Řeka Nežárka nemá pramen. Vzniká soutokem dvou jiných říček uprostřed Jarošova nad Nežárkou
Řeka Nežárka má tok dlouhý 56 kilometrů. Zatímco její soutok s Lužnicí si lze prohlédnout ve Veselí nad Lužnicí, její pramen bychom hledali marně. Žádný totiž nemá. Podobně jako třeba Otava vzniká i Nežárka soutokem dvou jiných řek, respektive říček. Jedná se o Kamenici a Žirovnici, jejichž vody se sbíhají uprostřed Jarošova nad Nežárkou.
Jarošov by se tedy mohl klidně nazývat rovněž nad Kamenicí nebo nad Žirovnicí. Jde o obec, kterou vlastně protékají tři řeky, což je svým způsobem rarita.
Nežárka na své další pouti teče jihozápadním směrem a protéká Jindřichovým Hradcem, Lásenicí a Stráží nad Nežárkou. Poté se stáčí k severozápadu a plochou krajinou Třeboňska míří potichu do Veselí, kde se spojuje s Lužnicí, jíž je největším přítokem.
Možná je Nežárka jediná česká řeka, která obrazně řečeno vzniká i zaniká přímo uprostřed obecní zástavby.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Jiří Cukr.
Související
-
V devadesáti se oženil a zplodil děti. Věk zřejmě nejstaršího Jihočecha ale archiváři nemohou ověřit
Před Vánoci roku 1757 zemřel v Ostrolovském Újezdě na Českobudějovicku Vavřinec Pokorný. Kronikář zaznamenal, že mu bylo 112 let a většinu života sloužil v armádě.
-
Poslední rytíř svatého Václava se narodil i zemřel na zámku v jihočeské vesnici Černětice
Jihovýchodně od Volyně se nachází vesnice Černětice, jejíž hlavní dominantu tvoří barokní zámek. V tomto zámku se 10. dubna 1789 narodil Bedřich Jiří Zádubský ze Schöntalu.
-
Šaškova abalda na budějovickém náměstí prodávala kuřácké potřeby i časopisy. Dlouho však nevydržela
V období první republiky se skladník Karel Šašek z Hroznové ulice v Českých Budějovicích rozhodl, že se svými dalšími dvěma společníky založí firmu. Trafiku. A ne malou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
