Radko Kubičko: Volby druhého řádu v první řadě pozornosti

15. duben 2024

Aktuální vláda premiéra Petra Fialy je za polovinou svého mandátu a její popularita je na historickém minimu. Pánové, to nebylo dobrý, platí nadále věta z kontroverzního klipu předsedy STAN Víta Rakušana. Kabinet ale vládne celé své období, a pokud se mu nerozpadne poslanecká většina, není důvod podle aktuálních průzkumů vládu měnit.

Účet bude vystaven voličstvem až na konci. A co se premiéru Fialovi zatím nejvíce daří, je právě tlumit rozpory.

Čtěte také

Přesto největším testem jsou volby, i když to nebudou ty hlavní a jedny i druhé se blíží, první budou ty do Evropského parlamentu. Neměly by v zásadě nic ovlivnit, přesto tu nějaký příklad máme, kdysi premiér z ČSSD Vladimír Špidla musel odejít z politiky, když ho straníci vinili z podílu na špatném výsledku právě v evropských volbách.

Byla to ale spíše záminka politického boje zcela jiného druhu. Také současné volby mohou jít tímto směrem. Opozice z nich chce tradičně a vlastně logicky udělat referendum o vládě, s kterou to sice nemá nic společného, ale jistá symbolika tu je. Riskuje, že to nemusí zcela vyjít. Opoziční nespokojenost s vládou je sice velká, ale jsou to právě její voliči, které Evropa zase tak nezajímá a i když nějak odpovídají v průzkumech, nemusejí se nakonec k urnám vůbec dostavit.

Špidlův scénář

Naopak vládní voliči jsou motivovaní a přijít mohou, zvláště pod dojmem opoziční mobilizace. A i když opoziční strany mají v průzkumech slušné výsledky, ani vládní úplně nezaostávají, kdyby se vláda sestavovala dle nich, nebyla by pětikoalice znovu zcela bez šancí. Může to být samozřejmě ale i jinak, průzkumy se rozhodně shodují na plánované tradičně malé účasti a ta může výsledky značně zamíchat.

Čtěte také

Zajímavé je také notně zkoumání známosti evropských politiků. Nepřehlédnutelný je zajisté lídr kandidátky ČSSD Lubomír Zaorálek, výrazný politik, prošlý mnoha vysokými funkcemi, včetně nejvyšších, jako je předseda Poslanecké sněmovny.

Přesto jeho strana nemá moc šancí přeskočit pětiprocentní hranici. Stejně tak nejznámější Danuše Nerudová, prezidentská kandidátka a lídryně hnutí STAN nepřináší kýžené výsledky straně jako celku.

Naopak v průzkumech vedoucí ANO nemá příliš známá jména a zřejmě málokdo z jeho voličů by uměl přesně vyjmenovat, kdo ho dosud zastupoval a zastupovat bude. Takže to opravdu spíše vypadá na referendum o vládě. Jeho výsledek bude ale jen symbolický, přesto ostře sledovaný. Dá se očekávat, že nějaké zrnko úspěchu a vítězství si v něm najdou všechny strany.

Čtěte také

I ty, které se pětiprocentní hranici přiblíží nebo se ji podaří přeskočit. Našlápnuto má třeba už zdánlivě odepsaná KSČM, jejíž předsedkyně a evropská poslankyně Kateřina Konečná představuje jejich známou mladou tvář. Název ale zůstává stejný a stále odkazuje k starému totalitnímu režimu. I když nelibost s vládou je velká, přesto málokdo, včetně nespokojených mladých, by se chtěl k něčemu takovému vracet.

Sledován bude jistě i výsledek hnutí Přísaha, které v minulých poslaneckých volbách skončilo těsně pod pětiprocentní hranicí a kdyby ji překročilo, současná vládní koalice by měla velké problémy se ustavit.

Radko Kubičko

A zajisté nejzajímavější bude úspěšná značka Spolu, kterou se podařilo udržet velmi těžko, nakolik její součásti se právě v evropských otázkách velmi rozcházejí a přináleží také k rozdílným evropským frakcím. Panuje všeobecná shoda, že její případný neúspěch by mohl znamenat i její rozvolňování, související i s dále klesající podporou samostatných KDU-ČSL a TOP 09.

Evropské volby mohou tedy nakonec proběhnout bez politických otřesů, ale tzv. Špidlův scénář z roku 2004 není také zcela vyloučen.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio