Rozpouštědlo, drahé kovy a reliktní záření z vesmíru je na dotek na výstavě Milana Housera

19. duben 2022

Obrazy vytvořené mnoha vrstvami laku s příměsí různých pigmentů nebo kovů na výstavě v galerii Kvalitář doprovází nástřik na stěnách, který připomíná reliktní záření. „Je to taková homogenní mapa, která údajně odráží strukturu vesmíru po velkém třesku,“ přibližuje autor inspiraci pro úpravu interiéru výstavního prostoru.

Na výstavě odkazující se k astronomii a kosmologii a prosycené ředidlem se vedle sebe objevují skleněné vázy i závěsné obrazy s mnoha příměsemi. Hmota, objem i povrch těchto objektů jsou pro autora spolu s výpary fyzickým projevem, který je v instalaci důležitý.

Milan Houser při práci

Jsou tady dva nebo tři novější obrazy, které ze sebe emanují tu vůni,“ vysvětluje Milan Houser odér, který sám považuje za přirozenou součást svého díla. Ten lak je tělem barvy, bezbarvá substance. Do něj pak přidávám různé substance, namleté kovy, polokovy, křemík a podobně,“ popisuje Milan Houser proces práce. Přítomnost takových materiálů neznamená jen specifické vizuální tvarosloví, lom světla, barevnost a různé organické tvary, ale nese i určitou symboliku.

Tady v těch obrazech můžeme vidět železo, mosaz nebo měď, protože mám pocit, že žijeme znova dobu měděnou,“ říká Houser. Společenský kontext má i současná těžba a distribuce těchto strategických surovin. Třeba těžba kovů a kaolínu je dnes situovaná do zóny Ukrajiny, Ruska nebo území bývalého Sovětského svazu. Je to zajímavé, jak na některé věci dosáhneme, na jiné ne, i tohle je pro mne velmi důležité,“ dodává Houser.

Výstavu v pražské galerii Kvalitář si můžete prohlédnout a očichat do 21. 4. 2022.

Co je na zpracování nerostných surovin, které Milan Houser přidává do laku, energeticky náročné, se dozvíte v rozhovoru.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.