Robert Schuster: Proč chce premiér východoněmeckého Saska „zmrazit“ válku na Ukrajině
Únava z války na Ukrajině a z jejích důsledků začíná být po pěti měsících stále zřetelnější. Leckde v Evropě se proto objevují výzvy k jejímu ukončení nebo aspoň přerušení. Často podobné hlasy slyšíme v zemích, které měly už předtím pověst, že si počínají ve vztahu k Rusku opatrně, pokud ho rovnou přímo nepodporují. Platí to třeba pro Maďarsko, Itálii a částečně i Německo.
Tam se například v podobném duchu vyjádřil premiér východoněmecké spolkové země Sasko, Michael Kretschmer. Před několika dny navrhl, aby byla válka na Ukrajině „zmrazena“ – o to se má podle něj zasloužit právě Německo.
Čtěte také
Hned také dodal proč – protože se dosud nedokáže obejít bez dodávek energií z Ruska. Politik, který je zároveň i celostátním místopředsedou opozičních křesťanských demokratů, tím vyvolal značné pobouření. Stranám vládní koalice současného kancléře Olafa Scholze tak dal výjimečnou možnost odvést pozornost od vlastních pochybení, kterých nebylo od okamžiku ruské invaze na Ukrajinu málo.
Čelní představitelé Kretschmerovy vlastní strany se od jeho slov distancovali. Není žádným překvapením, že potlesk naopak zazněl od protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). Ta zastává dlouhodobě proruské postoje, pravděpodobně odtud dostává i část peněz na své fungování. Vládu v Berlíně Alternativa viní, že kvůli sankcím omezuje možnosti obchodování s Ruskem a přispívá tak údajně k likvidaci německých firem.
Jazyk okupantů
Saský premiér se tak zařadil do společnosti, do které zcela jednoznačně nepatří. V minulosti totiž opakovaně odsoudil ruský vpád na Ukrajinu a prohlásil, že okupační vojska se musejí stáhnout z území, která dosud dobila. Zároveň ale také dával najevo, že Rusko nemá přestat být pro Sasko ani pro Německo důležitým partnerem.
Čtěte také
Reakce na návrh saského premiéra tak znovu potvrdily, že obě části Německa pohlížejí nejenom na aktuální válku na Ukrajině, ale i na Rusko jako takové zcela odlišnou optikou. Jako by to byly stále dva úplně rozdílné státy. Zatímco v západních spolkových zemích převažuje podpora sankcím, stejně tak názor, že Rusko je na Ukrajině agresorem, je to v pěti východoněmeckých spolkových zemích přesně obráceně.
Tam jsou za hlavního viníka války považovány Spojené státy nebo obecně Západ – to se odráží v tvrzení, že Rusko údajně nemohlo reagovat jinak, když Západ rozšiřoval svůj vliv až na jeho samou hranici, takže se muselo začít bránit. To je argumentace, která jako by snad pocházela přímo z propagandistických pořadů ruských televizních stanic. Chybí snad už jenom v Rusku používaný eufemismus „speciální operace“ namísto slova „válka“.
Je to o pozoruhodnější, že východní Němci mají zkušenosti s pobytem sovětských vojsk na svém území a někteří svého času nehovořili o povinně vyučované ruštině jinak než jako o jazyku okupantů. Na to si ale už dnes mnozí nevzpomenou. Naopak stopy ideologické indoktrinace minulých desetiletí, založené na tvrzení, že všechno zlé přichází ze Západu, se zdá být i víc než třicet let po odchodu okupačních vojsk z území někdejší komunistické Německé demokratické republiky stále živé. Názory saského premiéra i řady dalších politiků z německého východu jsou toho důkazem.
Autor je komentátor Lidových novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
