Příběh Jana Kapra je jako ze scenáristické příručky. Jen jsme ho museli vydolovat z bedny, říká autorka dokumentární opery KaprKód Lucie Králová

13. prosinec 2022

„Proč se věnovat kontroverzní osobnosti české kultury Janu Kaprovi? Protože se chtěl propsat na věčnost a prožil silný, pro 20. století ikonický příběh plný turbulentních zvratů, ve kterém jsou ale i dnes díry. Tohle napětí nás zajímalo“. Těmito slovy režisérka Lucie Králová vysvětluje, proč spolu se svými spolupracovníky sáhla právě po osudu Jana Kapra. Svůj vliv v tom sehrál i fakt, že se dostala k unikátnímu archivu, který byl léta zavřený v bedně u Kaprovy dcery. 

Práci na filmu přirovnává Králová k práci archeologů. Ve zmíněné bedně byly jak jedinečné, často i vtipné osobní filmové záznamy, tak dopisy, poznámky a další materiály. Tím vším se probírala s autorem libreta filmu Jiřím Adámkem a hudební skladatelkou Petrou Šuško. Prakticky současně s touhle probírkou vznikala partitura dokumentární opery KaprKód. Klasický scénář snímek nemá. A proč KaprKód? „Protože Jan Kapr přišel v muzice s metodou šifrování, kódování, napsal ikonickou skladbu Šifry, a náš snímek je jakýmsi šifrováním jeho života a kódováním jeho odkazu. Odkazu člověka, který od ód na Stalina přešel k totálnímu experimentu, a od pozice prominenta režimu k údělu zakázaného komponisty,“ vysvětluje režisérka. 

Čtěte také

V opeře si filmaři velice promyšleně hrají s hudbou, zvuky, filmovými sekvencemi i archivním materiálem. „Sounddesign našeho filmu vznikal velice dlouho. Petra Šuško se musela popasovat s tím, že píše hudbu do opery o hudebním skladateli, a její kompozice jsme proplétali s původní muzikou Jana Kapra. Skvělá byla spolupráce se zpěváky Českého filharmonického sboru Brno a sólistou Karlem Jakubů, který v dokumentu zpívá postavu Jana Kapra,“ přiblížila Králová pro vltavskou Mozaiku složitost práce na konečné podobě filmu. Společné úsilí všech členů štábu se vyplatilo. Vzniklo dílo, jaké tu na poli dokumentárního filmu asi ještě nebylo. 

Spustit audio

Související