Školní šikana. Pro řešení je důležitý otevřený vztah, důvěra a komunikace dítěte s rodiči i učitelem

Pokud dítě zažívá šikanu, co by v ten moment nejvíce potřebovalo? Nebo co vlastně prožívá?
Vždy je velmi těžké odlišit, jestli se jedná o šikanu, kdy si skupinka dětí vyhlédne nějakého spolužáka a ublíží mu, nebo jde o jednorázovou agresi, takové to škádlení, kde jsou síly vyrovnané a v uvozovkách ta oběť nebo terč onoho škádlení je schopen se bránit.

Čtěte také

Nejde o špatnou školu když řeší šikanu. Naopak! Chybou je problém strkat pod pokličku, tvrdí Miroslav Bubeník

Pokud ale dítě zažívá šikanu, tak to už je opravdu nebezpečná situace, to je ten zvednutý prst. A tomu mohou předcházet různé prekurzory, kterých si mohou všímat jak učitelé, tak i rodiče. Často to trvá dlouhou dobu, protože šikanované dítě se velmi stydí, bere to jako potupu, nechce se svěřit, tají to, co prožívá ve škole.

Ovšem určité signály pro rodiče mohou být takové, a to už mluvím opravdu o šikaně, která je opakovaná a cílená, kdy je dítě terčem agrese. Rodiče mohou pozorovat, že se dítěti třeba začínají ztrácet věci a pomůcky. A není to tak, že by to dítě zapomínalo. Dítě může chodit i může mít poničené oblečení atd.

Je ale nutné ty projevy brát v širším kontextu a každý z těch projevů může odloučeně znamenat úplně něco jiného. Ale když je vezmeme do kontextu, tak jsou to indikátory šikany.

Rodiče by neměli na dítě uhodit se slovy: tak co se děje? Jde spíše o navazování komunikace slovy: můžu ti nějak pomoci, co potřebuješ?
PhDr. Kristýna Červená, psycholožka z Pedagogicko-psychologické poradny v Hradci Králové

Potom se mění jeho emoční prožívání, dítě ztrácí sebevědomí, přestává si věřit. I dítě, které bylo doposud veselé a víceméně bezproblémové. Co se týká sebehodnocení, tak jak na verbální, tak i na neverbální úrovni je vidět, že je dítě skleslé, chodí se svěšenou hlavou, ty neverbální projevy jsou markantní. Dítě pochybuje o svých schopnostech.

Často se rodiče mohou setkat s tím, že potomek říká: to nechci dělat, to nezvládnu, na to nemám, vždyť jsem úplně nemožný, jsem ošklivý, nehezky se oblékám, nestačím spolužákům.

Čtěte také

Pokud hyperaktivní dítě zaměstnáme a přihlásíme ho třeba na sport, může to být i jeho silná stránka

Důležitým ukazatelem, že se něco děje v psychickém životě, a opět mluvím o kontextu, jsou také noční můry. Dítě velmi špatně spí, dítě je úzkostné, to může indikovat hlubší emoční problémy, které v kontextu předešlého mohou poukazovat na rysy šikany. Současně se dítě vyhýbá i kamarádům a spolužákům, chodí často samo.

A současně je patrna i změna v chování k rodičům, kdy dítě, které bylo doposud komunikativní a tvárné, začne být v opozici. A v bezpečném domácím prostředí se začne chovat jako malý agresor. Začne odporovat, začne jít do konfliktu, uzavírá se, není ochotno komunikovat, není ochotno dohodnout se s rodiči.

Agresivitu si potřebuje někde vybít, a jediné prostředí, kde se cítí bezpečně, je domov. Nebo se naopak dítě uzavírá do sebe a není ochotné komunikovat, nechce sdělovat nic. Často je jen ve svém pokojíčku, nechce chodit třeba na společné večeře nebo když přijde návštěva. Dítě se společnosti vyhýbá a to je alarmující.

Čtěte také

Nemá to na čele aneb při boji s šikanou nemusíte být sami. Aplikace vám pomůže a poradí, jak dál

Tady je důležité, aby rodiče v tomto ohledu začali konat. A tím konáním je především poskytnutí bezpečného prostředí. Není to tak, že uhodí na dítě se slovy: tak co se děje? Řekni mi, co se děje. Jde spíše o takové pozvolné navazování komunikace slovy: můžu ti nějak pomoci co potřebuješ?

Jak ovšem o problémech s dítětem mluvit? Jak šikovně navést řeč?
Opravdu je to těžké, protože pro dítě je to velmi emocionálně náročná situace a stud je mnohdy obrovský. Je to také odvislé od vztahu rodič a dítě. Pokud je ten vztah blízký, komunikace je otevřená, tak se v podstatě rodič ani nemusí ptát, co se děje.

Rodič by se mohl zeptat, co potřebuješ. Vidím, že se aktuálně necítíš dobře, že se něco děje. Vnímám to, a protože mi na tobě záleží, protože chci, aby se ti dařilo lépe, tak je dobrý si o tom promluvit. Pokud nechceš teď, tak přijď za mnou, kdy budeš potřebovat.

Důležitá je podpora, aby rodiče dali dítěti najevo, jsme s tebou. Jsme na tvé straně, nechceme vyzvídat, ale pojďme to společně řešit.
PhDr. Kristýna Červená, psycholožka z Pedagogicko-psychologické poradny v Hradci Králové

Při tom prvním kontaktu je důležité, aby dítě necítilo nátlak, jo, aby se necítilo jako před soudem. A ještě by bylo dobré, aby rodič řekl, neber to tak, že tě chci za něco trestat. Protože mnohdy děti přijmou pozici viníka. On já jsem ten špatný, ten, který chybuje. Proto mě při šikaně trestají.

Čtěte také

Preventistka Gabriela Lepková: Případů násilí dětských gangů přibývá. Nestrkejme hlavu do písku!

Je důležitá podpora, aby rodiče dali dítěti najevo, jsme s tebou. Jsme na tvé straně, nechceme vyzvídat, ale vidíme, že se ti nedaří. Pojďme se na to podívat spolu, pojďme to řešit. Pokud nechceš teď konkrétně nic říkat, stačí jen, když přikývneš, jestli se něco děje. To je první fáze, ale je důležité nezamést to pod stůl.

A pak začněme komunikovat s paní učitelkou. Opět tady záleží na kvalitě vztahu dítě a paní učitelka. Záleží i na věku, v jakém se to řeší, protože čím je dítě mladší, tím má blíže k třídní učitelce a je to jednodušší. Rodič v rámci komunikace se školou může také vyjádřit obavy, že má pocit, že se něco děje.

Tady je zase důležité, aby rodiče nešli za pedagogem s direktivním přístupem. Tak nám to vyřešte. Čí je to chyba? Není to v prvé řadě hledání viníka, ale snaha konstruktivně řešit problém, aby se ve třídě dařilo dobře nejen našemu dítěti, ale všem. Protože šikana je nemoc celé třídy a je důležité ji řešit komplexně.

Řešení by mělo probíhat velmi citlivě. Ale při jakémkoliv nesouladu ve třídě a vztahové nespokojenosti je důležité zakročit co nejrychleji.
PhDr. Kristýna Červená, psycholožka z Pedagogicko-psychologické poradny v Hradci Králové

Takže první cesta by měla vést k paní učitelce třídní a v ideálním případě by ta měla oslovit školního metodika prevence. Každá škola má v současné době legislativně ustanoveno, že má vytvořen preventivní program, jehož jednou z částí je postup při řešení šikany. Ten je stanoven metodickým doporučením a má jasné postupy.

Čtěte také

Dávej prostor! Příběhy šikany, zanedbávání, strachu a nedůvěry. Těch slýchá PROSTOR PRO stovky

Je důležité rozkrýt problém hned v první fázi, o co se vlastně jedná. K řešení by mohl pomoci i školní psycholog, pokud jej škola má. Na této úrovni lze udělat sociometrické šetření ve třídě, preventivní program o vztazích ve třídě, promluvit si o všem v rámci třídnických hodin, co se vlastně ve třídě děje.

A z těchto informací potom vycházet při dalším potupu řešení. To je takový ideální model. Samozřejmě na začátku mohou probíhat rozhovory s rodiči. Řešení by mělo být opravdu komplexní. Pokud dítě přijde, svěří se, svěří se, ať už paní učitelce třídní nebo školnímu psychologovi, školnímu speciálnímu pedagogovi, tak je to určitě velká odvaha.

Mělo by být za to pochváleno, protože to klobouk dolů před každým, kdo se s tímto problémem svěří dospělákovi ve škole. A měla být nastavena taková opěrná síť, kdy začínají spolupracovat škola a rodiče a současně i školní poradenská pracoviště, které tvoří výchovný poradce, školní metodik prevence, školní psycholog.

Čtěte také

„Vysvětlujeme dětem, že hraní má sílu. Bubny využíváme i jako prevenci proti šikaně,“ říká Tokhi

A společně by se měli dohodnout na postupu, který nemusí vůbec souviset s řešením šikany jako takovým. Základem je rozkrytí problémů, které se svízelné situace toho určitého dítěte ve škole týkají. Neustále kontinuálně by měla probíhat komunikace rodina, škola a dítě. Já si myslím, že otevřená komunikace v jakémkoliv problému je velmi důležitá.

To řešení je stupňovité, mělo by probíhat velmi citlivě, protože oblast šikany je velmi citlivá a pokud se rozjede šetření šikany se vším všudy, tak to už nejsou jenom programy se třídou, ale je to vyšetřování obětí případných agresorů, je to vyšetřování svědků. Protože při jakémkoliv nesouladu ve třídě a vztahové nespokojenosti je důležité zakročit co nejrychleji.

Celou radioporadnu o školní šikaně s psycholožkou Kristýnou Červenou si můžete poslechnout v našem auidoarchivu.