Pro Renatu Mayerovou je práce archiváře propojením mnoha znalostí a odborností

15. prosinec 2023

Práce archiváře je mimořádně náročná. O tom ví své dlouholetá vedoucí Státního okresního archivu Rakovník, paní Renata Mayerová. Své kouzlo ale má práce archiváře právě na Rakovnicku, kam spadá mimo jiné celá bývalá královská lovecká doména Křivoklátska s mnoha bývalými královskými hrady. Za svou odbornou činnost získala medaili Za zásluhy o české archivnictví.

Renata Mayerová měla knihy ráda už od dětství. Dětské sny o knihovnici ve velké knihovně se nakonec postupně začaly realizovat. Na studiích její přirozený zájem o humanitní předměty prohloubili vynikající pedagogové. Zájem o dějepis podpořil i historický význam Rakovnicka v našich dějinách.

Její celoživotní profesi pak nasměrovala studia oboru archivnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1995 nastoupila do Státního okresního archivu Rakovník a od roku 2002, kdy přešel pod Státní oblastní archiv v Praze, je ředitelkou archivu. Na práci archiváře má nejraději široký pracovní záběr, který ale zároveň činí tuto profesi velmi náročnou a rozmanitou. Je to celoživotní cesta, kdy se teoretické znalosti zdokonalují pouze praxí a celoživotním studiem. Díky studiu dokumentů archivář stále získává nové poznatky, které pak badatelsky prohlubuje a zároveň předává dále ať už formou publikací nebo přednášek.

Práce náročná na vědomosti i fyzickou kondici

Ostatně v rakovnickém archivu je práce náročná i fyzicky. Dlouhé chodby, několik pater, celkem šest depozitářů, přednášková místnost. Samozřejmostí je navíc pečlivost, protože dokumenty je nutné pečlivě ukládat a jejich místo uložení zdokumentovat tak, aby byly kdykoliv k nalezení. Zároveň je nutný respekt i ochrana historických dokumentů. Pokud veškeré archiválie seřadíme, je to 4 km dlouhá řada archiválií. Většina z nich je navíc z doby před rokem 1850 a 1900, takže při práci je nutné s dokumenty pracovat velmi citlivě a v rukavicích.

Stejně důležitá jako depozitář je proto pořádací místnost, kde se veškeré cenné písemnosti odborně zpracovávají, ošetří a popíší. Teprve poté se ukládají do speciálních PH neutrálních kartonů a obalů a putují do celkem šesti depozitářů, podle svého zaměření, stáří a významu. Paní Renata Mayerová má navíc jako ředitelka archivu přímo na starosti nejstarší písemné památky - jedná se o nejstarší městskou rakovnickou knihu z roku 1384 a privilegium Jana Lucemburského z roku 1319. Tyto kulturní památky jsou uchovávány přímo v depozitáři s kmenovým fondem archivu města Rakovníka. Mít možnost dotýkat se této dávné historie je jedním z důvodů, proč má paní Renata Mayerová práci v archivu tak ráda a věnuje se jí s velkým nasazením.

Přímý kontakt s dávnou historií

Dávnou historii královského města Rakovník i celého Rakovnicka má paní Renata Mayerová ve velké úctě i oblibě. Ostatně o tom svědčí i historická panoramatická fotografie z 19. st, kterou si vybrala jako dekoraci do hlavní chodby. Rakovník v této podobě už totiž nenajdeme, naopak si zde zblízka můžeme prohlédnout již nedochované historické budovy i části středověkých městských hradeb.

Památek je na Rakovnicku opravdu hodně. Do péče archiváře navíc mimo jiné spadají i mapy a archivář musí vnímat Rakovnicko jako celek. Tedy včetně celého Křivoklátska - bývalé královské lovecké domény Křivoklátska s mnoha bývalými a významnými královskými hrady. Ostatně i historii samotného archivnictví přibližují expozice v přednáškovém sále. Až úsměvně vypadají historické fotky archiváře z počátku 20. st., kdy se o ochranu cenných písemností příliš nedbalo a byly po archivech spíše poházené než logisticky a pečlivě uspořádané. To vše už je ale naštěstí minulost.

Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.