Smetanova Litomyšl letos opět přivítá hudební hvězdy z celého světa. Velkolepě oslaví i 100 let Českého rozhlasu

Národní Festival Smetanova Litomyšl je druhým nejstarším hudebním festivalem v České republice, zároveň patří k největším pravidelným festivalům klasické hudby u nás. Jeho hlavní programovou náplní jsou operní inscenace, ale také galakoncerty, oratoria, kantáty a písňové večery, tedy formy, v nichž je dominantou vokální umění. Stranou ale nezůstávají ani hudba symfonická, instrumentální nebo komorní, prostor zde ale nachází i tanec stejně jako koncerty chrámové, nebo i přesahující do jiných žánrů. 

Tématem letošního ročníku je „Belle Époque“, tedy „krásná doba – krásné časy“, jak se označuje období přelomu 19. a 20. století. Nebývalý pokrok vědy a techniky tehdy umožnil rozvoj všech lidských činností a bohatě se propsal i do umění. U zrodu tématu byla dohoda na velkolepé uvedení jedné z nejslavnějších kompozic této doby, Písní z Gurre Arnolda Schönberga, na kterých se bude podílet i Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod taktovkou svého šéfdirigenta Petra Popelky,“ vysvětluje umělecký ředitel Smetanovy Litomyšle Vojtěch Stříteský. Důraz na autory tvořící v období Belle Époque je zřejmý, dramaturgie však pokračuje též v dlouhodobých tématech a programových řadách. Na festivalu letos vystoupí například klavíristka Elisabeth Leonskaja, sopranistka Maria Agresta, tenorista Pavel Černoch a řada dalších hvězd hudebního nebe.

Jan Pikna|foto:Smetanova Litomyšl

„Uvědomujeme si, že i my jsme prožívali krásné časy, které teď s pandemií, válkou a energetickou krizí jakoby končí. Pocit krásných časů si ale vytváříme především sami v sobě a Smetanova Litomyšl může být pro něj dobrým důvodem,“ říká ředitel festivalu Jan Pikna. Z důvodu generální opravy litomyšlského zámku se však letos bude muset festival obejít bez své hlavní scény – zámeckého nádvoří. Jako náhradní prostor pořadatelé zvolili multifunkční halu. „Litomyšl se naštěstí pyšní nejen krásnými památkami, ale také skvělou současnou architekturou. Hala architektů Aleše Buriana a Gustava Křivinky patří k těm nejzdařilejším realizacím a technicky vyhovuje pro přenesení prakticky kompletní sestavy jeviště a hlediště z nádvoří,“ konstatuje Pikna. „Jak se mohli všichni přesvědčit během covidových ročníků, dokážeme si poradit v každé situaci. Věřím, že za pomoci nejlepších scénografů a osvětlovačů proměníme halu v takřka dokonalou koncertní síň.“