Služební zákon? Jen přetahování o to, kdo bude komu vládnout, říká ředitelka sdružení Oživení

Nevládní organizace a nezávislí pozorovatelé ale tvrdí, že současná podoba služebního zákona není dostatečnou zárukou, že budeme konečně mít zdatné úředníky odolné vůči politickému nátlaku.

„Základní hodnota je, že konečně po 12 letech máme zákon o státní službě,“ uvedl v pořadu Pro a proti poslanec za TOP 09 Martin Plíšek.

Zákon lze, pokud se ukáží nějaké problémy, změnit, dodal poslanec. „Jednalo o něm sedm parlamentních stran. Byly tam cílové představy, jak má zákon vypadat, a velká část těchto požadavků byla naplněna.“

Zajištění politické nezávislosti úředníků Plíšek nevidí jako reálné, ale zároveň podle něj nepředstavuje závažnou překážku.

Plíšek: „Nevím, odkud by se vzali ti úředníci, o kterých bychom mohli říci, že jsou úplně na čemkoli v okolním světě nezávislí. I předchozí verze zákona říkala, že výběrové komise byly obsazovány na základě návrhu generálního ředitele státní služby, který je ale dosazován a jmenován částečně politicky. A vedle toho jsou ve výběrových komisích nominanti ministerstva, respektive navržení státním tajemníkem toho daného rezortu. A to podle mě ještě neznamená, že to je politik.“

Aby se dotyčný úředník vůbec mohl ucházet o místo, prošel několikastupňovým řízením a vykonal úřednickou zkoušku, musí splnit velmi náročné požadavky, ujistil Plíšek.

Ředitelka občanského sdružení Oživení Lenka Petráková současnou podobu služebního zákona hodnotí jasně: „Jsme tady svědky přetahování se o to, kdo bude komu vládnout, kdo bude mít jakou část moci.“

Výhrady Petrákové jsou především ke způsobu, jakým byl zákon připravován. Podle ní byla diskuze nad „takto klíčovou normou svěřena politickým představitelům, naprosto v rozporu s tím, jak by taková norma měla být připravována.“

„Doporučovali jsme, aby byla tvořena jako vládní návrh, který projde standardním meziresortním připomínkovým řízením. Nic z toho se nestalo,“ vysvětlila ředitelka.

Petráková: „Myslím, že každá osoba je politická, to je už dáno společenstvím, v němž žijeme. Mrzí mě ale, že se v diskuzi o služebním zákoně bavíme více o tom, kdo bude ve výběrové komisi a méně o tom, jaké kvalifikační požadavky by měl člověk splňovat a jakým způsobem budou tyto jeho schopnosti testovány.“

I proto považuje Petráková výraz „odpolitizování“ za velmi zavádějící.

„Raději bych viděla podmínky spolupráce mezi úředníky a politiky. To čeho jsme za poslední roky svědky je přetahování se o moc. Pokud nějaký úředník projde výběrovým řízením, někomu se ale nebude zdát, a toto výběrové řízení bude zrušeno, tak se ptám, je to skutečně cesta správným směrem? Domnívám se že nikoli,“ vyjádřila své výhrady Lenka Petráková.