Sázíte celer do správné hloubky?
Stalo se vám, že bulva celeru nedorostla do správné velikosti? Asi neměla dostatek potřebných živin. Anebo trůnila příliš hluboko v zemi. Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář vysvětluje:
„Celer se sází co nejmělčeji, jen aby se kořeny chytil a rostl. Nesmí se ‚utopit‘ (vysadit hluboko). Vymyká se ze společenství ostatních ‚kořenovek‘. Potřebuje organické hnojení jako košťáloviny nebo brambory. I během sezony se může přihnojit. Dobře reaguje na zalévání a přihnojení od poloviny srpna. Nejvíce přirůstá až s přicházejícím koncem léta, s podzimem.“
Zajímalo nás také, jak správně stříhat pažitku, aby byla křehká a chutná. Ivan Dvořák odpovídá: „Je dobře stříhat ji stále nízko, tak 0,5 až 1 centimetr nad substrátem. Aby dobře přirůstala, musí se občas přihnojit (vždycky tak týden po ořezání, hnojivem typu NPK – tedy komplexním, určeným na listovou zeleninu). Pokud jsme si šnytlík (jak se také pažitce říká) přinesli domů v kelímku z obchodu, udělá mu dobře přesazení do větší nádoby, do živného substrátu. K růstu potřebuje vodu, ale jen tolik, kolik si vezme z misky do hodiny po zalití. Pak se nechá týden bez zálivky a to se opakuje. Když nám přijde vysílený, můžeme ho vysadit ven, do truhlíku za okno, nebo do záhonu. Nabere sílu a znovu poroste.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
