Slon je inteligenčně na úrovni čtyřletého dítěte a dokáže se leknout i maličkosti, popisuje chovatel

Čtěte také

Afrika v Podkrkonoší. S budováním safari ve Dvoře Králové měl problém Svazarm i včelaři, popisuje zoologický ředitel Hyjánek

Sloni si ho získali svou inteligencí. „Dospělý slon je inteligenčně na úrovni čtyřletého dítěte. Což pokud vezmu v potaz své dvě dcery, jak vnímaly svět, když jim byly čtyři roky, tak je to opravdu velký fenomén.“

„Situace řeší zajímavým způsobem, velmi inteligentně. A zároveň je jejich inteligence velmi odlišná od té lidské – není to primát, gorila, orangutan, který je lidem hodně podobný.“

Sloní způsob řešení je silový. „Je to největší suchozemský savec a ví to. Zároveň jsou hodně lekaví. Ty tři tuny v případě samic a pět tun v případě samce se dokážou leknout i maličkosti.“

Změna v přístupu k chovu

Chov o slony se v zoologických zahradách výrazně změnil. Současný moderní chov směřuje k tomu, aby byl co nejvíce podobný přírodě. „Stavíme rodinné skupiny, ideálně na příbuzenské vazbě, protože v přírodě ty malé sloní skupiny slonů indických vytvářejí skupiny především na základě určité příbuznosti.“

Čtěte také

Lidoopům trvá rok, než člověka přijmou, přibližuje vrchní chovatel primátů v Zoo Praha Vojáček

„Je to většinou stará matka, ta má vedle sebe tři dcery, ty mají dalších několik potomků. A jsou nerozluční. A pokud ta nejstarší dcera třeba usoudí, že už je toho tam moc, tak si vezme ty svoje slůňata a udělá si vlastní skupinu.“

Kristen popisuje, že tohle chování v minulosti neuměli v zoologických zahradách napodobovat. „Posílali jsme mladá slůňata do jiných zoologických bez matky. Přicházeli sloni z Asie zase bez matek. A ta vazba tam prostě chyběla a vedlo to k problému.“

„Posledních 15 let už to bereme trochu jinak. A najednou se nám ty sloní daří velmi snadno množit, až takovým způsobem, že jsme schopni posílat celé chovné skupiny i do Ameriky, což bylo před pěti lety nemyslitelné,“ popisuje.

Banka genů

Zoologické zahrady často fungují jako jakési banky genů zvířat, která jsou ve volné přírodě ohrožená. Slon indický, kterého v pražské zoo chovají, je na tom podle Kristena v přírodě velmi špatně.

Čtěte také

Kdybychom kvůli šetření energií snížili tropickým plazům teploty, hraničilo by to s týráním zvířat, říká ředitel Krokodýlí zoo

„Každým rokem přicházejí o přirozené prostředí. Území výskytu slona indického je v jihovýchodní Asii, kde lidí přibývá velkým tempem a sloni přicházejí o místo, kde mají žít. A už v tuto chvíli je to problém tím, že populace těch slonů třeba v Indii je opravdu velmi roztříštěna a ty slonice přestávají potkávat. Takže časem během 20 až 30 let to bude opravdu velký problém.“

Kristen se tak obává, že časem může dojít k tomu, že slon už bude jen v zoologických zahradách. „Dokud se nezmění zásadně prostředí v zemích původu, tak o nějakém návratu slonů není možné ani uvažovat.“

Poslechněte si vyprávění o nejstarší slonici v Evropě Gulab, které je už 64 let, ale nikdy neměla vlastní slůně. Moderuje Tatiana Čabáková.