Specialitou lázní v Pramenech na Chebsku bývala koupel v extraktu ze smrkového jehličí
Na místo bývalých lázní Prameny nás zavedl ředitel Městského muzea Mariánské Lázně Jaromír Bartoš
Uprostřed Slavkovského lesa na samém západě Čech, na půli cesty mezi Bečovem nad Teplou a Kladskou, najdete malou obec Prameny. Její historie sahá až do 14. století a je spojená s těžbou rud a nerostů. Už v 16. století ale obyvatelé začali využívat sílu zdejších minerálních pramenů, které v okolí obce vyvěraly. Vznikly tak lázně, které lákaly na čistý horský vzduch, železité kyselky a silice ze smrkového jehličí.
V 19. století, kdy se lázeňství dostalo do širokého povědomí a obliby především u šlechty a bohatého měšťanstva, vznikly malé lázně i v Pramenech. Velkou měrou se o jejich vznik zasloužil doktor Dancer, který zachytil Rudolfův a Giselin pramen, jež pak využíval k léčbě zdejších návštěvníků.
Potenciál v tomto smělém plánu viděli i významní podnikatelé té doby, včetně Heinricha Mattoniho a majitele bečovského panství vévody Beaufort-Spontiniho. Ti se také stali akcionáři nově vzniklé lázeňské společnosti.
Zájem o lázeňskou léčbu na klidném místě uprostřed lesů byl z počátku celkem velký. Proto brzy vznikla honosná budova nazvaná Alžbětiny lázně se čtyřiceti pokoji, koncertní síní, restaurací a balneoprovozem. Kromě procedur si hosté mohli užívat také různé kratochvíle jako kriket, kuželky, tenis a samozřejmě nekonečné túry.
Nejčastěji se tu hostům ordinovaly koupele. A to nejen tradiční minerální a rašelinné. Pramenské lázně byly vyhlášené pro speciální koupel v extraktu ze smrkového jehličí, jehož silice měly příznivý vliv na celou řadu neduhů.
Úspěch lázní ale netrval příliš dlouho. Už v prvních letech 20. století začali hosté ubývat a s první světovou válkou opadl zájem úplně. V pozdějších letech pak kdysi honosná budova fungovala jako ozdravovna nebo domov důchodců. Poslední kapkou byl požár v roce 1983. Zkáza byla ukončena demolicí v roce 2000.
Dnes připomíná lázeňskou historii této malé obce už jen dřevěný altán a vývěry několika minerálních pramenů, o což se zasloužil spolek dobrovolníků a přátel místa Prameny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
