Rovné příležitosti jsou pro mě velké téma, říká historicky první žena v čele Univerzity Karlovy Milena Králíčková

Akademickou půdu už před svým zvolením znala velmi důvěrně – osm let byla prorektorkou, čtyři roky proděkankou. Práce ji nesmírně naplňuje, některé věci ji však trápí. Dle návrhu státního rozpočtu by mělo školství příští rok přijít o dalších 11,5 miliardy korun.

„Věříme, že se ve vědě, výzkumu a vzdělání škrtat nebude. Potřebujeme vzdělané lidi. Už teď se potýkáme se silným odlivem mozků. Šikovní vědci a vědkyně odcházejí, aby jejich objevy posouvaly i náš průmysl. Měli bychom být schopni je tady udržet.“

Druhá starost se týká studujících. „Za tři čtyři roky dorazí na vysoké školy ten demografický peak (vrchol), co byl teď na středních školách. A to při současném nastavení budou vysoké školy jen těžko zvládat.“

Rovné příležitosti a Snídaně s rektorkou

Milena Králíčková chce ve své funkci usilovat o rovnost mužů a žen. „Rovné příležitosti jsou pro mě velké téma, ale beru to široce. Jde mi o to, abychom otevřeli brány univerzity pro studenty ze sociálně ohrožených vrstev. Jednu přihlášku proto budeme udělovat zdarma. Chceme přilákat talenty, které by třeba na studium vysoké škole ani nepomyslely.“

Co se týká zaměstnanců, snaží se podporovat i maminky na mateřské. „Momentálně neexistuje konkrétní finanční zdroj, kde bychom na tyto aktivity mohli žádat finance. Ale aspoň jim umožňujeme přístup do našich vzdělávacích modulů a kurzů. Podporujeme také částečné úvazky.“

Nezanedbává ani starost o studenty a snaží se mezi ně chodit. „Zavedla jsem Snídaně s rektorkou. Konají se každý třetí týden.“

Poruchy plodnosti

Milena Králíčková je také profesorkou histologie a embryologie a zabývala se příčinami poruch plodnosti. „Byla jsem ve vědě a výzkumu a k tomu pracovala jako gynekolog-porodník. Bohužel teď už mi na tyto moje dvě hlavní činnosti nezbývá čas. Být rektorkou je úděl na více než sto procent. Velmi okrajově jsem v kontaktu s výzkumným týmem docenta Jana Nevorala, kde zkoumají vajíčka a spermie, a s profesorem Tonarem, který vede histologický ústav.“

Alex Mynářová a Milena Králíčková|foto:Jana Myslivečková, Český rozhlas

Přivedla na svět stovky dětí. Procento párů, které trápí marné snahy počít dítě, se moc nemění. „Je to pořád kolem 15 procent. Co se mění, je ta úspěšnost, s kterou se nám daří s neplodností bojovat. Je to díky výzkumu a centrům a jejich dobře nastavené péči.“

Ohromnou roli hraje věk, který ovlivňuje kvalitu pohlavních buněk. „Pokud ženy chtějí odkládat plodnost do pozdějšího věku, tak mohou svá vajíčka zamrazit. Ale bohužel po rozmražení vajíčka nemusí dosahovat takové kvality, na rozdíl od spermií. Ty mají mnohem lepší schopnost přežití i zachování kvality. Také zamrazená embrya mají velmi dobré procento přežití.“

Jak dlouho trvá, než se embryo rozmrazí? Setkala se i s párem, který nemohl počít dítě, ale s jiným partnerem nebyl problém? Na co se ptají studenti na „Snídaních“? Poslechněte si v pořadu Alex a host.