Příběhy slavných: Otec Bauhausu Walter Gropius
Impozantní stavby, které ho proslavily po celém světě, byly stroze geometrické. Jeho život byl naopak divoce pestrý. Stejně jako rozpustilá radioshow o něm.
Walter Gropius (1/5). Německý architekt a urbanista. Jeden z nejvýznamnějších novátorů v dějinách světové architektury, přední představitel funkcionalismu, zakladatel světově proslulé umělecko-průmyslové školy Bauhaus.
Walter Gropius (2/5). Autoři Josef Vomáčka a Daniela Herbsová. Dramaturgie Helena Herbrychová. Účinkují Petr Jeništa, Hanuš Bor a Dana Černá.
Walter Gropius (3/5). Německý architekt a urbanista. Jeden z nejvýznamnějších novátorů v dějinách světové architektury.
Walter Gropius (4/5). Život otce Bauhausu krok po kroku.
Walter Gropius (5/5). Německý architekt a urbanista. Jeden z nejvýznamnějších novátorů v dějinách světové architektury.
Posledním přáním světoznámého německého architekta a urbanisty George Waltera Adolfa Gropia (18. května 1883–5. července 1969) bylo, aby se na jeho pohřbu netruchlilo. Přátelé tak na jeho počest dva dny pili šampaňské, hráli, zpívali a veselili se.
Jeho první ženě Almě Mahlerové se přezdívalo „sběratelka géniů“. Nebyla ale jedinou osudovou ženou jeho života. Nebyla jí dokonce ani Aghata Christie. Jeho největší láskou, kterou milovalo i nenávidělo také spousty jiných mužů, byl Bauhaus.
Škola, základ umění
Tuto avantgardní školu umění, designu a architektury Gropius nejen navrhl, vystavěl, ale stal se i jejím prvním ředitelem. Vedla ho k tomu snaha „obnovit jednotu umění pod vedením architektury a obnovit těsný vztah umění k řemeslu. Umění a technika mají vytvořit nový celek. Konečným cílem vší výtvarné činnosti se má stát stavba.“ Alespoň tak to tvrdil.
Pro své názory se stal legendou již za života. Byl jedním z nejvýznamnějších novátorů v dějinách světové architektury a dodnes je předmětem diskusí, zda funkcionalismus neexistoval v jeho díle již dávno před svým objevením.
Funkcionalismus ve výuce
Zakládal si na věcnosti a funkčnosti, dodržování stroze geometrických tvarů a stejně jako kolega, klasik moderní architektury Adolf Loos, odmítal jakékoliv ornamentální členění staveb.
V roce 1934 emigroval před nacisty nejprve do Anglie a pak se natrvalo přestěhoval do Spojených států amerických, kde se stal profesorem na Harvardu. I tam o sobě dal okamžitě vědět. Zásadním způsobem zmodernizoval tamní výuku a nezapomněl ani na další šíření funkcionalismu. Zemřel v Bostonu.
Příběhy slavných pro Český rozhlas připravili autoři Josef Vomáčka, Daniela Herbsová a dramaturgyně Helena Herbrychová. Režisér Vít Vencl obsadil do hlavních rolí Petra Jeništu, Hanuše Bora a Danu Černou.
Související
-
Zasáhla do života několika velikánů své doby. Často i současně. Osudové ženy: Alma Mahler
Říkali jí „Velká vdova“ nebo „Vdova čtyř umění“. Poslední femme fatale habsburské monarchie. Milenka Gustava Mahlera, Waltera Gropia, Franze Werfela nebo Oskara Kokoschky.
-
Bauhaus - škola, která to neměla nikdy lehké
Umělci, kteří jdou proti hlavnímu proudu a přinášejí nové, revoluční prvky, to mají odnepaměti hodně složité. Měrou vrchovatou to platí taky o členech Bauhausu, ško...
-
Architekt Josef Havlíček podle Davida Vávry
Ten návrh musí troubit! Toto zvolání bylo jedním z oblíbených hesel předního českého architekta první poloviny dvacátého století, Josefa Havlíčka.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka