Radko Kubičko: Podle preferencí míří ANO znovu do vlády. Otázka s kým, ale zůstává

22. březen 2024

Průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční hnutí ANO tak, že jeho vládní konkurence už jako by házela flintu do žita. O předsedovi Andreji Babišovi, ověnčeném dalšími a dalšími kontroverzemi, které by jiného politika už dávno diskvalifikovaly, se běžně hovoří jako o velmi pravděpodobném budoucím premiérovi. Ten nynější, Petr Fiala, vyzývá k odmítnutí populismu, což se za stávající situace poněkud jeví jako čistý akt zoufalství.

Jak připomínají komentátoři i politologové, populismu není možné čelit výzvami a strašením voličů, ale rozumnou a srozumitelnou politikou, dialogem se společností a řešením skutečných problémů občanů.

Čtěte také

Mnoho z těch, kdo aktuální vládní koalici volili, má pocit, že přesně to se tu neděje. Přesto mají z návratu hnutí ANO strach, protože taky neví, s kým vlastně chce vládnout. A to s populismem souvisí.

Pokud bude ANO vládnout s populistickou stranou, posune se spíše tímto směrem. Pokud s levicovou nebo pravicovou, půjde víc za ní. To je nevýhoda a někdy snad i výhoda subjektu, který nemá jasné ideové zakotvení.

Standardní strany se od něj kvůli kontroverznímu předsedovi distancují, to ale neplatí pro nižší patra politiky. Tam spolupráce čile probíhá.

Příprava na budoucí vládnutí

Babiš uplatňuje firemní vlastnické řízení a nerad se s někým radí. Vícekrát se vyjádřil, že by mu vyhovoval většinový volební systém, ve kterém by měl šanci na nadpoloviční většinu.

Čtěte také

Nyní dosahuje úctyhodných výsledků, ale na 51 procent to přesto nevypadá. A koaliční partnery umí spíše likvidovat, než získávat. Proto zatím ve skutečnosti není tak úplně jisté, že se vrátí do premiérského křesla. Možností je mnoho.

Do voleb proti němu půjdou zase koalice a ty mohou získat více hlasů než jednotlivé strany. Některé hlasy opět propadnou, takže blokům bude stačit jen malý náskok, aby v konečném výsledku převážily. Koaliční vyjednávání mohou pak přinést různé nabídky na nejvyšší vládní post.

Nejpřirozenější by asi bylo, kdyby současnou vládu vystřídala opozice. To by ale její součástí musela být SPD Tomia Okamury, která je z mnoha důvodů problematická, považovaná za nesystémovou a protievropskou.

Čtěte také

Sám Babiš spolupráci mnohokrát vyloučil, chtěl se prezentovat jako politik proevropský a vláda s SPD by mu na pověsti nepřidala, nehledě na celou Českou republiku. Když ale nebude jiná možnost, asi by to v rámci svého posledního mandátu přece jen zvážil.

To by mohlo do bolestného dilematu postavit ODS, která navzdory rétorice nalezla s hnutím ANO v minulosti nejeden styčný bod. Naposledy se vynořilo téma společného odporu proti zavedení evropské měny euro.

Někteří politikové si už tuto otázku připouštějí: Pustit v budoucnu SPD do vlády a strhnout lavinu populismu, nebo spíše tlačit ANO od Babiše a radikální rétoriky?

Radko Kubičko

Místopředseda ANO Karel Havlíček mluvil nedávno o „defializaci“. Asi nabízel pojem, který se mu zdál mediálně vděčný. Neujal se, přesto svědčí o personalizaci – předseda Petr Fiala ne, ale celá ODS? Spolupráce s ANO by přece předpokládala jiného předsedu.

A také Babiš naznačil, že premiérem být nemusí, má na to své bývalé superministry. Fialova varovná slova před populismem se tak mohou snadno obrátit proti němu samotnému. Příprava na možné budoucí vládnutí je zjevně v plném proudu.

Autor je komentátor Českého rozhlasu.

Spustit audio