Spásáním pomáhájí přírodě v Českém krasu poníci. Díky nim se na Pání horu vrátil i vzácný motýl

9 fotografií

Poníci mohou být významným pomocníkem ochránců přírody. Čtyři se od letošního roku pasou na Pání hoře nedaleko Karlštejna a zhruba po třech měsících už jsou vidět první výsledky.

„Kdybyste se zeptala na názor tady Piškota, jak vidíte, když mu čistec velmi ochotně nabízim, tak by řekl, že je to hnusná kytka,“ vysvětluje zooložka a odbornice na diverzitu přírody Lucie Hrůzová, zatímco nabízí hnědému poníkovi zhruba půlmetrový čistec německý. Tato rostlina je kriticky ohrožená a mimo Český kras se v české přírodě skoro nevyskytuje.

„Sežerou všechno okolo a to vzácný tady nechaj,“ shrnuje Hrůzová jednu z výhod využívání poníků na pastvách v chráněnné krajinné oblasti.

Nejsou vybíraví

Narozdíl třeba od ovcí, si poníci na kvetoucích rostlinách nepochutnají. Jejich jídleníček tvoří převážně traviny, jak vysvětluje pastevec a ochránce přírody Pavel Skala:

„Nádherně s chutí spásá ten metrovej, prakticky už suchej ovsík. To ovečky, ty by touto potravou naprosto pohrdly. Vyřešily by to tak, že by vyzobaly těch posledních pár bylinek, načež by utekly.“

Poníci na Pání hoře u Karlštejna|foto:Natalie Máchová

Poníkům chutná například i třtina, kterou louky často zarůstají.

„Jakmile někde ta třtina nastoupí, do dvou až tří let tam pak neroste nic jiného, než monokultura třtiny. Zapomeňte na nějaké kvetoucí byliny, zapoměňte na hmyz.“

Poníci lepší než ovce

Vedení Českého krasu k spásání využívá i jiná zvířata - například kozy nebo ovce. Poníci jsou ale podle pastevce efektivnější.

„Je to vysokej nadstandard, je to tak jako... na porovnání bych řekl nějakej luxusnější mercedes vyšší třídy oproti běžný škodovce. Jsou zhruba o třetinu až polovinu výkonnější.“

Okáč metlicový (Hipparchia semele), Český kras, Zlatý kůň, srpen 2008|foto:Marek Vojtíšek

Kratší porost vytváří lepší podmínky pro nektarodárné rostliny. Mají více světla i prostoru. I díky tomu se letos po mnoha letech na Pání hoře objevil ohrožený druh motýla - okáče metlicového.

„To byl motýl, který se dříve vyskytoval víceméně po celé České republice a během konce minulého století vyhynul na většině lokalit. A Český kras je téměř poslední lokalitou, kde se vyskytuje v opravdu vysokých počtech,“ konstatuje Hrůzová."

Vedení Českého krasu využívá zvířata na místech, která zarostla po zániku tradičního hospodářství. Stáda spásají zhruba 100 hektrarů chráněnné krajinné oblasti.