Psychiatr Praško: Pohyb snižuje napětí, pravidelné cvičení je skoro stejně účinné jako antidepresiva

V praxi jste už od roku 1982. Jak se změnil váš obor?

Čtěte také

Psychiatrický systém se 30 let významněji nerozvíjí, zdůrazňuje psychiatr Martin Hollý. Co je potřeba změnit?

Změnil se výrazně, je lidštější, léčba léky je dostupnější, léky jsou kvalitnější. Psychoterapie, když jsem začínal, byla velmi úzká a pro pár lidí, ten počet podstatně narostl. I povědomí o psychických poruchách v populaci je větší. Ale pořád máme před sebou hodně práce, nejsme tak daleko jako západní země. U nás se lidé přeci jenom na někoho, kdo má psychickou poruchu, dívají s podezřením. Stigmatizace v populaci a médiích je pořád ještě vysoká.

Za zády máme novou budovu, která umí spoustu věcí. Umí také cirkadiální rytmus – světlo, které se přizpůsobuje dennímu rytmu a působí léčebně na lidi s různými poruchami...

Jde o to, že člověk nežije v souladu s přírodou a má narušené biorytmy, to znamená, že se mu hladiny nočních a denních hormonů různě mixují místo tak, aby šly v pořádku. V noci nespí a přes den je ospalý. A světlo je schopno regulovat cirkadiální rytmy tak, jak se regulovaly v přírodě. Tím, že svítíme televizemi, počítači a mobily, narušujeme si biorytmy, lidé chodí různě spát, různě vstávají a nedrží rytmus. A cirkadiální rytmus umožňuje, aby byl člověk vyladěný na denní aktivitu.  

Celá budova má cirkadiální osvětlení – přes den máme světlo, které kopíruje sluneční světlo přes den, je tam hodně modrého a zeleného spektra. A v noci to proteplá, jsou tam spíš žluté a červené části, kterou už nenabuzují, spíš zklidňuji. Celý dům působí léčebným způsobem, bude srovnávat biorytmy.

Říkáte, že psychiatrie je oblast, která se rychle vyvíjí, nabízí syntézu vědy, tvůrčí práce, a někdy je to také umění. Jak to myslíte?

Je tam nesmírně hodně tvořivosti. Hrajeme si, malujeme, tančíme, děláme rozcvičky s příběhem, protože většina lidí s psychickou poruchou se málo hýbe a často bývá obézní. Potřebujeme je do toho vlákat, tak máme nějaký příběh. Tvořivost pomáhá, abychom byli v terapii šťastní, protože se v ní otevírají traumata, bolestivé věci od dětství do současnosti, ale zároveň potřebuje velkou míru hravosti, aby měli lidé dost energie. A tam je tvořivá složka neuvěřitelná.

Říkal jste, že většina psychiatrických pacientů se málo hýbe. Existuje nějaká korelace mezi lidmi, kteří sportují nebo nesportují, a psychickými onemocněními?

To se tak úplně říct nedá, ale je jasné, že lidé, kteří se dostatečně hýbou, se snadněji zbavují psychických problémů. Pohyb umožňuje snížit napětí, takže víme, že u depresí, úzkostných poruch, když lidé pravidelně cvičí třikrát, čtyřikrát týdně 40 minut, je to skoro stejně účinné jako antidepresiva. Jenom to vydržet.

Co by lidé měli vědět o duševních chorobách?

Že přibližně 30 procent lidí někdy má psychické problémy, není to žádná ostuda - ani slabost, ani to neznamená, že se úplně přestanou ovládat. Vždycky budou mít většinou menší kontakt s realitou. Že je tady pomoc, většinu psychických poruch lze léčit, často vyléčit, těžší alespoň dostatečně zmírnit, aby se člověk mohl radovat ze života. A že naděje je poměrně velká. Je třeba včas přijít a nestydět se, to je důležité.

Jsou drogy často spouštěčem psychických onemocnění? Poslechněte si celý rozhovor.