S jazzovým kytaristou a Šumavanem Rudym Linkou o ohlížení do minulosti i Arethě Franklin

25. březen 2022

Na cestě domů, vždycky. Tato skladba (v angličtině On The Way Home, Always) se jmenuje úplně stejně jako autobiografie renomovaného jazzového kytaristy Rudyho Linky, který při jejím psaní na čas vyměnil kytaru za klávesnici počítače a rozehrál ji se stejnou lehkostí a upřímností jako kytaru, jak elegantně pověděl Jiří Suchý.

K oné skladbě je dobré dodat, že autor hudby Rudy Linka doprovodil na kytaru svou newyorskou kamarádku, elitní vokalistku a v tomto případě rovněž textařku Tinu Prindle, s níž před osmi roky na jaře koncertoval ve studiovém sále Českého rozhlasu České Budějovice.

Rudy Linka se musel také více ohlížet zpět do své muzikantské minulosti, když uspořádal před osmi roky velmi hodnotnou dvojcédečkovou retrospektivu Acoustic and Electric. O  ní, ale i o zmíněné knížce, ovšem také o jihočeských „one man show mezi řádky“ (30. března v píseckém Divadle Fráni Šrámka a 21. dubna v kině v Hluboké nad Vltavou), jakož o muzikantském přátelství s píseckým rodákem, slavným jazzovým kontrabasistou Georgem Jiřím Mrázem v pořadu Rudy Linka žijící s manželkou Annou také na šumavské chalupě u Prachatic hovoří.

S kytaristou a Šumavanem Rudym Linkou uctíme také nedožité osmdesáté narozeniny královny soulu, fenomenální zpěvačky, autorky i pianistky Arethy Franklin, která zpívala nejen soul, ale i gospely, funky, pop, blues, swing i jazz.

„Já musím říci, že hudbu Arethy Franklin jsem miloval a milovat budu – a se mnou spousta dalších lidí na světě. Její zpěv byl tak přirozeně krásně syrový a dramaticky expresivní, že vždycky, když ho slyším, mám pocit, že zpívá nejen pro mě, ale i pro někoho nahoře,“ napsal Rudy Linka ve své rubrice v časopisu Reportér. A svůj obdiv k Arethě Franklin vyjádří i v půlhodinové swingové a jazzové náladě.

autor: Jiří Kasal
Spustit audio

Související