Přes den grafik, v noci Batman. William Stormdal o tom, jaké je být malým nakladatelem v Norsku

10. listopad 2021

„Pseudonym Publishing jsem založil proto, že to bylo tak jednoduché. A už to dělám tři roky,“ popisuje William Stormdal, jak se z grafického designéra přerodil i v malého nakladatele. Má Norsko k menšinové literatuře jiný přístup, než je tomu u nás? Nakolik pomáhá stát i další instituce? Je lepší si nakladatelství držet jako inspirativní vedlejší projekt, nebo má smysl se pokoušet vydáváním uživit? A přinesla pandemie do oboru třeba i něco pozitivního? 

Grafický designér a majitel nakladatelství Pseudonym Publishing William Stormdal na Knihexu, 2021

Jaké knihy vaše nakladatelství Pseudonym vydává?

Vydáváme umělecké projekty, jejichž koncept dávají dohromady grafičtí designéři. Chtěli jsme zkusit, co se stane, když jsou to právě grafici, kdo celou knihu vymyslí, místo toho, aby jen dodávali formu k nějakému tématu.

Jak velký je váš náklad? Je to tak, že se vám vyplatí, když ho celý vyprodáte? Zaplatí se vůbec? Nebo je možné, aby něco vydělal?

Náklad je někde mezi třemi stovkami knih a pěti tisíci kusy. Ale to hodně záleží na tom, jestli je to naše vlastní věc, nebo to vyrábíme pro někoho jiného – protože to děláme taky. Naše vlastní projekty mívají náklad tři sta až pět set kusů a to čistě proto, že se snažíme udržet počty na rozumné úrovni, abychom nepřišli o tolik peněz, když se kniha nebude prodávat. Všechny naše knihy mají přiznaný cíl, aby se nám vrátilo zhruba tolik, kolik nás to stálo. Obvykle potřebujeme prodat zhruba třicet procent nákladu, abychom vyšli akorát, takže to není zas takové riziko. Kdybychom z toho ale měli vyžít, potřebovali bychom náklad zásadně navýšit, takže to opravdu funguje hlavně jako vedlejší projekt.

Čtěte také

Pomáhá malým nakladatelům v Norsku nějak stát, nebo některé instituce s granty či nějakým financováním?

V Norsku máme to štěstí, že máme jak státní fondy a formy podpory, tak spoustu kulturních organizací nebo institucí, které buď také financuje stát, nebo jsou soukromé. Takže je tu spousta zdrojů, které mohou pomoci konkrétní knihu zaplatit. Každý má pak samozřejmě různé požadavky, co bude za svoji podporu chtít na oplátku. Vláda je ohledně dodržování pravidel hodně přísná, protože její zájem je politický. Další organizace jsou rozděleny podle oborů, za které o granty žádáte – třeba my se o podporu ucházíme v rámci grafického designu. Soukromé instituce vás zafinancují, když vaše cíle souzní i s jejich posláním – a další návratnost už pak ani třeba nevyžadují.

Zmínil jste, že přes den jste grafický designér, ale v noci – jako Batman – jste nakladatel. Zvažoval jste někdy, že byste se vydáváním knih živil?

Mělo by být možné kombinovat obojí. Ale myslím, že když už se člověk rozhodne být Batmanem, musí tuhle část svého života držet na takové úrovni, aby ho to pořád bavilo. A kdybych se snažil, aby se Pseudonym stal něčím, z čeho bych mohl vyžít, mělo by to dopad na uměleckou stránku věci. Musíte vydělat dost, abyste zaplatili nájem, elektřinu, telefon a podobně. Což se může projevit na osekání všeho, díky čemu je ta práce tak vzrušující. Zatímco teď je pro mě Pseudonym hlavně energetická a inspirační vzpruha.

Organizační tým Knihexu s nakladatelem Williamem Stormdalem (druhý zprava)

A jak pandemie ovlivnila malé nakladatele v Norsku? Mělo to jenom negativní důsledky, nebo třeba i nějaké pozitivní?

Pandemie jako celek přinesla samozřejmě množství negativ spojených s koronou jako takovou. Ale myslím, že z toho vzešlo i pár dobrých věcí. To nejlepší podle mě bylo za prvé to, že řada lidí měla najednou spoustu času a díky tomu byli – myslím, nebo to za mě tak vypadalo – o dost kreativnější. Museli najednou sedět doma nebo ve velmi omezených prostorech, takže měli potřebu víc využívat svou fantazii a dělat něco zajímavého, protože život byl náhle celkem přízemní.

A za druhé byla spousta lidí donucená se přiblížit digitálnímu světu. Mnoho malých nakladatelů, kteří se obvykle přiklánějí hlavně k osobnímu prodeji v knihkupectvích, najednou nesmělo pustit zákazníky do obchodu. Takže aby své knihy prodali, museli si založit platformy pro online prodej. Což je podle mě skvělé, protože tak svou produkci zpřístupnili většímu množství lidí.

Jak funguje systém nákupu knih do norských knihoven? Jak pandemie ovlivnila malé nakladatele v Norsku? A jak v Pseudonym Publishing pracují s digitalizací knih? Poslechněte si celý rozhovor s Williamem Stormdalem.

Spustit audio

Související