Prevence a vhodná obuv. Rady MUDr. Jozefa Rybára z Poradny pro chronické rány v náchodské nemocnici

Jaké jsou nejčastější typy chronických ran, co mají společného, jaké jsou nejnovější trendy v jejich léčbě? Co dělat, aby nám tyto rány co nejméně komplikovaly život? O tom všem si povídáme s MUDr. Jozefem Rybárem z Poradny pro chronické rány Oblastní nemocnice Náchod.

Je tolik lidí s chronickými ranami, že musí být poradny a speciální centra?
Ano, pacientů je spousta. A je to oblast, které se nevěnuje každý doktor ani chirurg. Je celkem důležité, aby pacienti měli správného lékaře, který těm problémům rozumí co nejlépe, aby mohli být podle možností co nejrychleji vyléčeni.

Většinou tam bývá několik nemocí najednou, které pacient nasbíral v průběhu života a tím pádem i schopnost hojení organismu je omezená.
MUDr. Jozef Rybár z Poradny pro chronické rány Oblastní nemocnice Náchod

Každá rána, která vznikne, tak je akutní. Po jak dlouhé době hovoříme o chronickém stavu?
Chronické rány jsou takové, které mají tendenci se špatně hojit. Je to zhruba 6 až 9 týdnů, kdy nevidíme tendenci k hojení. Pak můžeme hovořit o chronických ranách. Pacienty jsou mnohdy diabetici, jsou to diabetické nohy, který se špatně hojí, a pak to jsou zejména bércové vředy. A takových pacientů je spousta, jejich rány se opravdu hojí komplikovaně.

Čtěte také

K ošetření vážných ran začnou zdravotníci od srpna používat inteligentní obvazy

Můžeme popsat, jak taková rána vypadá?
Dá se říct, že je to většinou vřed, tedy rána, která dosahuje podkoží a má někdy nekrotickou spodinu, někdy granulační tkáň, záleží, v kterém je stadiu. A jsou různě veliké, takže někdy jsou opravdu odstrašující, jindy vypadají přijatelně.

Dekubity, pooperační rány, to jsou závažné případy, proč se rány nehojí?
Je to mnohdy nějaká limitace ze strany pacienta. Většinou tam bývá několik nemocí najednou, které ten pacient nasbíral v průběhu života a tím pádem i schopnost hojení organismu je omezená. Souvisí to i s narušenou, nedostatečnou imunitou.

Třeba cukrovka zhoršuje hojení ran, někteří pacienti jsou na kortikoterapiích, což jsou léky, které ten člověk potřebuje kvůli nějakým jiným nemocem, ale zároveň tyto léky zhoršují hojení ran.

Čtěte také

Víc obezity = víc diabetiků. V Česku žije přes 1 000 000 pacientů s cukrovkou a číslo dál stoupá

Předpokládám, že jde také o velmi bolestivé onemocnění, které může způsobovat i sociální izolaci.
Ty rány jsou mnohdy bolestivé. Někteří pacienti, třeba s diabetickou nohou, mají poškozené nervy a v tom případě tu bolest necítí. A spousta z nich je právě sociálně izolovaná kvůli zhoršené mobilitě nebo i zápachu z těch ran. Takže mají pak zhoršenou sociální interakci.

Je to bolest, která ztěžuje ono běžné fungování? Nebo se k tomu přidávají i další problémy?
Je to nutnost převazování, u někoho i několikrát denně. Pak je to samozřejmě bolest, ale i fungování toho pacienta, někteří třeba nemohou v noci kvůli těm ranám ani spát.

Horké až tropické počasí asi také úplně nepřispívá k léčbě, nebo ano?
Teplé počasí bývá většinou pro pacienty problematické. Spoustě z nich se stav zhorší, je tam větší riziko infekce, špatně tolerují třeba bandáže nebo krytí ran, protože samo krytí může navyšovat teplotu kůže v ráně a tím pádem třeba i bolest.

Jozef Rybár a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Jak důležitý je časný zásah, ať už od samotného pacienta nebo lékaře?
Samozřejmě čím dříve se přijde na příčinu, proč se rána špatně hojí, tím je to pro pacienta lepší. Ale nejdůležitější je prevence, to znamená pochopit, že člověk má nějakou nemoc, která by mohla způsobit ránu a vyvarovat se vzniku tý rány, třeba jeden z těch dobrých příkladů je diabetická noha, tam se dá dobře, preventivně působí jakoby proti vzniku těch ulcerací.

Prevencí je časté kontrolování onoho chodidla, vhodná obuv, která dokáže změkčit došlap. Taktéž třeba spousta pacientů chodí doma bosky. A to není dobré právě pro diabetiky, protože tam není žádným způsobem odlehčené chodidlo a může jim tím pádem vzniknou nějaká rána.

Celou radioporadnu s MUDr. Jozefem Rybárem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.