Román jako zástěrka pro glosování dnešní doby. Vychází nová próza Davida Zábranského s názvem Republika
Zaslouží-li si někdo ze současných českých spisovatelů nálepku „kontroverzní“, je to bezesporu prozaik a dramatik David Zábranský. Ačkoliv už za svou prvotinu z roku 2006 obdržel cenu Magnesia Litera pro objev roku a v následujících letech posbíral řadu nominací na další literární ocenění, jeho knihy pravidelně rozdělují kritiky na dva tábory. Autorovi je to ovšem jedno, respektive královsky se tím baví. Zábranský totiž provokuje rád, což dokládají zejména jeho poslední díla.
V monodramatu Herec a truhlář Majer mluví o stavu své domoviny, napsaném pro Studio Hrdinů, obhajoval Miloše Zemana. V románu Za Alpami, který podle některých propaguje fašounkovství, si vzal na paškál uprchlíky. A svůj dystopický román Logoz aneb Robert Holm, marketér dánský využil ke kritice společnosti, které prostřednictvím sociálních sítí udávají kurz influenceři, píáristé a kreativci. Bouřlivé reakce slibuje i téma Zábranského nového románu Republika, který vyšel v nakladatelství Větrné mlýny a k jehož napsání autora inspirovala dodnes živá kauza kolem vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové.
Román Republika ovšem není literární rekonstrukcí ani reflexí mediálně známého případu, ba ani pokusem o politickou satiru. Zábranský této tragické události využívá spíše k tomu, aby na jejím pozadí vykreslil hrstku lidských typů napříč několika generacemi, v jejichž životních osudech se podle jeho názoru odráží cosi příznačného pro českou i slovenskou porevoluční éru.
Literární provokatér zapomínající na příběh i čtenáře
Bohužel Zábranský tentokrát příliš ustoupil do pozadí coby vypravěč a fabulátor – snad i vinou přiznané inspirace reálnou událostí působí celý příběh poněkud plytce a předvídavě, jako by jeho úkolem bylo pouze přivést na scénu autorovy typizované postavy. Výslednému čtenářskému dojmu příliš nepomáhá ani fakt, že zde autor ještě více než jindy dává prostor svým literárním obsesím – od posedlosti auty přes hojný výskyt reklamních značek až po nezdravou míru pornografie. Není ke komu ani k čemu se upnout – v románovém světě Republiky nenalezneme nic, na čem by neulpívala tučná vrstva falše, malosti a vulgárnosti. Neobstojí tu žádný ryzí charakter, nepřežije tu žádná ctnostná idea. Ve všem se odráží autorův cynický škleb.
Autorovi nelze ani tentokrát upřít množství trefných či přinejmenším osobitých postřehů týkajících se našich moderních dějin a stavu dnešní české, slovenské a vůbec západní společnosti, v přítomném románu se mu je ovšem nepodařilo navěsit na dostatečně silný a poutavý příběh. Odvaha provokovat je v literatuře – a zvláště v té české – sice žádoucí, ale nikoliv za každou cenu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
