Robert Schuster: Dilema německých Zelených - buď zachránit svět, anebo vstoupit do vlády
Již brzy bude zřejmě jasno, jestli v Německu vznikne nová vláda. A také, zda se na ní vedle obou křesťanských stran a liberálů budou podílet němečtí Zelení.
Ani po třech týdnech intenzívních diskusí expertů a stranických špiček stále ještě není jisté, jestli by takováto široká koalice vůbec byla schopna dohodnout se na nějakém společném vládním programu.
Je například překvapivé, že když jsou zástupci všech čtyř stran tázáni, jakou dávají dohodě šanci, jsou i po měsíci nečekaně opatrní a většina z nich opakuje, že šance na dohodu je padesát na padesát.
Pokud se podíváme, jak dosud jednání probíhala, resp. co z nich proniklo na veřejnost, dá se konstatovat, že téměř u každého tématu na sebe tvrdě narazili Zelení a zbývající tři strany reprezentující zájmy pravicové části německé společnosti. A zdaleka přitom nešlo pouze o často citovanou migrační politiku případné budoucí vlády, či její postoj k dalšímu osudu spalovacích motorů.
Konflikty se rozhořely i okolo témat, jež dosud přílišné spory nevyvolávala. To se týká třeba zemědělské politiky, kdy Zelení dlouhodobě prosazují odklon od agrární velkovýroby směrem k ekologickému zemědělství, což je trnem v oku hlavně oběma křesťanským stranám s jejich úzkým napojením na zemědělské svazy.
Pragmatismus, nikoli ambice
Zkrátka: v minulých týdnech docházelo pravidelně k tvrdým střetům mezi ekologickým idealismem na straně jedné a aktuální politickou a společenskou realitou na straně druhé.
Bylo to podobné, jako když se Zelení před několika lety snažili nadiktovat společnosti zdravější životní styl, a proto například chtěli zdanit nezdravé potraviny či kvůli ochraně klimatu v kantýnách a veřejných stravovacích zařízeních zavést povinně jeden bezmasý den v týdnu. Voliči je pak za to v následujících celostátních volbách potrestali.
Zelení jsou již v politické branži dostatečně dlouho a podílejí se na řadě regionálních a komunálních vlád. Dá se tudíž předpokládat, že vědí, že při jakýchkoli jednáních je nejlepším rádcem pragmatismus, nikoli ambice, kdo lépe a rychleji zachrání současný svět. Jakákoli jednání o vládě se nakonec zredukují vždy na hledání co nejlepší strategie na udržení pracovních míst, stávajícího životního standardu či financovatelnost sociálních systémů.
Leckde v Německu Zelení již mají představitele, kteří si tyto souvislosti uvědomují. Příkladem může být předseda vlády Bádenska-Württemberska Winfried Kretschmann, jenž je historicky prvním premiérem za stranu Zelených a to paradoxně v regionu, s největší koncentrací automobilek v Německu.
Je třeba dodat, že Kretschmann je premiérem nejenom úspěšným, ale také hodně oblíbeným. O Zelených něco takového dosud neplatilo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.