Proč řezat jádroviny, když stromem proudí míza?

Mezi jádroviny patří jabloň, hrušeň, kdouloň, hloh, jeřáb, mišpule a muchovník. V dubnu jim dopřejeme takzvaný řez na plodnost. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

U jádrovin provádíme dva druhy řezu, řez výchovný a řez na plodnost. První jmenovaný

se dělá před rašením nebo při prvních náznacích rašení (přibližně v březnu). Jde o to, aby stromek teprve po řezu poslal mízu z kořenů do pupenů, které zůstaly na stromku. A z nich narostla kvalitní, pevná korunka. V tomto případě je jedno, zda se jedná o mladý stromek jabloně, broskvoně nebo třešně. Tedy, výchovný řez se provádí nejen u jádrovin.

Řez na plodnost neboli udržovací řez má trochu jiná pravidla. Pokud nám to čas dovolí, tvarujeme starší ovocné stromy, stromy v plodnosti, až po narašení, třeba v období okolo květu. Tady to funguje opačně. Počkáme, až je první míza částečně v koruně, a s větvičkami ve špatném postavení nebo s větvičkami zahušťujícími korunu ji odřízneme.

Stromům necháme sem tam nějakou větev, která jde kolmo nahoru. Pro strom je přirozené, že se snaží nejvíce energie nasměrovat právě do kolmých výhonů nad úrovní ostatních. Porostou, rozvětví a příští rok je buď celé vyřízneme, nebo z nich využijeme část, která má vhodné postavení pro vývoj koruny.

Kdybychom řezali plodné stromy v době spánku, musíme počítat s tím, že budou dělat takzvané vlky, jalové letorosty. Prostě ta míza navíc, původně určená pro odstřižené větve, se někam musí „vrazit“.

Na řez používáme ostré nářadí, aby se nevytvářely otřepy a řezy byly hladké. Takové rány se lépe hojí. Pracujeme-li s nářadím tupým, větvičky jsou na řezu „ožvýkané“, špatně vytvářejí závaly, pupeny těsně pod řezem (žvýknutím) mohou zasychat. Druhá věc je, že s tupými nůžkami a pilkou se nadřeme daleko víc, než se seřízenými a ostrými nástroji.

Ptáte-li se na ořešáky, ty řežeme v době, kdy budou mít nové přírůstky dlouhé asi 8 až 10 centimetrů. Tedy v době, kdy končí intenzivní tok mízy ořešákem.

Otázka zamazávání ran je na dlouhé diskuze. Poslechněte v reportáži.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.