Průmysl stojí na pracovní síle. Pokud nebude moderně vzdělaná, změna nepůjde, tvrdí ekonom Münich

Přes 100 000 žáků devátých tříd za necelé dva měsíce usedne k přijímacím testům na střední školu. To, jak je dokáží napsat, rozhodne do značné míry o oboru jejich budoucího zaměstnání. Stejně jako v předchozích letech jde o silný ročník, který svede tvrdý boj o místa na gymnáziích, lyceích a průmyslových školách.

Čtěte také

Jak vybrat střední školu? Hledejte, v čem je dítě jedinečné, možná vás to překvapí, radí lektorka

Přestože už několik let zájem o studium převyšuje kapacity škol, počet míst nijak dramaticky neroste, jak potvrdil i ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Po loňské změně systému přihlašování na tři prioritizované školy a rozřazení studentů dle výsledku letos podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) nepřijdou žádné velké změny, a to ani v dohledné době. Jeho resort a krajské samosprávy tak zatím nedělají rázné kroky ani ke změně dosavadního způsobu přijímacích zkoušek, ani razantně nenavyšují kapacity žádaných škol.

„Česko ztratilo další rok. Jenže tohle je součást série už asi dvaceti let,“ kritizuje Münich.

Čtěte také

Více lyceí a gymnázií je správný krok, míní analytik. Kvalitní všeobecné vzdělání poskytují i průmyslovky, oponuje šéf unie školských asociací

„Věci se naštěstí nastartovaly změnou přijímaček před rokem, kdy třetí škola na přihlášce ještě víc nasvítila zásadní strukturální problém mezi tím, co lidé, tedy rodiče a uchazeči, poptávají. A tím, co jim nabízí politické reprezentace, respektive veřejné vysoké školství,“ popisuje Münich.

„Od té doby se o tom začalo diskutovat, věci se začaly hýbat, ale ve veřejné sféře – obzvláště když je zablokovaný parlament a blíží se volby – jdou tyto věci strašně těžko. Posunují se, začaly se posunovat, ale bude to ještě trvat řadu let,“ doplňuje ekonom.

Životní rozhodnutí

Münich by také navrhoval změnu v působení průmyslových škol, které by tak mohli být o něco žádanější. „Myslím, že pro debatu není dobře, když je zajetá v typologii gymnázia versus průmyslovky,” soudí a doporučuje:

Čtěte také

Povinná školní docházka ať trvá i dva roky na střední škole, navrhuje ODS. Nesmysl, oponuje ředitel

„Bylo by dobré, kdyby se odborné školy, tedy průmyslovky, vnitřně tematicky rozkročily. Aby se jejich absolventi, kteří směřují na vysokou školu, nemuseli už v patnácti letech rozhodovat, jestli půjdou na Stavební elektrotechniku na ČVUT, nebo na lékaře.“

„Český systém je problematický právě v tom, že už ve čtrnácti patnácti letech činíte zcela zásadní životní rozhodnutí, aniž můžete mít pořádnou představu, co budete chtít v devatenácti a později. Určitě by se měly školy obsahově rozkročit,“ přeje si člen Národní ekonomické rady vlády.

Samotná nabídka středního stupně vzdělávání také brání v transformaci české ekonomiky, která by se přitom potřebovala posunout v řetězci. Pro to, aby se Česká republika mohla stát dodavatelem, je totiž potřeba mít know-how obchodníka a také lépe připravené zaměstnance pro novou budoucí ekonomiku.

Čtěte také

Ve školství nevyrábíme zaměstnance, ale člověka, říká bývalý ministr školství Plaga

„Tohle je velká brzda, protože tahounem změn je právě vzdělanostní struktura. Plán na výrazné rozšíření dostupnosti gymnázií tady byl už před rokem 2010 s tím, že někde okolo roku 2015 už každý druhý žák bude moci být na všeobecném středoškolském vzdělávání. To se samozřejmě neuskutečnilo, nepodařilo se to transformovat do absolventů,“ připomíná Münich a dodává:

„Jenže teď to bude představovat dlouhodobě brzdu změn. Průmysl není tahounem změn. Průmysl je postaven na staré pracovní síle, a pokud nepřijde nově moderně vzdělaná pracovní síla, tak změna nepůjde.“ 

Poslechněte si celý pořad.