Rakovina prsu je u mladých žen vzácná, o to však nebezpečnější. O životě a smrti často rozhoduje jen včasná diagnóza
V neděli 4. února si připomínáme světový den boje proti rakovině. Česká republika opustila nejhorší světové statistky, rakoviny tlustého střeva a konečníku ubývá, to je jedna z mála zpráv z poslední doby, o které se dát hovořit jako o pozitivní v souvislosti s výskytem národových onemocnění u nás.
„Efekt prevence byl v poslední době zpochybňován, nárůst onkologických diagnóz je epidemický a zdálo se, že všechna opatření, která prosazujeme, nemají žádný efekt. Teď se ukázalo, že prevence smysluplná je,“ raduje se onkoložka Petra Tesařová.
Petra Tesařová je absolventkou fakulty Všeobecného lékařství Univerzity Karlovy, ukončila své studium s cenou ministerstva školství. Její hlavní specializací je karcinom prsu a možnosti léčby. Pracuje na Onkologické klinice 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Výskyt karcinomu prsu stoupá ve všech věkových kategoriích, i když u žen do 35 let je to stále vzácné onemocnění, ročně jde asi o 150 žen, ve věku do 40 let je to 300, do 45 let asi 600 pacientek. U mladých ale choroba probíhá mnohem nebezpečněji.
„Pokud se nádor objeví u mladé zdravé ženy, tak je to nádor nebezpečného kalibru, dělá nám to velké starosti. Pořád platí, že nejlepší je zhoubným onemocněním neonemocnět,“ vysvětluje Petra Tesařová.
Karcinom prsu patří mezi diagnózy, kde nádor zachycený včas, může být kosmetická záležitost. Stejná diagnóza, na kterou se přijde se zpožděním, může mladou pacientku připravit i o život.
onkoložka Petra Tesařová
Prevence, která probíhá u karcinomu prsu formou screeningu, je zaměřena na ženy po 45. roku života. „U mladších by to bylo hledání jehly v kupce sena, ale přesto osvěta a edukace nám může pomoci k tomu, že se onemocnění zachytí včas,“ apeluje onkoložka.
Jak pokročil boj medicíny s rakovinou? A jak zůstat silným, když se v rodině tato diagnóza objeví? Poslechněte si celý rozhovor v audiu nebo ve videu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
