Šéf Prague Pride: Holky si chtějí svého „prince“ vzít. Lesby a gayové se můžou jen registrovat – jako auto

5. srpen 2021

Tématem letošního pražského festivalu leseb, gayů, bisexuálů a transsexuálů a dalších menšin Prague Pride je coming out. „Téma je to rozhodně aktuální. Je naprosto univerzální pro všechny LGBT+ lidi,“ vysvětluje ředitel Prague Pride Tom Bílý. „Málokdo si uvědomí, že coming out je něco, co LGBT+ člověk řeší celý život. Neznamená to, že se jednou vyoutuju, já se v podstatě outuju celý svůj život, protože se neustále potkávám s novými lidmi.“

Slovo coming out má podle Bílého více různých rozměrů. Tím prvním coming outem, kterým většina LGBT+ lidí prochází, je coming out vůči sám sobě.

Čtěte také

„Znamená to uvědomění si svoji vlastní odlišnosti, připuštění si té odlišnosti a srovnání se s tím. Lidé, kteří tímto neprošli, si třeba nejsou úplně naplno vědomi své odlišnosti a mohou z toho plynout různé frustrace. Dokonce bych se odvážil říct, že největší homofobové často třeba nejsou úplně vyrovnaní se svojí vlastní odlišností,“ míní.

Druhá skupina lidí si je podle něj svojí odlišností sama pro sebe vědoma, ale na veřejnost, vůči svému okolí coming outem neprojde.

Dokonce bych se odvážil říct, že největší homofobové často třeba nejsou úplně vyrovnaní se svojí vlastní odlišností.
Tom Bílý

„Což může mít různé následky. Jde o věčné skrývání sebe sama, toho, jaký jsem, kdo jsem, kým jsem, případně dokonce u některých lidí toho, s kým žiju. Protože jsou i lidé, kteří coming outem sice veřejně neprošli, ale třeba žijí ve stejnopohlavním partnerství nebo nějakým způsobem žijí svoji odlišnost,“ nastiňuje Bílý.

Registrují se auta, ne lidé

Co se týče tolerance k menšinám, je podle Bílého situace v Česku oproti třeba Polsku, Maďarsku a dalším zemím o něco příznivější.

Čtěte také

„Vždy jde o to, jakým prizmatem se na to téma podíváme. Z pohledu Západní Evropy situace LGBT+ lidí v Česku rozhodně nedosahuje jejich kvality života. Pokud se naopak podíváme z pohledu Polska, Maďarska nebo zemí typu Rusko a dalších autoritativních režimů, tak situace LGBT+ lidí je u nás o něco lepší,“ připouští.

Zároveň ale upozorňuje, že i v Česku jsou stále LGBT+ lidé čas od času napadáni pro svoji orientaci. „Ať už se jedná o fyzické násilí, nebo slovní. Je potřeba si nemalovat tu situaci příliš narůžovo,“ konstatuje a pokračuje:

„Máme tady registrované partnerství. To na jednu stranu může být výhra, je to určitý krok dopředu. Na druhou stranu z mého pohledu se registrují auta a ne lidé. S mým mužem spolu žijeme už sedm let a jsme registrovaní, neznamená to ale, že jsme manželé. A přitom okolí nás tak bere.“

Jen registrované partnerství? Z mého pohledu je důležitější rovina symbolická. Hlavně pro mladou generaci je to obrovský signál.
Tom Bílý

Rozdíly mezi manželstvím a registrovaným partnerstvím mají podle něj dva rozměry. Rozdílná jsou práva i povinnosti – konkrétně třeba společné jmění nebo vdovský či vdovecký důchod.

„Ale z mého pohledu je důležitější rovina symbolická. Hlavně pro mladou generaci je to obrovský signál. Protože ve chvíli, kdy se patnáctiletá holka na střední škole zamiluje do své kamarádky, vlastně si bude říkat: tak třeba se s ní jednou registruju. To je zvláštní. Většinou si holky říkají, že si toho svého prince vezmou,“ naznačuje.

Pochodujeme za naše lidská práva

Bílý zdůrazňuje, že prezentace LGBT+ lidí na Prague Pride nesouvisí s nahotou nebo demonstrativností.

Čtěte také

„Nahota se objevuje také na různých festivalech, které nejsou spojené s LGBT+ tematikou. Pokud pojedu na letní hudební festival, dá se očekávat, že tam uvidím někde v koutě lidi, kteří souloží. To se prostě děje. Nejezdí sice na alegorických vozech nazí, na druhou stranu, pokud se podíváme na karnevaly v Latinské Americe, míra nahoty na Prague Pride bude rozhodně nižší,“ soudí.

Organizátoři Prague Pride podle něj často slýchají výtky o jakési okázalosti. „Dokonce jsme teď z úst pana prezidenta slyšeli, že by nejradši pořádal pochod heterosexuálů, na kterém by byly miliony lidí,“ připomíná Bílý.

My nepochodujeme za naší homosexualitu. My pochodujeme za naše lidská práva.
Tom Bílý

„Festivaly Pride nejsou o tom, aby někomu vnucovaly to, že jsme jíní. Jsou o tom, abychom dávali vědět, že my tady jsme také. A že máme lidská práva, která stále ani v 21. století v demokratickém právním státě, v České republice, nejsou rovná právům heterosexuální většiny,“ vysvětluje.

„Přijde mi úplně absurdní, pokud někdo říká, že heterosexuálové nemají potřebu pochodovat za svoji heterosexualitu – protože my nepochodujeme za naší homosexualitu. My pochodujeme za naše lidská práva,“ dodává ředitel Prague Pride.

Poslechněte si celé Hovory. Toma Bílého se ptá David Šťáhlavský.

autoři: David Šťáhlavský , kbr
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.