Profesionální cynik Ricky Gervais se v seriálu After Life snaží luxovat duševní bordýlek

29. duben 2019

Streamingová platforma Netflix v březnu uvedla šestidílnou minisérii After Life, jejímž autorem i protagonistou hlavní role je známý britský komik a herec Ricky Gervais. Coby depresivní reportér se v ní vyrovnává s depresí, zvažuje sebevraždu a ptá se, nakolik lze žít s maskou bezuzdného cynika.

„Hlavně se nelituj,“ říká zemřelá žena na videu, které nahrála pro svého muže. Ten se jmenuje Tony, v životě neviděl jiný smysl než trávit čas s milovanou manželkou a v jeho povaze poznáme leccos z postav, které Ricky Gervais ztvárnil ve svých předešlých seriálech Kancl anebo Derek. A poznáme v něm i samotného Gervaise, jak si ho pamatujeme z úspěšných stand-upů, ve kterých podtrhuje svou oblíbenou polohu ateistického cynika, který věří, že žertovat lze naprosto o čemkoliv. A protože se Tony rozhodl rezignovat úplně na všechno, zastihneme ho, jak ponižuje malé děti, pracovníky charity i své kolegy, kteří podobně jako on zrovna moc krásy nepobrali.

Šestidílný komediální seriál After Life, který je další Gervaisovou spoluprací s platformou Netflix (natočil pro ni celovečerní film Special Correspondents i předešlý seriál Derek a distribuuje přes ni svůj aktuální stand-up Humanity), však není tak „zlý“, jak by se mohlo zdát z traileru, který vypichuje právě momenty bezuzdného protagonistova cynismu. Gervais, který seriál napsal i režíroval, zde naopak staví modelovou, dobře míněnou moralitku o tom, že abychom mohli pomáhat druhým, musíme nejdříve pomoci sami sobě.

Ze seriálu After Life

Tony je pisálek lokálních novin, pro které je vrcholem vzruchu, když publikují příběh o místním mamánkovi, který hraje na flétnu nosem. Tony všem říká, že se chce po smrti manželky zabít. Je ale zřejmé, že jde o podobný obranný mechanismus, jaký představuje jeho cynismus a nutkání říkat lidem do očí věci, na jaké se jiní stydí jen pomyslet. Divák je konfrontován jak s jeho neomalenými výjevy, tak záblesky citů, které figuru Tonyho polidšťují.

Podobně jako dřívější Gervaisovy seriály nabízí také After Life velmi přehledný narativ, čitelně vymezené postavy i výpravu, která jako by se bála čehokoliv rušivého. Takto pojatý příběh může vést k dojmu určité naivity, s tou ale Gervais zřetelně pracuje. Třeba už tím, jak napříč svou tvorbou hraje v podstatě jednu a tutéž postavu, u které jen střídá poměr citlivosti a bezskrupulóznosti.

Ze seriálu After Life

V After Life to ale hraje zatím nejvíce na jistotu a postavám vkládá do úst repliky, které přímočaře validují prakticky cokoliv, co Tony řekne nebo udělá. To je nejzřetelnější u postavy feťáka, kterému v problematickém motivu nabídne Tony peníze na takové množství drog, aby zbloudilého hrdinu zabily. Podobně alibisticky je vykreslena i figura terapeuta, u které Gervais vystřídá všechny polohy od hamižného ignoranta po nápomocnou duši.

Navzdory dílčím přešlapům je ale After Life sebeuvědomělou člověčinkou. Gervais v lidech odhaluje to dobré a ukazuje, jak hluboce může někdo milovat to, z čeho si všichni ostatní dělají srandu. A také ukazuje, že když Gervais žertuje o tom, že lidé jsou morem planety Země, nemyslí to tak docela vážně. Stejně jako lze žertovat o čemkoliv, lze na všem zlém najít i něco dobrého. I když to někdy trvá.

Vyhraje v seriálu After Life pozitivní přístup k životu nad nesmiřitelným cynismem? A jak si seriál stojí ve srovnání se stand-upem Humanity? Pusťte si recenzi Viktora Paláka.

autor: Viktor Palák
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka