Říšský rozhlas. Válka z druhé strany – té nacistické

15. březen 2024

Jejich vystoupení před mikrofonem jsou autoritativní, pronášená věcně a bez emocí. Tak hovoří nejen redaktoři, vojáci a úředníci,  ale často i obyčejní lidé, které přesvědčila nacistická ideologie. Takzvaný Říšský rozhlas v čase Protektorátu Čechy a Morava vysílal i na českých rozhlasových vlnách.

V září roku 1939 převzala německá správa mělnický, brněnský a ostravský rozhlasový vysílač a postupně pronikala do struktury českého vysílání. Mělnická vysílačka byla obsazena Němci hned 15. března a vysílání na této vlně se začalo hlásit jako „Národní německý vysílač“, velmi dobře slyšitelný i v Praze.

Čtěte také

Bez výjimky šlo o pořady velmi tendenční, vysílané v němčině. Rozhlasový archiv dodnes uchovává několik stovek snímků jako svědectví temného času české historie. Jsou to záznamy, které se z pochopitelných důvodů málokdy dostávají do současného vysílání, ale výročí 15. března 1939 je důvodem k tomu, abychom si připomněli atmosféru, v níž „Hitlerovi lidé“ šířili nacistickou propagandu.

Z popisu a z obsahu těchto archívních snímků Říšského rozhlasu se většinou nedozvíme jména mluvčích a v řadě případů ani místa, kde byly pořízeny. Často tyto informace podléhaly utajení, jako reportáž z výcvikového střediska námořních dělostřelců, na němž se němečtí námořníci vyznamenaní Železným křížem chlubí, kolik anglických lodí poslali ke dnu i s posádkou.

Odsouzena nebyla

Neznámí muži hovoří i v ruském pracovním táboře v Sudetech, nedozvíme se ani příjmení zdravotní sestry Anny, která už za první světové války ošetřovala Hitlera oslepeného chemickým útokem.

Čtěte také

Za druhé světové války führerovi poslala dopis s osobním vyznáním zakončeným slovy: „Jste Bohem vyvolený muž.“

Navzdory tragédii milionů obětí války zněly z vysílání velmi optimistické pozdravy vojákům Wehrmachtu na frontu v pořadu „Feldpostbriefe“ (Dopisy polní pošty), kterou připravovali členové Hitlerjugend.

Ale pár jmen v pořadech Říšského rozhlasu přece jen zazní. Například Jutta Rüdigerová, která na dochovaném záznamu ze září roku 1942 plamenně hovoří na náměstí v Brně před tisíci nastoupenými členkami Svazu německých dívek (organizace patřící pod Hitlerjugend) o nutnosti zachovat čistotu německé krve, „aby na svých bedrech  mohly dál nést führerovo dílo“.

Čtěte také

Jutta Rüdigerová patřila k nejvyššímu vedení Hitlerjugend. Po válce se prokazovala falešným osobním průkazem, skrývala se v Zell am See, ale nakonec byla zatčena Američany a dva a půl roku byla internována v ženském táboře 77 v Ludwigsburgu. Odsouzena však nebyla a od 50. let znovu začala pracovat ve své původní profesi psycholožky.

Do konce svého života zůstala věrná myšlence národního socialismu. V 80. letech napsala několik knih, v nichž se snažila historicky ospravedlnit a rehabilitovat nacistické mládežnické organizace. Její hlas zní v pořadu Archiv Plus, v němž vybíráme snímky z Říšského vysílání.

autor: Bronislava Janečková
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.