Útěk do Rixdorfu

Po bitvě na Bílé hoře došlo v Českých zemích k tvrdé rekatolizaci, ne všichni se ale podvolili. Svou víru praktikovali potají a předávali si ji v rodinách z generace na generaci. Tvrdá ruka katolické církve nepovolila ani po sto letech, stále docházelo k výslechům, domovním prohlídkám, pálení zakázaných knih a těžkým žalářům. A tak když ve dvacátých letech 18.století  byla v Horní Lužici v Herrnhutu (Ochranově) obnovena Jednota bratrská, vydali se lidé za svobodnou vírou.

8 fotografií

Také z Čermné začali odcházet tajní evangelíci, nejdříve jednotlivci, pak celé rodiny až v roce 17 odešlo najednou 70 lidí. Ale to už si vrchnost nenechala líbit. S poddanými jim odcházela levná pracovní síla. A tak pokusy o útěk byly trestány stejně tvrdě jako samotné vyznávání evangelické víry. 

Tajní evangelíci přesto odcházeli. První azyl našli v Gerlachsheimu, kde jejich tehdejší pobyt připomíná rozpadající se český kostel. 

Kostel v Gerlasheimu je v havarijním stavu|foto:Radomil Jindra

V Gerlachsheimu působil mezi českými exulanty kazatel Augustin Schulz. Ten pomohl celé komunitě přesídlit do české vesnice, kterou pod Berlínem nechal založit panovník Fridrich II. 

Cesty víry v zápiscích 

Po příchodu do Rixdorfu sepsali exulanti svoje příběhy. Tato unikátní svědectví z poloviny 18. století shořela v berlínském archivu na konci druhé světové války. Přesto nám zůstala zachována a to díky potštejnskému kazateli Jednoty bratrské Eugenu Schmidtovi, který  tato svědectví v berlínském archivu na počátku 20. století opsal. Část jich později vydala ve své knize  „Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18.století" spisovatelka a badatelka Edita Štěříková.

Často u nás zůstávali Češi, kteří přicházeli z Gerlachsheimu a z Berlína na návštěvu. Když to bylo prozrazeno, vzali mne a 15 dalších do vězení. Po čtyřech týdnech se našli ručitelé a my byli propuštěni. Ve vězení jsme byli zvláště probuzeni a naplněni radostí. Od rána do večera jsme zpívali duchovní písně. Cizí lidé si je chodili poslechnout a divili se, jak můžeme být ve vězení tak veselí. Roku 1742 jsem s padesáti dalšími odešel z Čech zcela veřejně, protože v Čechách stálo pruské vojsko. Zůstal jsem v Rixdorfu u svých krajanů a děkoval Bohu, že mne k nim přivedl...

Martin Coufal, narozen 1. dubna 1710 ve vesnici Čermné.

Český Rixdorf je dnes součástí Berlína, pohlcen čtvrtí Neukölln. Poslední česky mluvící potomek evangelických uprchlíků zemřel ve čtyřicátých letech. Dnes českou historii připomínají názvy ulic, několik tradičních domků, české nápisy na náhrobcích a malé muzeum.