Robert Oppenheimer jako Americký Prométheus. Pro „otce atomové bomby“ byl jeho úspěch spíš noční můrou

Když během druhé světové války vyšlo najevo, že němečtí vědci pracují na výrobě nové ničivé zbraně, která by využívala atomové energie, spustila americká vláda projekt Manhattan.

Čtěte také

Žádná bomba není dost velká na to, aby zarazila všechny války, říká diplomat Řehák

Jeho organizací byl pověřen generál Leslie Groves, jenž si do funkce vědeckého ředitele vybral právě Oppenheimera. A to i přesto, že měl Oppenheimer poměrně problematickou minulost. Sice nikdy nebyl členem Komunistické strany USA, svého času, konkrétně během občanské války ve Španělsku, s ní ale sympatizoval. A navíc v ní působili jeho nejbližší – ať už to byla jeho manželka Kitty, nebo jeho mladší bratr Frank.

Pro funkci technického ředitele se však nakonec ukázal být tou nejlepší možnou volbou.

Kapitulace Japonska i bez atomové bomby

Autoři knihy pracují s informacemi, o nichž se dlouho spíše mlčelo. Atomová bomba byla dokončena až po kapitulaci nacistického Německa a použita byla až v srpnu 1945 proti Japonsku. Bylo to však opravdu nutné?

Domníval-li se Oppenheimer, že ano, bylo tomu pouze proto, že nevěděl to, s čím byli obeznámeni členové tehdejší americké administrativy. Ti byli s předstihem informováni o snahách některých ministrů japonské vlády dohodnout se se Spojenými státy na mírových podmínkách. Kladli si vlastně pouze jednu podmínku, a to beztrestnost pro svého císaře. Proč se tedy americký prezident Harry Truman nakonec rozhodl pro použití atomové bomby?

Čtěte také

Ondřej Konrád: Oppenheimer – aktuální story

Po válce začala Oppenheimerovi dělat stále větší starosti Trumanova zahraniční politika. Tajnůstkářství provázející vznik atomové bomby mělo totiž nakonec za následek závody v jaderném zbrojení, které trvalo po celou studenou válku.

Oppenheimer se opakovaně stavěl proti výrobě vodíkové bomby, což byl jeden z důvodů, proč se během amerického honu na čarodějnice upřela pozornost i na něj. Byla mu zrušena bezpečnostní prověrka, přičemž k jejímu obnovení nedošlo ani poté, co byla všechna obvinění proti němu stažena.

Robert Oppenheimer byl důležitou, v mnohém však poměrně kontroverzní postavou moderních dějin. Revoluční úspěch na poli vědy a celosvětová sláva mu štěstí každopádně nepřinesly. Velmi brzy si totiž uvědomil, jak ničivou zbraň vyrobil a jak snadno se její síla může vymknout kontrole.

Stal se tak „ničitelem světů“ a „Americkým Prométheem“. Vypořádat se s takovým osudem pro něj muselo být obzvláště těžké. Jaký přesně byl, popsali Kai Bird a Martin J. Sherwin v knize Oppenheimer. Americký Prométheus, kterou vydalo nakladatelství Universum v překladu Marcely Nejedlé.

Pro pořad Ex libris ji zpracoval Milan Mundier. 

Do knihy Kaie Birda a Martina J. Sherwina Oppenheimer. Americký Prométheus se od 23. března začteme i v rámci Radioknihy.