Sanatorium, žiletkárna i pozůstatky Hitlerovy dálnice. Jevíčko zaujme zdálky i zblízka

S rozlohou 14 tisíc metrů čtverečních působí jevíčské náměstí dojmem, že bylo plánováno pro velké moravské město. K výraznému nárůstu počtu obyvatel ale nikdy nedošlo. Ve městě, které představuje severní centrum Malé Hané, dnes žijí necelé tři tisícovky obyvatel.

Židovská komunita se v Jevíčku začala usazovat už kolem roku 1566, když Žid Jakub koupil první městský dům. Počet Židů postupně rostl a v druhé polovině 19. století jich ve městě žilo zhruba 1 300, což tehdy představovalo téměř polovinu všech obyvatel. Po druhé světové válce se ale z početné komunity zpět do města vrátili (a přežili) jen tři lidé.

Dávnou židovskou historii dodnes připomíná bývalá synagoga v Soudní ulici, postavená v letech 1793–1794. Dělníci na její stavbu použili materiál z rozbořeného kostela svatého Mikuláše, který kdysi stával u městské věže. Dnes patří synagoga městu a slouží jako multifunkční kulturní sál.

Megalomanské plány nacistů

Oblast Malé Hané měla protnout dálnice z polské Vratislavi přes Jevíčko až do Vídně. Přestože dělníci stavbu nikdy nedokončili, stopy plánů Velkoněmecké říše zůstaly v okolí Jevíčka dodnes. Násypy, zářezy, mostní tělesa a propustky jsou k vidění hlavně na západním okraji města.

Původní most tvz. Hitlerovy dálnice na západním okraji města|foto:Vilém Branda, Český rozhlas

Výstavba dálnice začala v roce 1939 a do roku 1942 dělníci rozestavěli 68 kilometrů trasy. Technické parametry působí i dnes nadčasově. Stavitelé počítali s šířkou silnice 28,5 metru, přičemž jeden jízdní pruh měl mít 3,5 metru. Tvůrci mysleli i na odpočívadla nebo nájezdy a výjezdy. Na vizualizaci dálnice se podíleli i umělci a malíři, kteří dostali za úkol včlenit stavbu do krajiny tak, aby co nejméně narušovala její přirozený ráz.

Plicní sanatorium

Jevíčko proslavilo také prvorepublikové sanatorium. Myšlenka na jeho vybudování vznikla už v roce 1908, kdy tehdejší Moravský zemský sněm rozhodl o založení dvou léčebných ústavů pro pacienty s tuberkulózou. Projekt zároveň sloužil jako pocta k šedesátému výročí vlády císaře Františka Josefa I. Zdravotníci tu ale zpočátku pečovali hlavně o raněné z první světové války.

Dřevěné lehárny sanatoria – místo, kde se pacienti s tuberkulózou léčili pobytem na čerstvém vzduchu|foto:Josef Vostárek, ČTK

Léčebna vyniká rozsáhlým areálem, ve kterém nechybí kaple, kavárna nebo knihovna. Mezi nejzajímavější prvky prvorepublikových budov patří nově opravené dřevěné lehárny, kam tehdejší pacienti vycházeli na čerstvý vzduch a inhalovali.

Ostrá tradice

Více než 70 let je s Jevíčkem spojená také výroba čepelek. Jedním z největších producentů holicích a průmyslových čepelí na světě je místní firma Czech Blades, která na dlouholetou tradici navázala. Zaměstnanci firmy zpracovávají uhlíkovou a nerezovou ocel a každoročně vyrobí 70 milionů průmyslových čepelek a miliardu holicích břitů. Většina produkce míří do zahraničí – mezi hlavní exportní trhy patří Afrika, Blízký východ a Indonésie.