Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková – 8. listopadu 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je půl deváté, Zita Senková přeje všem dobrý den a vítá u poslechu pravidelné dávky informací v souvislostech. Jsem ráda, že o svůj pohled zejména na dění v České republice ale nejenom u nás se podělí politoložka Vladimíra Dvořáková, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií Českého vysokého učení technického. Paní profesorko, vítejte, dobrý den.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zeptám se na to, jakou dynamiku bude mít další fáze předvolební kampaně. Změní dosavadní strategii adeptů na post prezidenta vstup expremiéra Andreje Babiše do tohoto klání? Jsou volby do amerického Kongresu rozhodujícím momentem pro budoucnost americké demokracie, jak je označil prezident Joe Biden? Přeji nerušený poslech. Aspiranti na funkci hlavy státu mají poslední hodiny na odevzdání potřebného počtu podpisů, a to na ministerstvo vnitra, finální soupisku kandidátů na Pražský hrad úřad oznámí až po kontrole podpisů, tedy na konci listopadu. Paní Dvořáková, jakou další dynamiku předvolební kampaně té další fáze očekáváte? A co jsme se dozvěděli vlastně o té přímé volbě, která bude historicky třetí dosud?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Tak dynamika určitě bude nyní přenastavena, protože do poslední chvíle se čekalo, kdo vlastně bude kandidovat, respektive jestli bude kandidovat Andrej Babiš, nebo ne, protože to předurčovalo i možná zaměření volební kampaně většiny hlavních kandidátů, kteří mají dosti složité postavení, protože oni na jednu stranu se musejí vymezit vůči Andreji Babišovi jako, jako velmi silné osobnosti. A na druhé straně musí soupeřit mezi sebou, kdo vlastně postoupí do toho druhého kola. A jakým způsobem s jakými tématy, aby vlastně to nebylo vnitřně rozporné, aby, aby to bylo kompatibilní jako celek. Budou nakonec vystupovat, tak to je otázka vlastně hlavně pro ten jejich marketérský tým. Popravdě řečeno, já jsem někdy už docela smutná z toho, že soupeření ve volbách není tolik o osobnostech jako o tom, jak schopný mají tým těch marketérů, jako těch co vlastně je představují, kteří sledují a v této chvíli už opravdu skoro každý krok, každé vystoupení ztrácí se možná v tom takový ten lidský rozměr, protože je to hodně velké divadlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Média rozebírají, zda kandidátní listina může obsahovat i podpisy poslanců a senátorů, kteří už, kterým už skončil mandát a ta také zda zákonodárci mohou podpořit svým podpisem nikoliv jednoho ale třeba hned několik aspirantů na úřad prezidenta, zda prostě mohou své podpisy jaksi zdvojovat. Týká se to například šéfky České asociace povinných Denisy Rohanové nebo bývalého rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy. Ten, omlouvám se, říká, že předložil arch se 13 podpisy senátorů, kteří končí, pokračuji i začínají a také, že podpisy odevzdal jako jeden z prvních už několik měsíců před termínem.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Je to zase složitá právní otázka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Ukazuje to, že to není, není poměrně dobře upraveno tato otázka vlastně i to, že můžou poslanci i senátoři podpořit i ty stávající, když pominu o to, že to může být kombinace zřejmě těch minulých, současných a záleží na tom, v jakém termínu to je, protože tam se hovoří, že musí být doloženy podpisy a pokud v té chvíli, kdy to podepisoval ten dotyčný, tak už ještě byl, ještě byl a pak, když to podepisoval ten druhý, tak jako už byl. To si myslím, že není dobře, že byt tam asi mělo být řečeno, jestli jde o osoby, které jsou v určitém funkčním období, neboť se nemůžou aspoň ta funkční období míchat. Ale ono je to asi těžké říci, protože jakým způsobem definovat, když máte k určitému datu dát podpisy, ale nemáte dáno, kdy ty podpisy můžete sbírat, to by muselo být jedině řečeno, že, že prostě se před volbami můžou sbírat před uzávěrkou teda těch voleb, třeba já nevím 14 dní nebo v nějaké takovéhle podobě. Takže není to dobře, pravděpodobně obojí je možné, to znamená, mohou tam být zúčastní i minulý. Už i z minulých voleb se ukázalo, že mohou podpořit poslanci i senátoři několik kandidátů. Argumentuje se tím, že stejně tak občan může podepisovat ten petiční arch u mnoha kandidátů, není to dáno tím, když podepíše pro pana Nováka, tak už nemůže pro pana Vonáska, takže je to v tomhle tom směru trošku složitý a možná zbytečně komplikovaný systém. Mnozí kandidáti dělají tradičně i to, že se snaží sebrat podpisy v momentě, kdy vidí, že těch podpisů nebudou mít dostatek k danému termínu, tak osloví poslance nebo senátory. Může to být i otázka toho, že hledají vhodnou strategii nebo kombinují strategii. Ono sbírání podpisů je náročné, ale zároveň to dostává do povědomí toho kandidáta mezi občany. Takže to zase není úplně tak nevýhodná situace, když se sbírají tedy ty podpisy pro, pro tu kandidátku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vracím se ještě k Andreji Babišovi. Jak už tady zaznělo od vás, paní profesorko, je to výrazný zkušený politik, je to někdejší premiér, bývalý ministr. Neméně výrazný jiný politik na Slovensku, také expremiér Robert Fico ten se před pár lety rovněž chtěl stát prezidentem. A když se podíváme na současného dosluhujícího prezidenta Miloše Zemana, tak ten má velmi bohatou politickou kariéru za sebou. Také byl mimo jiné premiérem České republiky. Jak se díváte vlastně na ambice obecně vlastně zkušených politiků ústavních činitelů, kteří po skončení svého mandátu vlastně míří na /souzvuk zvuků/.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Aspoň teda z hlediska takovéhle čestné pozice, tak jakoby vrcholnou funkci. Ona je to běžně tradice, politik by měl projít různými fázemi svého vývoje a měl by možná i dálně začínat v místní politice a pak třeba skončit jako prezident. Není, samozřejmě jenom některý, některým by se to mohlo podařit. Ale je tu jeden problém ve vztahu našeho postavení prezidenta v parlamentním systému. A my jsme viděli teda nejenom u Miloše Zemana ale i předtím u Václava Klause, že vlastně ta rovina, kdy někdo má zkušenost z politiky z pozice premiéra, a poté se stává prezidentem, tak tu prezidentskou funkci pojímá vlastně trošku jako premiérskou a zesiluje to konflikt mezi prezidentem a premiérem. To myslím si, že není, není dobře, protože ta prezidentská funkce je jiným způsobem nastavena. A je poměrně dosti komické, že vlastně jak Václav Klaus jako premiér, tak Miloš Zeman jako premiér měl docela problémy s Václavem Havlem, kdy se snažili minimalizovat to, co může prezident dělat, neustále se ohrazovali, že toto prezidentovi nepřísluší, že to přísluší vládě. A v momentě, kdy se stali prezidenty, tak se chovali zcela opačně a naopak snažili se uzurpovat nebo získávat, nebo využívat určité nástroje, které by spíš odpovídaly politice premiér. Takže já osobně si myslím, že v parlamentním systému není dobře, pokud je prezidentem bývalý premiér, protože to narušuje to vyvažování mocí to, co je vlastně ústavně dáno pro jednotlivé pozice, byť musím říct, že naše ústava v mnohých případech je trochu problematická, přitom jak ty věci definuje?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pohled politoložky Vladimíry Dvořákové z Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT. Obyvatelé Slovenska volili předsedy samosprávných krajů, primátory měst, starosty obcí i zastupitele. Co ukázaly, paní profesorko, tyto volby?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Oni ukázaly mnoho věcí, jako samozřejmě jedna je zpráva o politické situaci na Slovensku, i když teda ty komunální a regionální volby mají vždycky trochu jiný charakter než-li volby do parlamentu. Ukázaly jednu věc, která bych řekla, že není úplně pozitivní, a to posilování a ta tendence dlouhodobá rozdíl Bratislava a zbytek Slovenska. To si myslím, že je poměrně problém pro, řekněme, integritu tý, tý společnosti, jak je schopná držet pospolu, jakým způsobem vlastně dokáže reagovat na některé problémy. Na druhou stranu ukázaly, že neposílily extremistické skupiny nebo krajní skupiny na politickém spektru, což si myslím, že je také docela důležitá zpráva vzhledem k tomu, že jak u nás, tak ani na Slovensku momentální situace není jednoduchá jak z hlediska sociálního napětí a ekonomické situace a podobně. Takže ta druhá zpráva bych řekla, že je, řekněme, pozitivní, jako pozitivní poselství. No a pak slovenské volby jsou zajímavé pro politology obecně, protože oni vlastně odpovídají a já nejsem si přesně jistá, jak odpovídají na tu otázku, která i u nás byla nastolena, jestli by se neměli přímo volit starostové, primátoři a hejtmani, ve slovenském případě teda župani. Zastáncem té přímé volby u nás byl ne tedy politolog ale prezident Miloš Zeman, který vždycky prosazoval. Politologů je v tomto směru, jsou, mají různé názory. Já nemám ráda, když se říká, politologové si myslejí. Když řeknu za sebe, já spíše jsem to nepovažovala za, za příliš dobré, že to je velmi silná personalizace a může být potom velký problém vlastně komunikace starosty, primátora, hejtmana s tím zastupitelstvem a vytvářením rady. Ovšem ostatně my nyní vidíme, že vytváření rad a následná volba primátora může být velký problém v tom systému, který máme my. Takže těžko říci, každopádně tam bylo zajímavé, že velká část těch, co byli v těchto pozicích a obhájili. Což mně těch starostů, primátorů, řekněme, hejtmanů, což je zajímavá zpráva, že pravděpodobně tedy ti lidé k nim měli jakousi důvěru na tý úrovni komunální a regionální. Ta důvěra bývá podstatně vyšší než vůči velké politice. Z mnoha důvodů především si myslím, že je srozumitelnější zejména ta komunální politika je pro lidi srozumitelnější, vidíte bezprostřední dopady tý politiky na svůj každodenní život než ta velká politika.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A nakolik je ta velká politika, paní Dvořáková, srozumitelná pro Slováky, jaká je její důvěryhodnost politiků vládní koalice? Ustojí slovenská politická scéna, Slovensko tu situaci do řádných voleb podle vás?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
No, předvídat o tom, jestli teda jakákoliv vláda ustojí něco do řádných voleb, není jednoduché. Já bych spíš tam viděla docela velké napětí a veliká rizika, co se může stát. Slovensko má jednu výhodu, byť asi každý to nemusí vidět stejně, ale prezidentku Čaputovou, která si myslím, že nezesiluje ty vnitřní rozpory, ale spíše působí tím zklidňujícím dojmem na domácí politické scéně. Ono právě, když je takovéhle napětí /nesrozumitelné/ do toho výrazně vstoupí ještě další, další osoba s vlastně mocenskými jakýmisi posuny, tak to asi není dobře. Prezidentka Čaputová dělá to, co podle mě v parlamentním systému prezident má dělat. To znamená spíše zdůrazňuje hodnoty a celkové směřování země určitý, určitou solidaritu a empatii vůči obyvatelstvu, než aby byla ten, kdo dává moudře rady, jak se má vládnout, nemá vládnout, co se má udělat, nebo hrála teda ty politické hry jako jeden z významných aktérů. To zde není, spíše ta její autorita vychází právě z té schopnosti smiřovat. To je taky otázka, že si člověk řekne, že možná toto by byl vhodný prezident pro Českou republiku, jako by tento typ prezidenta. Ale oni se zase lidé jako nezdvojují, není to, že bychom měli někde kopii. Ona vycházela z občanského sektoru, to zde přímo tady nikoho vlastně takhle výrazně nemáme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem trnavský arcibiskup Ján Uroš se omluvil za svá slova o obětech útoků na gay bar. Čelil ostré kritice kvůli tomu, že v interním oběžníků určeným kněžím zpochybnil, zda byly oběti říjnového homofobního útoku na bratislavský bar Tepláreň nevinné. Omluvil se rodinám dvou mužů i veřejnosti. Proti oběžníku se ohradila i slovenská policie, podle které hrubě manipuloval fakta kolem útoku a stigmatizoval oběti.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
No, já si myslím, že tohle to je velký problém. Taková ta tendence bývá u mnoha, objevuje se i u řady politiků a je to takové to, jako když někdo někoho zabije, tak začneme zkoumat, jestli náhodou ten člověk, já nevím, nevzal někde v samoobsluze housku nebo něco takovýho. Prostě ten, vlastně tím jakoby zmírňuje, ten dopad jakoby naznačuje, že to vlastně není moc velká škoda, že tenhle ten člověk zemřel. Což je zvláště teda u kněze nebo u člověka, který je spjatý s církví, kde by ten vztah k těm lidem měl být velmi výrazně, jako s hodnocením každého života, který je podstatný a obrana života, který u katolické církve bývá. Tak je opravdu dosti nepřijatelné a je dobře, že aspoň, je dobře, že na to slovenská společnost reagovala a je dobře, že pan arcibiskup se omluvil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Posloucháte nadále pořad Jak to vidí Český rozhlas Dvojka. Hostem je politoložka Vladimíra Dvořáková, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií Českého vysokého učení technického. Kandidovat na prezidenta bude možná v roce 2024 Donald Trump, jak vidíte jeho šance v tuto chvíli?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Já si myslím, že už nikdo si skoro neodváží odhadovat, jako jaké jsou šance Donalda Trumpa, protože v těch volbách 2016 jako ty odhady opravdu nevyšly. A Donald Trump vlastně myslím možná částečně překvapil i sám sebe, že ty volby vyhrál. Mimochodem byla tam hodně zajímavá věc, kterou jsem zjistila, že se teď jakoby mírně objevila kampaně Andreje Babiše. Donald Trump v poslední fázi těch voleb prezidentských tehdy šel do těch oblastí, které byly sociálně postiženy. Ale v tom smyslu, že to byly ty oblasti, kde došlo k industrializaci, kde předtím vlastně lidé si poměrně dobře vydělali v podnicích tím, že ty podniky byly zase zavřený. Tak, i když chtěli naši práci, tak už vždycky jako méně placenou a méně dobrou a bylo vidět, že tuto poselství, který vlastně všichni marketéři na světě teď jako taky zvažují, se výrazně objevilo, protože se ví, že byl poslán, že Andrej Babiš poslal dopis lidem s ANO, aby mu vytipovali vlastně obdobné oblasti, kam by mohl tu svoji kampaň zacílit. A tady nejde o to, že by se získalo velké procento hlasů, ale jde o to stejně jako u toho Donalda Trumpa, aby tito lidé přišli k volbám a v momentě, kdy půjdu k volbám, tak budou volit samozřejmě toho kandidáta, který je tímto způsobem oslovil. Takže je to i to vědomí, že rozhodovat bude, kdo vlastně, koho se podaří zmobilizovat. A to je právě to u Donalda Trumpa jako dost nevyzpytatelné jako v tom směru, nebo dá se předpokládat, na koho se orientuje a vlastně pokud se mu podaří dostat tam voliči, kteří ne tak tradičně chodí volit, tak může být úspěšný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem už několikrát tady zaznělo z vašich úst, paní Dvořáková, marketing, marketéři, co je podle vás takovým tím trendem v tom politickém marketingu, nebo když zůstaneme konkrétně u těch prezidentských voleb? Vidíte tam nějak vlastně linii?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Jako neuvěřitelně se rozvinul od osmdesátých let a skutečně už, jako je třeba i v té Americe se říká, bojují proti sobě dva týmy jako nikoliv ty osobnosti. Ty osobnosti samozřejmě mohou hrát jakousi roli, ale je to strategie, která jde vlastně krok pokroku, skoro minutu po minutě. Ono se to někdy může až jakoby přehnat. Já, když si vzpomenu na volební kampaň Hillary Clintonové, tak tam třeba bylo velmi zajímavé, že to byla tak dokonale udělaná kampaň, až najednou to začalo na lidi působit hrozně uměle. A vlastně v celé té kampani jediný nějaký lidský rozměr byl v momentě, kdy jí se udělalo špatně a teď měli z toho všichni naprostou hrůzu, že to teda pokazí celou tu kampaň. Pro lidi to bylo najednou jako opravdu důkaz toho, že, že je člověk, že to není jenom ta uměle vytvořená figurka. Takže toto je hrozně důležité, jakým způsobem je to nastavený, ale i marketéři samozřejmě určují témata. Určují jaká témata kdy se otevřou. Proti komu se půjde, zda se bude reagovat na negativní kampaň protivníka, s jakými protiargumenty. Ta špionáž vůbec o tom, co kdo má připravený jako následující krok, je dlouhodobá a popravdě řečeno, už se objevila v historii, nakonec na to doplatil Nixon v aféře Watergate.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Američané vybírají místní lídry, včetně guvernérů a šerifů. Probíhají totiž volby do federálního kongresu i kongresu i v jednotlivých státech. Pozítří ty výsledky okomentuje v Jak to vidí Amerikanista Jiří Pondělíček. My ale teď máme prostor, paní profesorko, podívat se vlastně na to, jestli je to ten rozhodující moment pro budoucnost americké demokracie, takto totiž popsal stávající šéf Bílého domu Joe Biden.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Ono je to trošinku otázka opět marketingu /nesrozumitelné/ témata demokraté dlouho předpokládali, že vlastně jedno z klíčových témat, který zmobilizuje jejich příznivce, aby přišli volit, bude otázka interrupcí a rozhodnutí Nejvyššího soudu. To bylo téma, které hodně rezonovalo. Ukazuje se, že nerezonuje v takový míře, jak demokraté předpokládali a toto je už jako ta další mobilizace, aniž bych zpochybňovala, že to ohrožení v případě Donalda Trumpa a některých jeho příznivců těch tradic americké demokracie založené na právním státě je prostě přítomno. Američané volí, já jsem u Slovenska nezmínila, že vlastně to byly hromady komunální a regionální volby a říkalo se, že občas mají ti lidé problémy, co volí, jako koho volit, nebo když to bylo náročný. Na jednu stranu to bylo, na jednu stranu v tuto chvíli ty Američani volí několik desítek lidí. Což je taky náročná věc, protože záleží na jednotlivých státech, jestli má jednu komoru, dvě komory, potom se tedy volí v některých státech do amerického federálního senátu, celý vlastně Sněmovna reprezentantů. Oni volí ty šerify, ono volí školský rady. Volí starosty z těch svých měst. Je to neuvěřitelné, někdy bývají referenda těchhle těch voleb ještě na, na úrovni jednotlivých států nebo na úrovni jednotlivých měst. Kdysi to někdo počítal a říkal, že ve vrcholu snad nejvyšší počet bylo, že se rozhodovali o 70 postech. Což je teda pro běžného voliče hodně náročná záležitost. Sledujeme samozřejmě ty volby do sněmovny a senátu. Tam je nutné si uvědomit, americký Kongres je rovnomocný, obě komory mají víceméně stejné pravomoci z hlediska přijímání zákonů. V momentě, kdy jedna komora je proti prezidentovi, má prezident obrovské problémy, prosadit to svoje zákonodárství. Takže pro Bidena, který v tuto chvíli a těsnou většinou v Senátu, ale většinu asi osmi hlasů ve sněmovně je velmi důležité, aby si udržel obě komory. A říká se, že snad senát se mu podaří, ale u té sněmovny to není, není jasné. Takže uvidíme na ty výsledky a bude to ovlivňovat další dva roky jeho politiky. Je tam ještě jedna zajímavá věc, ty dvouleté vlastně ve sněmovně jsou na 2 roky politici. Bylo to, aby prostě byli pod kontrolu. Jenomže americký zákonodárce tak má tendenci prosazovat jenom ty krátkodobé cíle, kdy si budou voliči pamatovat. Protože on je zvolen, první rok shání peníze na další kampaň a druhý tu kampaň dělá, když to řeknu zjednodušeně. To čtyřleté až pětileté období, které je většinou v Evropě, je dlouhodobější, řekněme, umožňuje prosazovat i některé věci, které mají, třeba jejiž účinky se prosadí za 2, za 3 roky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co by bylo optimální z hlediska délky mandátu? Samozřejmě jak u čeho.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Jak u čeho, ale já si myslím, že těch 4-5 let je adekvátní, protože a má to stejnou logiku, která se nám nemusí moc líbit. Ale na začátku se dělají věci nepopulární. Volič na ně při těch dalších volbách buďto zapomene, anebo se ukáže, že ty nepopulární věci byly nakonec přínosné, že byť se lidem nelíbily, takže tady k něčemu pozitivnímu. Je tam určitá další schopnost některé věci ovlivňovat, protože přijmete-li nějaké opatření, tak ty výsledky nebo ty dopady na společnost se vám objeví vždycky se zpožděním.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Lze aktuální volby ve Spojených státech vnímat v jistém smyslu i jako referendum o aktuální hlavě státu?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Vždycky to je, my ten /nesrozumitelné/ z poloviny období je to hodně protestní hlasování. Buď to dávají a říkají, pane prezidente, dejte si pozor, tohle se nám fakt nelíbí. Málokdy se stane, že by své postavení zlepšil stávající prezident po dvou letech. Někdy se stane, že se to dokonce jako výrazně zhorší, že ztratí tu kontrolu. To byl třeba Bill Clinton po dvou letech úplná katastrofa. Jedině snad komu se to podařilo v posledním období, že získal víc, byl George W. Bush, ale to bylo po 11. září. On byl zvolen 2000 a /nesrozumitelné/ 2002 pro něj dopadly dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem vracím se zpět do České republiky, paní Dvořáková, osvědčila se u nás přímá volba hlavy státu?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Víte, já si myslím, že by se mohla osvědčit, kdyby v tom byla provedena změna ústavy a velmi mě mrzí na současných zákonodárcích, že nevyužili té situace, že končí prezident stávající a nikdo neví, kdo bude další. Byla velká šance nastavit rozumně pravidla, nikoliv pro konkrétní osobu. A to jsme prošvihli velkou šanci a myslím, že budeme potřebovat do budoucna tu ústavu upravit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje politoložka prof. Vladimíra Dvořáková, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií Českého vysokého učení technického. Děkuji za váš čas i postřehy a přeji vše dobré, na slyšenou.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný den a dobrý poslech Českého rozhlasu dvojka přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.