Přes 2,5 tuny ovčí vlny ročně zpracuje tkalcovna ve Strmilově. Jako jedna z mála ji odebírá výhradně od českých chovatelů
Čeští farmáři mají podle Svazu chovatelů ovcí a koz problém s odbytem ovčí vlny. Odběratelé o ni většinou buď nemají zájem, nebo za ni platí jen pár korun. Jsou ale i výjimky. Výhradně od českých chovatelů ovčí vlnu odebírá například rodinná Tkalcovna Kubák ve Strmilově na Jindřichohradecku.
„Stojíme na úplném počátku vlnařské výroby. To je stroj, kterému se říká vlk. Vlk proto, že vlk cupuje ovce, tak tenhle necupuje celé ovce, ale jen rouno. Při tom vytřepává nečistoty a trhá vlnu na menší vzdušnější části, které můžeme dál zpracovávat,“ ukazuje ve své tkalcovně Filip Kubák. Jeho rodina si firmu předává z generace na generaci už 152 let.
Dodnes tady využívají historické tkalcovské stavy, na kterých ročně zpracují zhruba dvě a půl tuny ovčí vlny. Zatímco ještě v minulosti ji odebírali od dodavatelů z Austrálie nebo Nového Zélandu, teď se se zaměřují výhradně na vlnu z českých chovů.
„Mně před pár lety přestalo dávat smysl tahat sem vlnu přes půl planety, když jsem věděl, že čtyři kilometry od nás je stohlavé stádo ovcí a vlna z nich se odveze na kopec a tam zapálí. A byla to krásná vlna, akorát neměla odbyt,“ vysvětluje Filip Kubák.
Čtěte také
Ve strmilovské tkalcovně postupně našli cestu, jak si vyrobit vlastní vlněnou přízi. „Je to daleko náročnější proces než si koupit hotovou přízi z Austrálie nebo Nového Zélandu, ale ten ekologický význam a přínos lokálního podnikání mi prostě dává smysl,“ dodává majitel.
Mezi největší dodavatele vlny pro Tkalcovnu Kubák patří farmář Robert Blíženec, který hospodaří poblíž Horní Stropnice na Novohradsku. „Ovce v průměru vyprodukuje dva a půl až tři kilogramy vlny, takže když ostříháme 500 ovcí, máme asi jeden a půl tuny vlny za rok. Mně moc mrzí, že v současné době je kromě mladých ovcí poptávka jen po mase a vlna se víceméně stala odpadem. Neznám nikoho, kdo by se mohl živit produkcí vlny z vlastních ovcí,“ říká.
Výkupní ceny ovčí vlny jsou podle farmáře tak nízké, že nepokryjí ani náklady na ostříhání ovcí. „Peníze jsou až úplně na posledním místě, ale jako panu Kubákovi dává smysl brát vlnu od českých producentů, tak mně zase dává smysl vlnu prodávat českému zpracovateli,“ doplňuje.
Řada jiných chovatelů ale nemá pro vlnu odbyt. Ta pak často končí na ohni nebo zakopaná v zemi.
Související
-
Výrobcem roku je strmilovská Tkalcovna Kubák. Rodina se řemeslu věnuje už více než 150 let
Ocenění Czech Grand Design v kategorii Výrobce roku letos získala Tkalcovna Kubák ve Strmilově na Jindřichohradecku za kolekci dek, plédů, koberců a ložního povlečení.
-
Farmáři jsou jiní než ostatní, vždy pomůžou a jsou to neskuteční dříči, říká chovatel ovcí
Na farmě v Novohradských horách chová Jan Vejčík ovce. Profesi zvolil i díky svému otci, který chovatelství ovcí a koz vyučoval na vysoké škole. Velkou oporu má v rodině.
-
Do roku 2030 chce v Česku skončit s chovem prasat 52 procent současných chovatelů
Velkochov domácích prasat skomírá. V průběhu uplynulých dvaceti let se jejich počet v Česku snížil na pětinu. V Bělčicích na Strakonicku chov prasat ale ještě nevzdali.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Kastrace jako podmínka pro změnu pohlaví by mohla zmizet. Rozhodne o tom Ústavní soud
-
Boj s dezinformacemi na Tchaj-wanu v čínském stínu. ‚Využívají strachu z války,‘ vnímá ověřovatelka
-
ONLINE: Úlomky ze sestřelených dronů zasáhly civilní cíle v ukrajinském Charkově. Zranily čtyři lidi
-
Když broučci obarvují Campari
