášen za ctihodného. Druhý stupeň je, kdy se stane nějaký zázrak, že je prohlášen za blahoslaveného a poté zase tedy, když je nějaký zázrak za svatého. To tady nebudeme rozebírat, ale já myslím, že je důležité, že papež tím, že ho nějak jmenoval ctihodným, ocenil ho jako politika, jako člověka čestného. Člověka, který dal do politiky to nejlepší a který to osvědčil svým životem, protože on se velmi zasloužil o smíření mezi Francouzi a Němci, on se zasloužil o pokojné tedy soužití po těch dvou hrůzných světových válkách, které zasáhly tedy v minulém století celou Evropu. Byl proti nacionalismu. A byl zároveň u základu pozdější Evropské unie, protože se velmi tedy angažoval pro sociální spravedlnost a zároveň se tedy angažoval pro společnou hospodářskou spolupráci Evropy už v roce 1950, kdy byla vyhlášena společná kontrola výroby oceli a těžby uhlí a zároveň tedy v takzvaných římských dohodách z roku 57, kdy bylo založeno Evropské hospodářské společenství, což potom vedlo tedy k založení Evropské unie jako takový. Byl to křesťan, který svoji víru nekryl. Byl to křesťan, který také trpěl, byl za války zatčen, 2 roky strávil tedy v izolaci, podařilo se mu uprchnout, strávil ten život v různých klášterech. A velmi se tedy angažoval ve veřejném dění. Nakonec se stal tedy v roce 58 prvním předsedou Evropského parlamentu. A právě papež ocenil ho jako politika. A já myslím, že je to důležité zase, protože když se řekne politika, tak mnozí řekneme, no to je špína, samozřejmě politika spočívá, že ten jedinec je schopen také kompromisu, že je schopen dialogu, naslouchat, hledat cestu k nějakému řešení, mít ohled i na názory toho druhého, že je to strastiplná cesta často, ale zároveň, aby ten člověk měl nějakou vizi. A právě Robert Schuman byl jeden z těch, kteří tu vizi měli, protože on byl původem Němec, ale měl francouzské občanství, takže se právě velmi angažoval, a to nebylo vůbec snadné. Dneska nám to připadá jako samozřejmě, smíření mezi Francouzi a Němci, a přesto tedy společně tedy s Adenauerem, de Gasperi, de Gaullem, to jsou veliké osobnosti po druhé světové válce, kteří přispěli k tomu, že dnes žijeme, tedy v Evropě v míru a v klidu, a to bylo všechno oceněno, proto já tedy nebudu tady rozebírat třeba další případný proces, ale že byl oceněn jako politik, že to František tedy pochopil, takže ne každý politik je špindíra. Ne každý politik je ten, který se chce obohatit, ale jsou mezi nimi tedy i čestní lidé, i u nás, to je třeba říci, není jich třeba mnoho, to já tedy nebudu posuzovat, ale rozhodně je třeba dobré politiky podporovat.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je biskup Václav Malý. Senát vyzval české politické představitele, aby se neúčastnili zimní olympiády v Číně v příštím roce a nelegitimizovali tak pokračující porušování lidských práv v této asijské zemi. Co si o tom myslíte?

Václav MALÝ, římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský
Tak to je dobře, že Senát měl odvahu, aby prostě byl politický bojkot olympijských her, ne sportovní, dobře, ať ty sportovní svazy se rozhodnou, neměla by do politiky do sportu být zatahována politika, což dneska děje, ale samozřejmě dneska při těch velikých kláních, ať už je to mistrovství světa, nebo olympijské hry, no, tak tam přicházejí i politikové. Jsou tam potom zákulisní jednání, zákulisní setkání a tohohle bychom se měli jako Česká republika vyvarovat, protože v Číně ta oblast lidských práv se velmi tedy zhoršuje, nejde jenom o ty Ujgury, viz tedy teď Hongkong, kde zase byli zatčeni někteří novináři, vydavatel toho nezávislého listu, Hongkong ztrácí prostě na své určité samostatnosti, nerespektuje se 2 systémy 1 Čína, zdaleka tedy Čína neplní to, čím se zavázala tou smlouvou o Hongkongu v roce 1997, to je třeba brát na zřetel. Jsou tam větší represe vůči křesťanům, ale i vůči tedy právníkům, kteří hájí pronásledované lidi, to se netýká tedy jenom křesťanů. A Čína opravdu se stává více a více tedy totalitním systémem. Na jedné straně ekonomicky velmi úspěšným. A já jsem rád, že Senát měl tu odvahu právě na toto poukázat, když vyhlásil, že bychom měli politicky bojkotovat ty olympijské hry, znovu říkám, ne sportovně, ale neměli by tam jezdit naši politici a, dejme tomu, zase zákulisně domlouvat nějaké smlouvy a podobně.

Vladimír KROC, moderátor
Čína podle Senátu zneužila pekingské olympijské hry k dalšímu potlačení lidských práv a svobod, což se projevilo také v masivních represí vůči menšinám. Podle stanoviska senátorů na území Čínské lidové republiky dochází k masivnímu porušování lidských práv a svobod, genocidě a zločinům proti lidskosti, etnické diskriminaci, potlačování kulturní, náboženské a politické identity. Nemělo by se o tom přece jenom víc mluvit?

Václav MALÝ, římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský
Samozřejmě by se o tom mělo víc mluvit. Já bych tady apeloval na pracovníky médií, aby o tom více referovali. Já jako chápu, že samozřejmě ta pandemie zakryla všechno. Teď zase bohužel, že jo, ty katastrofické následky tornáda. Ale v tom zpravodajství by měla být pravidelná informovanost, co se děje ve světě. Předtím jsme mluvili o té náboženské situaci, to není propagace nějaké skupiny, ale abychom měli co největší informace ze světa. A v podstatě tady se člověk skoro jako nic nedozví. A samozřejmě o té Číně je důležité o tomto referovat, nejenom, že občas tedy byla podepsána nějaká slova, nebo že se o něčem jedná, ale jak ta situace tam vypadá, bohužel na to se věnuje málo prostředků. Vždyť je dneska mnohem tedy zdrojů, když nejsou tedy přítomní ti, kteří informují z místa, tak alespoň tedy sledovat světové sdělovací prostředky a bohužel já jsem tedy pozorným čtenářem tisku, poslouchám zprávy a dozvím se toho velmi málo. Tady musím být velmi kritický. Ono to dá práci, samozřejmě to nemůže člověk jenom jako si říci, no, tak já jako něco napíšu nebo něco řeknu, my jsme jako nedostatečně informovaní, abychom měli trošku přehled, žijeme v globalizovaném světě, když se máme orientovat a nemáme být obětí nějakých demagogů, nacionalistů, populistů, no, tak je třeba opravdu se o ty věci zajímat a získávat dobré informace. A nezískáme to zase tedy jenom z internetu, ale je třeba, aby nám někdo podal taky dobré komentáře.

Vladimír KROC, moderátor
Viděl jste celovečerní dokument Tomáše Etzlera o soukromém sirotčinci v Číně. Jak na vás zapůsobil?

Václav MALÝ, římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský
Ano, měl jsem tu čest, že jsem viděl tento film Tomášovi Etzlerovi, opravdu říkám tady poklonu, protože on byl výborný tedy reportér z Číny, když tam působil, já žasnu, co se mu všechno podařilo, aniž byl nějaký pořád jenom kritik, trošku i z toho obyčejného života Číňanů tehdy ukázat. A podařilo se mu za pomoci tedy jeho čínských přátel natočit film Nebe, který je o sirotčinci, jež vedly řeholní sestry, není to sentimentální, je to ukázka toho, jak ti sirotci, často tedy handicapovaní, nalezli skutečný domov. Dneska už ten sirotčinec bohužel je zestátněn, byl samozřejmě pod kontrolou, ale ta atmosféra, která tam vládla, protože ze začátku toho filmu je také ukázáno, že ten sirotek chudák nemá v podstatě žádné, žádnou ochranu, je jím pohrdáno, rodiče se za něj stydí, pohodí toho sirotka a skutečně záleží tedy jenom na někom, kdo se těch lidí ujme a kdo je vnímá jako lidské bytosti. A je tam ukázáno, jak jsou tedy to různí lidé, jak dovedou tedy se i projevovat a ta neobyčejná trpělivost těch řeholních sester je tam také částečně ukázaná taková činnost v těch bytech, nebo v takzvaném pod zemí v Číně křesťanů, což jsme tady zažili před rokem 89, myslím, že se mu to podařilo a doporučoval bych, aby každý, který se trošku alespoň zajímá o Čínu a má zájem o informace, aby ten to viděl, není to propagace, ani náboženství, ale je to ukázka lidství, humanity, obrovského soucitu, obrovské vůli pomoci těm, kteří jsou jinak bezbranní.

Vladimír KROC, moderátor
V rozhovoru pro iŽurnál Tomáš Etzler prohlásil, že lidé v Číně nechtějí demokracii, protože nevědí, co to je, že chtějí prostě spravedlnost?

Václav MALÝ, římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský
Ano, a té spravedlnosti se jim nedostává, víte, tam je ze začátku také ukázáno, samozřejmě, když přijdete do Pekingu nebo Šanghaje, já jsem před lety byl v Pekingu, no, tak to jsou obrovské bulváry, ale on potom existuje ještě venkov. A ti lidé tam na tom nejsou dobře, protože je jim zabírá půda a často v milionech potom putují do těch velkoměst a tam nemají možnost, aby se nějak uchytili, žijí na těch předměstích, ne zrovna v dobrých třeba hygienických podmínkách, o tom se skoro tedy nemluví. Ale samozřejmě tito lidé jsou často bezbranní. A jak už jsem řekl, často tedy jsou pronásledování i právníci, kteří se snaží o tomto mluvit a tyto lidi hájit, takže ano, to si takhle nedovolím říci všeobecně, že nehledej demokracii, ale spravedlnost, ale kéž by ta spravedlnost, protože když je spravedlnost, tak samozřejmě to je první krok tedy k té demokracii.

Vladimír KROC, moderátor
Autor v rozhovoru pro Reflex prohlásil, že Čína je soudek s prachem, jednou to tam prý musí rupnout.

Václav MALÝ, římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský
Tady bych byl opatrný, samozřejmě zas natolik tu situaci neznám. Já bych dal na Tomáše Etzlera, tak bych se ho teď rád zeptal, protože jistě je dobře informován a jeho informace byly velmi vyvážené, jak on se tedy na to dívá. Je to možné, ale tady bych byl nerad tedy nějakým prorokem.

Vladimír KROC, moderátor
Naším dnešním hostem byl římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský Václav Malý. Moc děkuju za rozhovor. Mějte se hezky. Na shledanou.

Václav MALÝ, římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský
Já děkuju za příjemné chvíle a posluchačům přeji nejen příjemný víkend, ale celé prázdniny a dovolené.

Vladimír KROC, moderátor
Přímý poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.