Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková – 27. prosince 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je půl deváté, Zita Senková vám přeje dobrý den, vítejte u poslechu pravidelné dávky informací v souvislostech. Mým dnešním hostem je politoložka Vladimíra Dvořáková, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT. Paní profesorko, dobrý den.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Probereme zejména poslední vánoční poselství Miloše Zemana coby prezidenta a podíváme se také na kabinet Petra Fialy po roce vládnutí. Přeji nerušený poslech. Miloš Zeman ve svém posledním vánočním poselství ve funkci hlavy státu bilancoval končící rok a rekapituloval také svou dvaatřicetiletou politickou kariéru. Za nejvýznamnější aktuální událost označil ruskou agresi vůči Ukrajině. Hovořil také o inflaci, o zeleném fanatismu nebo také podpoře Izraele. Co jste si vy paní Dvořáková odnesla z poselství prezidenta Zemana jako politoložka i jako občanka?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Tak samozřejmě člověk, když je politolog, tak se trochu dívá na ty texty a na ty projevy jiným způsobem a přemýšlí, proč co kde bylo řečeno. Kdybych to měla začít tím, jako občan mne tam chybělo, to už myslím hodně lidí zmiňovalo takovéto opravdu oslovení občanů. Takovéto něco ve smyslu, že, že si je vědom toho, že lidé neprožívali v posledních letech v době jeho prezidentství, aniž by za to mohl teda lehké období. Byl to covid, máme nyní válečnou situaci, obrovskou inflaci. A tam mám pocit, že prostě hlava státu by měla malinko ty lidi povzbudit, nebo jim poděkovat, že leccos vydrželi a dokázali překonat. V tomto smyslu mi to chybělo. Možná i výzva k větší solidaritě, k pochopení těch lidí, kteří se dostávají do skutečně vážné sociální situace. Ale musím říct, že toto vlastně nikdy nebylo obsahem projevu pana prezidenta. To tato nota vlastně v jeho projevech nikdy nezaznívala. On vždycky měl ty projevy soustředěné buďto na určité politické problémy nebo ekonomické problémy, které k nim přistupoval spíše, řekněme, odborně. Vždycky v těch projevech ani tentokrát nezklamal, byť to bylo mírný, bylo jakési rýpnutí a jakési naznačení, že prostě jsou tu kolem něj lidi, kteří jsou naprosto neschopný. Jsou to nuly, se kterými on je rádi, že už se nebude setkávat. Což je taky hodně zvláštní u prezidenta vlastně takový jako negativní vztah k lidem. Není tam takovéto pochopení, že každý jsme trochu jiný. A je tam jistá jakoby nadřazenost. Já jsem ten, který ví, ale bohužel se musím setkávat s lidmi, kteří jsou naprosto neschopný. Takže to tam bylo taky. Ta rekapitulace té jeho vlády nebo toho jeho působení v politice mě trochu překvapilo. Na druhou stranu byl to poslední projev. A myslím si, že Miloš Zeman tak jako naznačil, jak by jeho kariéra nebo jako jeho politika za těch 32 let měla být vlastně interpretována nebo vnímána. Ty věci, které zmiňoval, byly určitě podstatné a v mnoha věcech se dá říci, že udělal velký kus práce nebo udělal věci, které byly pozitivní. Ale zároveň tam vždycky u těch věcí byl trošku jako další problém, který už jako pak zmiňoval. Když se na to podíváme. Abych byla konkrétní. Určitě ten jeho článek v 89. a já jsem pamětník. Takže vím, že vzbudil velkou pozornost v tý společnosti a různě se to rozmnožovalo a dávalo se to. Takže to si myslím, že jako byl krok, který rozhodně přispěl k nějaké mobilizaci společnosti. Respektive bylo to takový to, toto už je možné napsat a bylo to zajímavé. V dalších letech byly tam určitě kroky, které byly pozitivní, ale některé byly opravdu spjaty s už určitým negativním působením.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když se, paní Dvořáková, ohlédnete za tou dlouhou politickou dráhou Miloše Zemana, tak co České republice přinesla politická rozhodnutí, která učinil? Ať už v jakékoliv funkci?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Já si osobně myslím a teď se na to dívám opravdu jako politolog a možná mnoho lidí se mnou nebude souhlasit. Ale já si myslím, že pro něj bylo nesmírně důležité to, když převzal sociální demokracii a rozhodl se tehdy naprosto změnit směr a vlastně udělat ze sociální demokracie opoziční stranu. My tady jsme potřebovali v rámci alternativ, plurality, aby nám tady vznikly politické strany, které budou mít rozdílné programy a které se budou nějakým způsobem profilovat. A svým způsobem se dá říci, že tu sociální demokracii postavil na nohy, obnovil vlastně její funkčnost. Na druhou stranu o mnoho let později poté se vlastně podílel na jejím rozkladu. Ne, že by byl on ten hlavní, kdo ji teda rozložil. Ona měla mnoho problémů uvnitř. Ale ve své podstatě šel proti různým proudům a snažil se vytvořit tam ty svoje sféry vlivu. A přispěl nesporně k tomu, že sociální demokracie v tuto chvíli prostě není na politické scéně, není ani v parlamentu, není vlastně ani v pražském zastupitelstvu a tak dál. Takže tam sehrál zase opačnou roli z hlediska tohoto levicového proudu. A v tuhle chvíli nám chybí vlastně solidnější levicová reprezentace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jeho slova, slova Miloše Zemana, co se týče těch, cituji, závistivých zakomplexovaných nul, na které zapomene v první den svého starobního důchodu, už jste zmínila. Paní Dvořáková, pan prezident také řekl, že v této funkci se v první řadě snažil hájit české národní zájmy. Za ty považuje, cituji, kvůli zvyšování ekonomické výkonnosti a tedy i životní úrovně podporovat export, prosazovat ekonomickou diplomacii a mít korektní vztahy, pokud možno všemi významnými zeměmi světa. Jak vy definujete české národní zájmy, co si pod tím vy představujete?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
To je velmi těžká otázka, protože to si myslím dohaduje mnoho lidí, jak přesně definovat české národní zájmy, někdo pod českými národními zájmy. Vidí to, že budeme uzavřený v té naší kotlině a nepustíme tam žádný cizí vliv a budeme si vlastně hájit jenom to svoje vidění světa. Já jsem spíš typ, který se domnívá, že české národní zájmy a je to i tím, že prostě věřím českému národu. Znamenají být co nejvíce otevřený světu, přijímat různé podněty. Tady ale on hovořil trochu o ničem jiném, protože on zdůrazňoval myšlenku ekonomické diplomacie. To není samozřejmě špatná myšlenka, ekonomická diplomacie je vnímána jako podstatný proud i třeba v rámci mezinárodních vztahů. Ale není to všechno. Jako diplomacie nemůže být pouze jenom otázkou ekonomiky, musí brát v úvahu společnost, musí brát v úvahu bezpečnostní otázky. Musí brát v úvahu hodnotové orientace. A pro Miloše Zemana vlastně ta ekonomická diplomacie znamenala spíš jako ten přímý nějaký kontakt, nějaký zisk a svým způsobem on rozehrával politické hry. Miloš Zeman byl svým způsobem geniální hráč z hlediska mocenských uchopení určitých mocenských pozic. Tak to tu rozehrával, ale měl jednu velkou smůlu. A to je, že Česká republika patří mezi malé a střední státy a ve své podstatě třeba i ta politika s Ruskem a s Čínou byla podle mého názoru hodně, vlastně využívala tu jeho ambici, aby byl tím velkým hráčem na mezinárodním poli. Přičemž za sebou měl teda to zázemí malého státu nebo středního státu. A vnímal ho jako někoho, kdo může dávat takový ten, rozkládat, řekněme takovéto, to sjednocené postavení, které bylo v rámci Evropské unie. Osobně si myslím, že třeba i to jak Miloš Zeman nyní velmi výrazně obrátil ve vztahu k Rusku s podporou Ukrajiny. Že je v tom částečně i vlastně jeho, on nezapomíná a jako jeho pocit, že vlastně byl nějakým způsobem zneužitý, že vlastně se snažil hrát tu roli toho partnera pro, pro ty velké země. A pak najednou zjistil, že partnerem pro ně není, že vlastně byl jenom takovým nástrojem té jiné politiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mandát Miloše Zemana ve funkci českého prezidenta vyprší 8. března 2023. Co od něj ještě lze očekávat?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Já si myslím, že v zásadě nelze očekávat teď nic významnějšího. Uvidíme, samozřejmě může něco přinést situace nebo, nebo nějaká velká událost. Spíše si myslím, že bude vysílat ještě nějaké signály. Viděli jsme ten pokus, že by se snažil jmenovat ještě dopředu vlastně předsedu Ústavního soudu. Zase je to otázka velmi volné interpretace ústavních pravidel a svým způsobem je to něco, co překračuje horizont. Byť zase nikde přesně to napsáno není. Ale, ale ovlivňovat tu politiku by měl ten politik jenom v té době, kdy má mandát. A ne něco dopředu dávat, kdy už mandát mít nebude. Možná pokusy tohoto typu ještě uvidíme, ale říkám pokud nenastane nějaká mimořádná situace, tak už bych nečekala nějaké výraznější působení Miloše Zemana na naší politice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tipujete, paní Dvořáková, že se pan prezident ještě s veřejností rozloučí v nějakém televizním, případně rozhlasovém poselství, teda to vánoční včera zakončil slovy sbohem a šáteček.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
/souzvuk zvuků/ zazněl, bylo to, bylo to hezké. Bylo to krásné, bylo toho dost, jak řekl, jsou ty verše. Nevylučuji to a zase já bych to nepovažoval za nic negativního. Jestliže odchází prezident po 10 letech ve funkci, tak je běžné, že se nějakým způsobem s tou veřejností rozloučí. Nevylučuje ani, že bych chtěl dát jakési poselství ve smyslu svého odkazu. V tomto vánočním projevu nebyl nějaký odkaz. To byla spíš jako rehabilitace nebo jeho snaha vysvětlit, jaké kroky a čeho všeho tedy dosáhl z jeho pohledu. Jestli nějaké poselství, uvidíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Promiňte, tipujete paní Dvořáková, že by se už jenom, v uvozovkách nebo bez nich Miloš Zeman už tedy ne prezident potom 8. březnu 2023 nějak aktivněji zapojoval do politiky. Možná, že by komentoval to dění nebo nějaká angažovanost třeba?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Tak já si myslím, že samozřejmě jakési zapojení ve smyslu, že, že by dával svoje stanovisko, někde hovořil v těch věcech, ale ta mocenská pozice už bude úplně jinde. A viděli jsme to i u Václava Klause, který se snažil samozřejmě také komentovat, ale není to něco, co by výrazně hýbalo tou politikou. Spíše bude záležet i na lince někteří lidé, kteří s ním byli spjati, budou si udržovat vliv na, na mocenské scéně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje politoložka prof. Vladimíra Dvořáková. Vracím se ještě k českým národním zájmům i k té definici. Paní Dvořáková, posílila pozici České republiky její role, co se týče předsednické země v Radě Evropské unie. Těch reakcí je hodně pozitivních, například místopředseda Evropské komise Frans Timmermans po skončení posledního ministerského zasedání pod českým vedením řekl, že zřídka viděl profesionálnější a úspěšnější předsednictví. Konkrétně ministr Mikuláš Bek je s naším předsednictvím v radě Evropské unie spokojený. Bylo podle něj pro unijní partnery příjemným překvapením. Jak vy to vnímáte?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Já bych to asi také hodnotila jako dobře odvedenou práci. Když bych to řekla a na profesionální úrovni to bezesporu. My můžeme potom přemýšlet o tom, co se podařilo z nějaké české agendy přímo prosadit. Ale to já nevidím úplně jako doklad toho, jak moc jsme byli úspěšní, nebo ne. Protože někdy se může podařit něco prosadit s tím, že si znepřátelíte velkou část těch ostatních. Takže myslím si, že se to v zásadě teď profesionálně zvládlo. Je to obrovský rozdíl proti tomu, co bylo za Topolánkovy vlády. Byl obrovský rozdíl i pohled na Evropskou unii. Ovšem, když si vzpomenu na ten slogan Topolánkovy vlády, Evropě to osladíme. Jestli si lidé vybaví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
To je, to se hrozně těžko vždycky překládalo teda lidem, co se tím myslí jako zahraniční a cizincům. Co se tím doslova to přeložit nešlo. A jako co vlastně tam byla taková ta ironie jednoduchá. Tady si myslím, že prostě se k tomu přistoupilo tak, jak se mělo. To znamená, ty věci fungovaly v zásadě velmi dobře. Je nutné říci, že na prosazování některých konkrétních věcech byl mnohem věcí, byl mnohem menší prostor. Protože ta situace byla velmi vážná a hledání odpovědi a hledání vlastně řešení mnoha problémů, které vznikly po zahájení ruské agrese na Ukrajině a které již předtím byly také spjaty s energetickou krizí a s výší cen. Tak ty věci se musí hledat prostě jakýsi kompromis a jakési stanovisko a dost těžko můžeme říci, jestli toto měl být český zájem, nebo neměl být český zájem. Každopádně si myslím, že ta vláda toto zvládla a ten pocit asi těch partnerů, že něco zde tedy funguje, je to připravený, funguje to na profesionální úrovni, byl zcela, zcela oprávněný. A co se týče jménu České republiky, tak určitě naše předsednictví neuškodilo ale spíše prospělo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle Mikuláše Beka, ministra pro evropské záležitosti za posledního půl roku se Češi, cituji z rozhovoru pro iRozhlas vymanili z uskupení Visegrádské čtyřky a etablovali se ve středně a východní Evropy jako země, která je normální. Tak tolik jeho slova.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
To je hodně zajímavé, protože ven Visegrád je samozřejmě velmi problematický. Na jednu stranu my víme, že tam prostě i společná minulost i mnohém blízké vztahy. Na druhou stranu je to problematické zejména tím, že dochází v těch některých zemích zejména v Maďarsku k tomu opouštění liberálních principů a víceméně setkáváme se stále více s autoritářskými rysy Orbánovy vlády. Zároveň i Polsko, které výrazně, které je výrazně konzervativní, tak má také problémy, je kritizováno z důvodu právního státu kvůli reformě soudnictví. A můžeme vidět některé podobné věci, které se objevují i u nás. Ale zajímavé je, že třeba česká vláda zpočátku se velmi orientovala na Polsko. To bylo hodně zajímavý. Myslím, že to postřehl krásně pan Janyška, když popisoval někdy ty, ty orientace, že najednou ta konzervativní Poslko se stává jakoby nejbližšími partnery a ty první období vlastně zahraničních návštěv bylo nejvíce návštěv vlastně v Polsku. A svým způsobem. I docela šokující byl ten moment, kdy Petr Fiala jel na Ukrajinu jako vlastně skupina prvních vůdců z Evropy, která navštívila bojující Ukrajinu. Tak jeli ve společnosti tedy polských představitelů a také slovinských. Kde premiér tehdy byl velmi výrazně protievropský. Takže ten, ten pocit jako toho, tý akce byl takový jako hodně rozpačitý. Protože na jednu stranu ano odvaha jet tam, podpořit Ukrajinu. Na druhou stranu ta skupinka, která se rozhodla, že tam pojede, nedělala úplně pozitivní dojem jako na to, jak, jak se Česká republika chce orientovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kabinet Petra Fialy má za sebou první rok svého působení, jak si vedla česká vláda dosud?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Já bych to nechala asi zhodnotit potom někoho jiného, nebo lépe řečeno, neodvážím se hovořit o ekonomických otázkách. Nejsem ekonom a tam si myslím, že to je asi jeden z největších problémů, jak vlastně nastavit a zabránit tomu, aby pokračovala rostoucí inflace. Jak posílit nějakou solidaritu ve společnosti. Myslím si, že kritika vlády v tomto smyslu třeba, že je podceněná příjmová stránka státního rozpočtu, je asi oprávněná. Ale z hlediska.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jako politoložka.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
I jako politoložka, když bych to brala. Tak řekla bych, že tu máme, pokud pomineme dozimetr, který hned začal na začátku tedy vlády a celý tento skandál. Tak máme, řekněme, méně vyhrocené konflikty jak uvnitř vlády. Aspoň méně mediálně vyhrocené, což je dobře, protože v určitých obdobích jsme už měli jenom pocit, že ve vládě se nejedná o ničem jiném, než kdo s kým proti komu. A vezmeme-li v úvahu, že zde je 5 politických stran, tak je to docela bych řekla záslužné. Přestože napětí tam určitě je a ty konflikty tam jsou taky. Takže tam bych řekla, že toto se podařilo. Fialovi se podařilo, premiéru Fialovi se podařilo i to, že neostřelovaly se konflikty s prezidentem Zemanem. Což taky si myslím, že byla strategie, která měla svůj smysl, protože zase nezahltila o veřejný prostor a nedávalo vlastně větší prostor pro i vyjádření prezidenta. Takže v tomto směru asi, asi dobře. V jiném směru bych řekla, že ta společnost je v tuhle tu chvíli, značná část lidí má pocit, že je vláda nechala být. Ono předávat, já si myslím, že ano, my máme pořád ty metody ve smyslu, že teda je sociální situace napjatá, tak se přidají peníze nějaké skupině. Přidá se důchodcům, přidá se případně rodičům s dětmi. Ale ono to není řešení toho, toho problému. To může přidat krátkodobě, zvyšuje tu inflaci. Myslím si, že ta politika by měla být v tomhle smyslu koncepčnější. A měli bychom vědět, co udělat pro to, aby ta společnost byla soudržná. A zároveň, aby vnímala i jistou solidaritu. Aby bylo jasné, že ti lidé, kteří, řekněme, jsou bohatí, úspěšní miliardáři. Tak a působí v České republice, tak si myslím, že není úplně ideální, pokud jako odejdou, odcházejí do zahraničí a nesnaží se pomoct té své společnosti. Toto mě jako hodně mrzí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Komentuje politoložka prof. Vladimíra Dvořáková. Jaká byla dynamika předchozích dvou přímých voleb krátce před hlasováním, paní profesorko?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
No, to je na vzpomínání. Samozřejmě je, je pravdou, že se objevovaly vlastně dva kandidáti. Vždycky jakoby, že bylo jasné už před prvním kolem, jací si asi 2 kandidáti by mohli postoupit. Ten rozdíl proti letošku je to, že máme tedy 3 kandidáty, o nichž se nejvíce hovoří, že by mohli postoupit. Což samozřejmě nevylučuje zázraky typu, že nepostoupí do druhého kola někdo další. Nechci rozhodně tuto možnost zmínit. Ale to soustředění tedy na, na ty základní trojici je tady hodně veliké. Pro mnoho lidí je otázkou nebo ta kampaň potom se dostává do velkých problémů, protože se neví, kdo proti komu má vlastně útočit. Jakoby na jedné straně máme zde tedy kandidáta Andreje Babiše a na druhou stranu jakoby dvě soupeřící alternativy, které v tuto chvíli vlastně spíše se musí soustředit na boj mezi sebou, než-li na boj s kandidátem Andrejem Babišem. A vytváří to prostě trošku jiný, jiný dojem a jiný pocit. A ten konflikt není tak úplně jasný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Sociální sítě většiny kandidátů se o svátcích hemžily momentkami z oslavy Vánoc. Jak vůbec vnímáte tu předvolební kampaň, co lze očekávat od toho už teda nejspíš horkého finále? Do prvního kola zbývá něco přes 2 týdny.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Tak ty Vánoce a ta vánoční atmosféra nebo spíše ne atmosféra, ale spíše ukázat, jak my je slavíme a co je tam, co je tam zajímavého. Vlastně odpovídá určité logice té kampaně. Před Vánocemi není dobré jít, řekněme, do tvrdých konfliktů nebo, nebo řešit momentálně, jak snížit inflaci, nebo bezpečnostní otázky. Ale vlastně je pravdou, že většina v politickém marketingu, cílem těch politiků je vždycky dostat se do těch lifestylových časopisů a do toho prostoru. Protože tam začnou oslovovat lidi, kteří sem normálně o politiku příliš nezajímají. Ale je to to místo, kde se mohou nějakým způsobem projevit. Sociální sítě jsou k tomu samozřejmě jako taky ideální, protože pokud nebyly sociální sítě, tak se muselo čekat, jestli někdo do takového časopisu jako pozve, nebo ne. Toto si mohou dát. Takže i způsob, jak slavíme Vánoce, jak to vypadá doma, je to prostě taková ta otázka celebrit, kdy lidi zajímají, jak je různě slavní lidé prostě slaví. Takže se na to dívají z tohoto hlediska ty kandidáti se snaží většinou zdůraznit jakoby příjemnou atmosféru, něco mít i stylově udělané, aby to prostě odpovídalo. To znamená, nebudu tam mít stromeček, kde každý, kde ozdoba je každý pes jiná ves, což třeba já mám doma. Ale kdy to prostě jako opravdu profesionálně udělané. Oblečení děti a tak dále. Toto hraje velikou roli a je snaha vytvořit ten dojem vlastně pozitivní. Takový to jako, že ty lidi to prožívají normálně. Pečení vánoček, cukroví už je jenom takovým doprovodným jevem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaký zájem očekáváte, co se týče volby? První kolo 13. leden. Mimochodem s přímou volbu prezidenta je spokojených 82 % Čechů. Více výhrad k ní mají lidé mladší a s vysokoškolským vzděláním. Muži a ženy se ve svých názorech na způsobu volby hlavy státu výrazněji neliší. Teď to ukázal nový průzkum.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Ono to může být, ta věková kategorie může být, že ti starší lidé si pamatují ty hrůzy z těch posledních voleb, které byly nepřímé, které nakonec vedly k té přímé volbě, kdy už se nám tam objevovaly ti kulky někde, někde v obálkách a výhrůžky a ta atmosféra zla byla obrovská v tom přímém přenosu. Takže to může být od mladší lidé, vzdělanější lidé si dokážou představit, že může být i jiná volba než-li poslance. Ale to už je pak na další debatu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje politoložka Vladimíra Dvořáková, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií Českého Vysokého učení technického. Paní profesorko děkuji za váš čas i postřehy a přeji hezký den, na slyšenou.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Na slyšenou a krásný vstup do nového roku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zina Senková přeje příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.