Radko Kubičko: Kde je sociální demokracie, když hřmí?
Inflace, vzrůstající ceny všeho, benzín, energie, plyn, potraviny, hypotéky. A světlo na konci tunelu je jen slabé, politikové a ekonomové předpovídají zlepšení jen velmi opatrně. Pesimisté spíše zhoršení. Válka v bezprostřední blízkosti, doznívající epidemie, možná začínající nová.
Vláda premiéra Fialy je středopravá, snažila se léčit neduhy tradičními recepty, hlavně šetřením, ale už také lepí největší díry rozhazováním z rozpočtu. Zprvu chtěla cílit přímo na nejpotřebnější, ale už jsou tu i plošná opatření.
Čtěte také
Podle všech historických zkušeností a všech politologických základních pouček by nyní měly letět nahoru preference stran, které se starají o chudší, nemajetnou, více zranitelnou část populace, ale už i o střední třídu, která by měla být oporou demokratického systému a též se začíná dostávat do problémů.
Tradičními levicovými stranami byly ČSSD a KSČM, obě vypadly z Poslanecké sněmovny po obtížném vládnutí s Andrejem Babišem a po obou, jakoby se slehla zem. Jedinými většími zprávami, které jsme se dozvěděli, bylo, že ČSSD musí prodat palác v centru Prahy, aby vůbec mohla nějak finančně fungovat, a KSČM se v Brně spojila s radikálně pravicovým, konzervativním hnutím. Vypadá to jako těžká zoufalost.
Český politický paradox
Čtěte také
KSČM není škoda, míní někteří, strana je relikt minulosti, nepřinášela české politice žádnou přidanou hodnotu a tesknila jen po minulosti, kterou by nebylo dobré vracet a naštěstí to už ani nejde. Ale o ČSSD vždy vyprávěli i její největší oponenti a odpůrci, že by jí byla velká škoda, nakolik je nejen historická, ale také svým zaměřením v hlavním evropském proudu.
V mnoha zemích jsou sociální demokraté dále velmi významní a v sousedním Německu po dlouholetém propadu zase ve vládě. Kde je ČSSD? Kdo je teď vlastně její předseda? Ale ano, víme, je to Michal Šmarda, velepopulární a uznávaný starosta Nového Města na Moravě. Strana pořádá dále v Lidovém domě své konference a představila plán boje proti chudobě, který není špatný.
Navrhuje v něm tradiční levicové recepty, včetně dočasných regulací, i slogan je vtipný, proti vládnímu deštníku proti drahotě nabízí záchranný kruh s heslem: Kdo se topí, tomu deštník nepomůže.
Čtěte také
Přesto o ČSSD není moc slyšet a výzkumy preferencí také nehýbe. Do senátních voleb neobsazuje ani všechny obvody, což ukazuje na těžkou personální, ale samozřejmě i finanční krizi. Hlavním tahákem má být bývalý premiér a evropský komisař Špidla, tedy tvář rozhodně nikoli neokoukaná.
A v tom to možná také bude. Výrazné osobnosti ČSSD se postupně zdiskreditovaly tak, že je nelze už nasadit. Předseda je politik respektovaný i jasnozřivý, ale pohříchu zatím jen s regionálním dosahem. To ostatně dokresluje i tím, že chce dále být starostou prostřednictvím koaliční kandidátky, která ani nenese jméno strany. Neprofiluje se ani žádný viditelný prezidentský kandidát.
A tak výsledkem bude asi jen pokračování českého politického paradoxu. V dobách těch nejhorších krizí a obav z budoucnosti plní roli levicové strany ideově bezbřehé hnutí ANO, jehož viditelnými tvářemi jsou zajisté schopní pragmatikové, profesionálové moci, občas nějaký ten docela sympatický liberál a politik, zabývající se jistě zajímavým, ale úzkým tématem. Ale hlavně – které založil a plně dále ovládá jeho bezkonkurenčně nejviditelnější tvář, podnikatel a multimiliardář, čelící navíc trestnímu stíhání a obžalobě.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
