Putin není příznivec krajní pravice, jen chce zničit liberální světový řád, míní Beršidskij

Beršidskij je přesvědčen, že tvrzení vládce Kremlu, podle kterého liberalismus „překročil dobu své užitečnosti a použitelnosti“, není vyjádřením jeho hlubokého přesvědčení, ale spíš taktický výrok. Putin věří, že dnešní svět je rozdrobený a jeho směřování nikdo neřídí. Hledá proto transakční vztahy s lidmi, kteří zastávají podobné názory.

Putin má obavy z nepokojů, proto chce svůj vlastní internet, píše Bloomberg

• Upravit
• Smazat

Když loni v říjnu vypukly na ruské straně Kavkazu protivládní protesty, úřady vůbec poprvé vypnuly v celé oblasti datovou službu v mobilních telefonech. Desetitisíce tamějších muslimů se skoro dva týdny nedostaly na sociální sítě a nemohly sdílet videonahrávky.

Před summitem G20 v japonské Ósace Putin poskytl rozhovor deníku Financial Times. V něm se vymezil proti podpoře přistěhovalectví a zkritizoval odmítání konzervativních a tradičních hodnot.

Za zásadní chybu pak označil benevolentní imigrační politiku německé kancléřky Angely Merkelové. A dodal, že americký prezident Donald Trump jedná správně, když se snaží příliv migrantů omezit.

„Zabijete, okradnete nebo znásilníte – a nic se vám nestane, protože jste migrant a vaše práva je potřeba chránit. Jaká práva? Když porušíte zákon, musíte být potrestáni,“ řekl Putin ve zmíněném interview.

Co se týká tradičních hodnot, Putin trval na tom, že není žádný homofob. „Jsou to vymyšlené věci. Já nevím, máme tu už pět či šest genderů. Ani je nedokážu vyjmenovat. Nevím, o čem to je. Ať jsou všichni šťastní, nemám proti nim nic. Ale neměli bychom zapomínat na kulturu, na tradice, na tradiční základy rodin, ve kterých žijí miliony lidí,“ uvedl Putin.

Přítel přistěhovalců?

Kulturní konzervatismus vládce Kremlu je podle všeho upřímný a konzistentní. Ostatně v roce 2013 podpořil zákon zakazující vůči dětem propagovat „netradiční sexuální orientace“. Nicméně tato legislativa se v Rusku vymáhá jen málo a podle Beršidského by bylo přehnané tvrdit, že homosexuály v zemi pronásledují, přestože výjimkou je Čečensko.

Kreml stále ochotněji naslouchá pravoslavným mystikům

• Upravit
• Smazat

Ruští politici se stále více spoléhají na pravoslavné mnichy a svaté muže. Tím nejznámějším je v dnešním Rusku Ilij Nozdrin, zpovědník patriarchy Kirilla. Údajně umí uzdravovat i předvídat politickou budoucnost. V reportáži o tom píše ruský server Projekt, kam přispívá konsorcium ruských investigativních novinářů.

V otázce přistěhovalectví je pak Putin v pohledu ruského komentátora ve skutečnosti liberálnější než většina evropských lídrů. Konzistentně třeba odolává volání po zavedení vízové ​​povinnosti pro středoasijské republiky, které jsou pro Rusko důležitým zdrojem pracovní síly.

Když se vezme v úvahu ztenčující se část populace v produktivním věku a nedostatek dělníků, je pochopitelné, že se Putin tento proud omezovat nechystá. A to i přesto, že lidé ze Střední Asie jsou muslimové. Jde tedy o skupinu imigrantů, které oponenti kancléřky Merkelové nevěří, a kterých se nejvíce obávají.

Putin v rozhovoru pro Financial Times řekl, že tyto přistěhovalce považuje za určitý problém, ale „alespoň všichni mluví rusky“. Naznačil také, že jeho přístup k imigraci je odlišný od přístupu evropských liberálních vlád.

Jenže opatření, které zmínil, tedy snaha učit migranty rusky a vést je k dodržování zákonů a zvyklostí hostitelské země, jsou většinou v souladu s tím, co dělají Evropané, všímá si Beršidskij na stránkách Bloombergu.

Putin je podle něj spíše imperialista starého sovětského střihu než nacionalista nebo rasista. Prezident ostatně spolupracuje s lidmi, o kterých je známé, že jsou gayové. O dotyčných také veřejně příznivě mluví.

Trumpův spojenec?

Ruský prezident není liberál – naopak jde o autoritáře z přesvědčení – v Beršidského očích ale zároveň rozhodně nejde o stoupence krajní pravice nebo takzvané alternativní pravice. Proč tedy Putin říká věci, které by ho ve Spojených státech, a zvláště v Evropě do těchto politických táborů řadily?

Odpověď je potřeba hledat ve zbytku rozhovoru, který ruský vládce britským novinám poskytl. Na jeho základě je možné dospět k závěru, že Putin signalizuje zájem o navázání transakčních vztahů. Zjevně se nevzdal touhy vybudovat si dobrý vztah s americkým protějškem.

Trumpova diplomatická doktrína: lichotí diktátorům, ti se ale řídí vlastnímí zájmy, píše WSJ

• Upravit
• Smazat

V oblasti mezinárodní politiky věří americký prezident Donald Trump nadevše ostatní hlavně své osobní diplomacii a vystupování ve stylu celebrity předvádějící se na veřejnosti. Výhody i nevýhody takového přístupu se projevily během jeho nedávného asijského turné.

Žertovný a žoviální tón jejich setkání v Ósace ukázal, že navzdory všem obtížím v americko-ruských vztazích si oba muži padli do oka. A jak Leonid Beršidskij také dodává, Putin si zřejmě myslí, že dokáže změnit vztahy Ruska se Spojeným královstvím.

A to jednoduše tím způsobem, že se pokusí nalézt nové téma, nesouvisející s loňským pokusem údajných ruských agentů otrávit bývalého špiona Sergeje Skripala na britské půdě.

Putin zřejmě považuje Trumpa, stoupence brexitu, evropskou krajní nebo alternativní pravici za své přirozené spojence. Spojuje je boj proti globálnímu uspořádání založenému na pevných spojenectvích a stabilních mnohostranných organizacích. Novinářům z Financial Times Putin řekl, že o tomto světě uvažuje, jako by byl mrtvý.

„Vypadá to, že dnes už neplatí žádná pravidla,“ nechal se slyšet ruský prezident. Odkázal se přitom na vyjádření, která zaznívají z jeho okolí, že globální systém se zhroutil a dnes je každá země odkázána jen sama na sebe.

Ryzí pragmatismus

Jinak řečeno, Putin věří, že to, co se přežilo, není liberální přístup k migraci nebo genderové politiky. Není to ani liberální ekonomika. To, co se podle Putina přežilo, je liberální světový řád. Beršidskij prezidentovo uvažování interpretuje tak, že chce, aby se v mezinárodní politice vůbec nemluvilo o hodnotách. Zároveň požaduje vytvořit pragmatické vztahy založené na specifických, partikulárních zájmech.

Rusko nás jen provokuje. Na místě je střízlivost, ale i důslednost, myslí si novinář Pazderka o upravené historii srpna 1968

• Upravit
• Smazat

Má návrh ruského komunistického poslance Jurije Sinělščikova, bývalého seržanta sovětské armády, který v srpnu 1968 „osvobozoval“ Československo, šanci na úspěch? Své „druhy ve zbrani“ chce přeřadit do skupiny válečných veteránů.

Třeba předseda Evropské rady Donald Tusk rychle pochopil, co Putin svými slovy skutečně myslí. „Globální jeviště se nemůže stát arénou, kde bude silnější diktovat své podmínky slabšímu, kde bude egoismus dominovat nad solidaritou a kde budou nacionalistické emoce dominovat nad zdravým rozumem,“ napsal Tusk v tiskovém prohlášení z Ósaky.

„Kdokoliv tvrdí, že liberální demokracie je zbytečná, také prohlašuje, že zbytečné jsou i základní svobody, vláda práva a lidská práva. Pro nás v Evropě ale tyto věci zůstávají zásadními a živými hodnotami,“ zdůraznil také Donald Tusk.

Ruský komentátor nicméně pochybuje o tom, že Tuskovo prohlášení osloví Donalda Trumpa, pravděpodobného budoucího britského premiéra Borise Johnsona nebo dokonce některé z lídrů evropských zemí.

Putinovu snahu postavit globální politiku na transakčních základech totiž není snadné porazit. Je to volání Sirén. Protiimigrační a kulturně konzervativní rétorika jsou do velké míry jen součást jejich písně, uzavírá Leonid Beršidskij, komentátor agentury Bloomberg.