Snaha vyjednat v Afghánistánu společný postup přišla pozdě, myslí si novinářka Engelová

12. srpen 2021

V Afghánistánu, který postupně opouštějí americké jednotky i vojska NATO, obsazuje islamistické hnutí Tálibán jednu provincii za druhou. Podle zpravodajců by mohl do tří měsíců padnout i Kábul. Tak rychlý postup nečekali ani místní, tvrdí novinářka ze serveru Hlídacípes.org Tereza Engelová. Připomíná, že jen za poslední týden obsadil Tálibán devět hlavních měst provincií.

Afghánci se podle Engelové domnívají, že za enormně rychlým postupem by mohla stát tajná dohoda. „Protože není možné, že by vláda a místní milice, které patří bývalým polním velitelům, nechaly města takhle napospas,“ vysvětluje.

Čtěte také

Sama má ale za to, že důvod by mohl být prozaičtější. Tálibán si jen chytře vybral provincie, o nichž vláda mylně předpokládala, že je budou polní velitelé se svými milicemi bránit. „Ti to ale neudělali – ať už z nedostatku mužů, nebo motivace.“

Přestože se nyní prezident narychlo schází s polními veliteli, je na jednání o společném postupu příliš pozdě, myslí si novinářka. Upozorňuje, že islamistické hnutí má velmi dobře propracovanou strukturu obsazování měst. „Pro každou provincii už má určené dva guvernéry – jednoho civilního a jednoho vojenského.“

Nejdřív šli do věznic

Podle svědectví místních obyvatel členové hnutí Tálibán při obsazování měst nejprve zamířili do věznic, odkud vypustili vězně. „Obsadili policejní stanice, vojenské velení a vyvěsili nad městem vlajku,“ vyjmenovává Engelová s tím, že civilisty ale zatím „nechali na pokoji“.

Pokud radikální hnutí časem přitvrdí, bude to mít výrazný dopad především na ženy, obává se. „Když jsem byla v Afghánistánu před třemi lety, ženy si tam rozjely své malé byznysy a byly v tom velmi úspěšné. Takové věci se myslím nedají jen tak zapomenout.“

Tálibán si jen chytře vybral provincie.
Tereza Engelová

Politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity Praha Michael Romancov si netroufá předvídat, zda situace povede k úspěšnému převzetí moci, nebo k další občanské válce.

Čtěte také

Uznává, že tak rychlý postup nikdo nečekal. „Je ale otázka, nakolik to bylo reálné a nakolik se jednalo o zbožné přání. Nebo dokonce o způsob, jak ospravedlnit stažení vojáků ze země,“ říká s odkazem na odsun amerických jednotek, který zahájil prezident Donald Trump a ve kterém Joe Biden pokračuje.

„Domnívám se, že vládní struktura si nikdy nedokázala získat příslušnou loajalitu složek afghánského obyvatelstva. Navzdory tomu, že to z našeho pohledu vypadá, že se jedná o podobně strukturované státy jako třeba v Evropě. Ve skutečnosti jde o kmenově-klanové společenství, kde loajalita směřuje k úplně něčemu jinému, než jsme zvyklí,“ vysvětluje geograf.

Příležitost i hrozba pro Rusko a Čínu

Zmiňované stahování amerických vojenských jednotek ze země sice otevírá prostor pro rozšiřování vlivu zemí, jako je Rusko nebo Čína, Romancov ale upozorňuje, že tato příležitost v sobě skrývá i hrozbu.

Z bezpečnostních důvodů přítomnost Američanů oběma zmíněným státům do značné míry vyhovovala. „Rusové to sice neříkali nahlas, ale přítomnost amerických vojáků v Afghánistánu pro ně byla výhodná,“ konstatuje.

Rusové to sice neříkali nahlas, ale přítomnost amerických vojáků v Afghánistánu pro ně byla výhodná.
Michael Romancov

Hosty byli:
Jakub Lucký, redaktor, Český rozhlas
Tereza Engelová, novinářka, Hlídacípes.org
Michael Romancov, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzita Praha
Josef Kraus, bezpečnostní analytik, Katedra politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity

Host Speciálu připouští, že proměňující se situace bude vyžadovat výraznější reakce zainteresovaných zemí. Výhodou pro Američany je, že o horkou blízkovýchodní plotnu se může spálit zase někdo jiný, glosuje.

A na závěr dodává, že na ose Moskva-Peking by to i vlivem nových skutečností na Blízkém východě mohlo začít skřípat. „Což by z hlediska rozložení sil ve světě pro Spojené státy a Západ nebylo vůbec špatné.“

Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Šárky Fenykové.

autoři: Šárka Fenyková , marz
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.