Špendlíkový džem s arónií nebo švestkový s perníkovým kořením? Na statku ve Lhotce se nových kombinací nebojí

"Odjakživa se v naší rodině dělaly marmelády," říká Dana Nováková ze Lhotky. U statku nedaleko Telče na Jihlavsku mají v čisté přírodě pod Javořicí velké sady. "Máme sady jablečné, třešňové, hrušky pěstujeme, švestky. Letos jsem čekala, jestli nevykvete kdouloň," vyjmenovává.

A to není vše, co umí přidat do džemů. Sbírá i černý bez, arónii nebo šípky, a dochucuje různým kořením. Nápady na kombinace přicházejí náhodou. "Jako třeba dýně na pomerančích. To jsem měla chuť na kachnu na pomerančích. Kachna nebyla, tak ji nahradila dýně," říká s úsměvem. Takový džem pak najde uplatnění i ve slaných jídlech.

A když nestihne Dana Nováková zpracovat ovoce hned po sklizni, zamrazí ho, a džemy vaří v zimě, když není tolik jiné práce. "Třeba hrušky trochu zhnědnou, ale chuť se nezmění. Jablka a hrušky už máme nastrouhané, připravené k použití," říká a ukazuje na hrnce, kde se už vaří špendlíky v kombinaci s arónií. Ta dává výslednému džemu krásnou fialovou barvu. "Vaříme zhruba pět minut, pak pět minut s cukrem a želírovacím prostředkem," radí.

Zatímco naše babičky přidávaly cukr k ovoci v poměru 1:1, Dana Nováková přidává jen třetinu. A nebojí se cukr nahradit třeba i medem. "Má trošičku jinou chuť, je řidší, proto přidávám víc pektinu," říká. Staré recepty radí horký džem nalít do sklenic, zavíčkovat, a nechat vychladnout otočené dnem vzhůru. Dana Nováková pečlivě lihem otře víčka, zavíčkuje a sterilizuje.