Seřvat a uhodit je jednodušší a rychlejší cesta. Já chci dát dětem čas, někdy je to ale těžký
„Určitě jsem zlobil. I když dneska vím, že zlobení není zlobení. Pamatuju si velký důraz na poslušnost a disciplínu. Ve škole jsme za prohřešky různě klečeli v rohu a doma zrovna tak,“ vzpomíná Radim. „Když mi bylo asi čtrnáct, byl jsem hokejovej kluk a nabral jsem sílu, tak jsem se otci vzepřel. Řekl jsem mu, že mu ublížím, pokud na mě sáhne.“
Radim se narodil ve druhé polovině 70. let a vyrostl v něčem, čemu sám říká stará škola. Když s ženou čekali první dítě, řekli si, že to chtějí dělat jinak. „Zanadávat, seřvat a uhodit je zkratka, jednodušší cesta. Dá se to udělat rychle. Můžu řvát, poslat syna ho do pokoje a v tu chvíli problém přestane a bude klid. My jsme ale chtěli, aby ta výchova měla delší výsledek než klid v jednu danou chvíli,“ říká Radim, táta dvou dětí.
„Děti se nebojí mi něco říct, protože nepřichází trest. Já jsem vyrůstal v lajně, svým dětem chci dát čas a svobodu,“ říká Radim.
„Je to pro mě někdy těžký.“ Poslechněte si rozhovor s Radimem o výchově a trestech.
Související
-
Párkrát se mi povedlo podat někomu ruku, ale pak mi bylo hrozně špatně. Pořád hledám bezpečný plán B
„Když mě vedli na OSPOD, mluvili o mně, že jsem chyba v systému. Vím, že já nejsem ta chyba v systému, ale že ten systém má chyby,“ říká Dita v podcastu Slušný vychování.
-
Táta řval, že jsem blbá, ošklivá, neschopná. Radši bych facku, než ta slova
„Od raného dětství na mě řval. Řval, že jsem ošklivá, tlustá, blbá, že nic nedotáhnu do konce.“ Ve druhém díle série Slušný vychování vzpomíná Kateřina na svého otce.
-
Přála bych vám vidět, co všechno rodiče považují za přiměřený trest a základ slušného vychování
„Násilí je návykové. Rodiče ho používají, když jsou frustrovaní, bezmocní. A když dítě uhodí, uleví se jim,“ říká Petra Wünschová v prvním díle série Slušný vychování.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
