Radost a úzkost doby má být sdílena církví. Co byl druhý vatikánský koncil a jaké změny přinesl?
Před 60 lety začala nejdůležitější událost římskokatolické církve za poslední staletí. Druhý vatikánský koncil přinesl do zkostnatělé církve 60. let řadu změn. Co se od té doby v církvi dělo přišel do Hergot!u říct teolog a salesián Michael Martínek.
Po antimodernistickém období většina v katolické církvi věděla, že je čas na radikální změnu. Rozpohyboval ji papež Jan XXIII., když do Vatikánu svolal 2 500 biskupů z celého světa. Podle Martínka se koncil snažil o to, aby byla církev více dialogické společenství a aby mocenská rozhodnutí nešla jenom shora. Poslední dva papežové tento vývoj značně zbrzdili. Díky papeži Františkovi se ale k myšlenkám koncilu církev vrací.
Velkou změnu koncil způsobil ve vztahu katolické církve k jiným náboženstvím. „Dřív byla vnímána až jako ďábelská a dnes katolíci říkají ‚každé náboženství je nějakou cestou k Bohu a respektujeme to, že ostatní věří, že ta jejich cesta je nejlepší‘,“ popisuje teolog.
Ve své době byly závěry koncilu přijaty s nadšením. V současnosti se ale i mnoho mladých od moderních myšlenek odvrací. Martínek vysvětluje proč. „Dnešní mladí často touží po pevných jistotách. Mají pocit, že by potřebovali jasně naplánovaný, černobílý návod, jak se mají chovat. To jim předkoncilní mentalita dává.“
Jaké změny z druhého vatikánského koncilu pronikly do komunistického Československa? Co bylo největší životní zklamání papeže Jana Pavla II.? A jaký byl vývoj církve od koncilu v mimozápadních zemích? Poslechněte si Hergot!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
