Skupinu bratří Mašínů bych s protikomunistickým odbojem neztotožňoval. Je to jeho extrémní projev, hodnotí historik Tomek

4. říjen 2023
Souvislosti Plus

70 let nás dělí od doby, kdy se antikomunistická odbojová skupina bratří Mašínů probila z Československa přes tehdejší východní Německo do Západního Berlína. V jejich stopách zůstali mrtví – němečtí policisté, ale také čeští příslušníci SNB a pokladník národního podniku Kovolis. Český rozhlas Plus se příběhu odbojové skupiny věnuje v rámci říjnové série Mašíni a spol. Hrdinové, nebo zločinci?. Zpracovává ho také nový český film Bratři, který se za pár dní objeví v kinech.

Osud bratří Mašínů je dlouhodobě předmětem široké diskuse, která má podle producenta Petra Bílka filmem vyvrcholit.

Čtěte také

„Půjde o vrchol diskuse posledních 30 let. Skrze film se lidé budou s příběhem moci seznámit a udělat si vlastní názor – převážná většina ten příběh nezná. Ačkoli se jedná o hraný film a nikoliv o dokument, velmi dobře ilustruje dobu a motivaci kluků,“ tvrdí.

„Film vzniká na základě osobnostních práv rodiny Mašínů. Kniha Barbary Masin o jejím otci nám posloužila jako faktografický podklad,“ dodává.

Hrdinové, nebo zločinci?

Prokop Tomek, historik z Vojenského historického ústavu, říká, že se daná diskuse podstatně nevyvíjí.

Čtěte také

„Nejsem z té diskuse vůbec šťastný, protože ona, když se na to podívám jako historik, který se zabývá třetím odbojem, ztotožňuje skupinu bratří Mašínů s československým protikomunistickým odbojem. A to není v pořádku, protože to je extrémní projev, je to něco, co pro náš protikomunistický odboj není typické, takže se s tím svezou i ti ostatní,“ míní Tomek.

„Při právním hodnocení jejich činu si musíme položit dvě otázky. Zda měli vůbec právo na ozbrojený odpor a jestli byl způsob vedení odporu v souladu s humanitárním právem a normami československého práva,“ míní Aleš Rozehnal, filmový kritik, advokát a spolupracovník webu Hlídací pes.

„Ústava z let 1920 a 1948 právo na odpor nezakotvovala, ale je to jedno z přirozených práv každého člověka a nerozhoduje, zda je, či není zakotveno. Komunistická moc se k vládnutí dostala nedemokratickým způsobem, tudíž ozbrojená akčnost odporu nebyla v souladu se psaným, ale s přirozeným právem člověka, které civilizovaný svět uznává,“ dodává.

Čtěte také

„Například v případě zapálení stohu se jednalo o legitimní čin, co měl oslabit ekonomické zázemí nedemokraticky ustanovené moci, ale podle Ženevských konvencí mohou být válečné akce zaměřeny pouze na tzv. kombatanty, užívané k ozbrojené ochraně – typicky policii a armádu, takže onen zraněný hasič mezi ně nepatřil,“ uzavírá.

„Chtěli jsme vyprávět fascinující příběh, co bude rezonovat se společností. Bratři jsou hrdinové filmu, ale na otázku, jestli jsou i hrdiny historie, jsme se nesnažili odpovědět. Dnes si můžeme dovolit odstíny šedi než vyprávět černobíle. Každý odvážný čin v sobě nese nějakou kontroverzi,“ vysvětluje Bílek.

Státní vyznamenání

Senátorka Adéla Šípová z Pirátské strany byla proti udělení státního vyznamenání bratrům Mašínům, ačkoliv většina kolegů ze Senátu byla pro. „Měli bychom být zdrženlivější, protože státní vyznamenání by nemělo rozdělovat společnost na dva tábory, zároveň se těším, že se o těchto příbězích budeme bavit více a musíme objevovat příběhy i méně známých odvážných osobností,“ říká.

„Je běžné, že lidé dělají chyby, za které by se měli omluvit – to by celou věc zlidštilo. Stanici SNB skupina nepřepadla s motivací odstranit příslušníky, ale kvůli zbraním, byl to produkt nepromyšlené taktiky. Za neetické také vnímám, že do svých akcí zatahovali třetí osoby, které jejich motivaci neznaly,“ tvrdí Tomek.

Čtěte také

„Když se shodneme na jejich motivaci, coby boji proti totalitě, musíme se podívat zda dodržovali normy a útočili pouze na ozbrojence, nikoliv civilisty, a chovali se tak, jak to vyžaduje humanitární válečné právo. Poprava zajatého kombatanta ani útok na ozbrojeného civilistu v souladu s právem není,“ říká Rozehnal.

„Nedokážu si představit, že by se Josef Mašín omluvil,“ míní Bílek.

Návrh na státní vyznamenání prošel. A ačkoliv se Petr Pavel vyjádřil, že má s udělením problém, není jisté, jak se rozhodne. „Je to čistě politická záležitost,“ uzavírá Rozehnal. 

Jak lehkomyslné bylo jednání mladé skupiny? Jaké jsou obdoby příběhu bratří Mašínů v jiných zemích a ostatních odbojářů v Československu? Odpovědi nabídne pořad Souvislosti Plus, ptá se Petr Dudek.

autoři: Petr Dudek , vsvo
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.